Až 20. ledna dorazí prezident Barack Obama na inauguraci svého nástupce ve Washingtonu, bude ho naposledy doprovázet nosič s jaderným kufříkem. Budovu Kapitolu už bude s kufříkem (a samozřejmě i s nosičem) opouštět Donald Trump. Původně realitní magnát tak bude po zbytek svého funkčního období vždy jen pár minut od toho, aby nařídil jaderný útok.
Hirošima a NagasakiStarostové japonských měst Hirošima a Nagasaki, na které Spojené státy během druhé světové války shodily atomové bomby, Trumpa ve středu pozvali na oficiální návštěvu. |
Na konzultaci s vojenskými poradci a následné rozhodnutí může mít prezident méně než 15 minut. Přesně tak dlouho trvá, než na Washington nebo New York dopadnou rakety vypálené z Atlantiku.
Člověk, který jaderný kufřík nosí, tak musí být prezidentovi neustále při ruce. „Musíte být připraveni kdykoli. Doba mezi vydáním varování a provedením (útoku) je velmi krátká,“ uvedl pro CNN Pete Metzger, který jaderný kufřík nosil během vlády Ronalda Reagana.
Černá kniha a přístupové kódy
Asi dvacetikilový kožený kufřík s anténou, kterému se v USA přezdívá „fotbalový míč“, je opředený mnoha mýty. Jedním z nich je třeba to, že obsahuje tlačítko, které jadernou střelu vypálí. Ve skutečnosti je to o něco složitější.
Někdejší šéf Vojenského úřadu Bílého domu Bill Gulley ve své knize popsal, že jaderný kufřík obsahuje čtyři věci.
„Černou knihu“ s možnými scénáři jaderných útoků i odhady možných obětí, kartičku - ve velikosti kreditky - s přístupovými kódy, které slouží k identifikaci prezidenta při kontaktu s armádou, seznam tajných bunkrů, kam se může prezident schovat, a instrukce k použití nouzového vysílacího systému.
Vybavení kufříku tak slouží k tomu, aby se prezident co nejrychleji rozhodl a autorizoval své příkazy. Zabránit jeho rozhodnutí by mohla jedině vzpoura ozbrojených sil, a to navíc pouze v případě, že by se proti němu postavil víc než jeden člověk.
„Prezident má nejvyšší pravomoc rozhodnout, zda použít americké nukleární zbraně. Tečka,“ řekl Kingston Reif z Asociace pro kontrolu zbraní (ACA).
„Nepředvídatelný“ Trump
Trumpův tým ale zatím na dotazy, jak se budoucí prezident k nukleárním zbraním staví, nereagoval. Jeho výroky během předvolební kampaně však mnohé vyděsily.
Trump v čele USAVÍTĚZSTVÍ: Donald Trump ovládl klíčové státy STRATÉG: Trumpova pravá ruka Bannon KOMENTÁŘ: Diktátoři už se těší PROTESTY: V USA demonstrují tisíce lidí VELVYSLANKYNĚ: Trumpová chce být velvyslankyní v Česku HOLLYWOOD: Trump jako padouch a mizerný státník SLIBY: Trump může se svým programem narazit AUTO: Bestie pro nového prezidenta ZLÍN: Trumpa přivedl do Zlína tchánův pohřeb MÉDIA: Trump zahanbil sedmou velmoc |
„Když na nás zaútočí Islámský stát, vy byste neodpověděl jadernou zbraní?“ odvětil Trump v březnu na dotaz moderátora stanice MSNBC. Podobně reagoval i na otázku, zda by atomovkou zaútočil na Evropu. „Evropa je velká. Nebudu stahovat karty ze stolu,“ řekl.
Později svá slova zmírnil a uvedl, že použití jaderných zbraní je „až poslední možností“. Dodal však, že vůči nepřátelům chce být „nepředvídatelný“.
Právě jeho nepředvídatelnost a temperamentní povahu kritizují odborníci na vojenství i jeho političtí rivalové. Za „nezpůsobilého“ ho označil Obama i bývalý šéf CIA Michael Hayden, demokratka Hillary Clintonová se zase voličů na mítincích ptala, zda by Trump měl skutečně mít „prst na čudlíku“.
„Znovu a znovu dokazuje, že je vznětlivý, defenzivní a mlátí kolem sebe. Trumpova nevyrovnaná a nestabilní osobnost přispívá k nedůvěře v jeho schopnost docílit správného rozhodnutí,“ napsal v komentáři pro server Politico Bruce Blair, bývalý důstojník a expert na jadernou bezpečnost.
Carter poslal kartu do čistírny, Clinton ji ztratil
Vojenští poradci, kteří jaderný kufřík pro prezidenta nosí, musejí projít rozsáhlou prověrkou ministerstva obrany, tajných služeb a FBI a absolvovat pravidelné psychologické kontroly. Prezidenta Spojených států ovšem podle CNN nic takového nečeká. Bývalý nosič kufříku Metzger ale uklidňuje, že podle jeho zkušenosti přistupují šéfové Bílého domu ke své funkci zodpovědně.
Prezidentské volby v USA |
Ani to ale nemusí stačit. Řada prezidentů nosila kartu s přístupovými kódy v kapse saka, což se jim několikrát vymstilo.
Zaměstnanci Jimmyho Cartera jeho sako poslali spolu s kartou do čistírny. Po neúspěšném atentátu na Ronalda Reagana v roce 1981 zase karta s kódy ležela nestřežená na podlaze nemocnice, kam zřejmě z Reaganova saka vypadla. Během chaosu po střelbě se navíc nosič kufříku od prezidenta vzdálil a do nemocnice ho nedoprovázel, popsal magazín Smithsonian.
Asi nejbizarnější zkušenost má však za sebou Bill Clinton, který v roce 2000 nemohl kartu s přístupovými kódy několik měsíců najít a nikomu to neřekl. Když se na to přišlo, nedokázal si vzpomenout, kdy ji viděl naposledy.
Budoucí americký prezident patří mezi nečitelné zastánce radikálních názorů i díky svým temperamentním projevům:
13. listopadu 2016 |
