„Lidi mnohem víc myslí na hrozby. Já i kamarádi si občas, třeba v metru, pomyslíme, co budeme dělat, pokud se něco semele...,“ uvedla pro iDNES.cz česká studentka Eva Křížková, která je v Paříži na Erasmu.
„Bezpečnostní opatření pořád trvají. Při vstupu do školy vždy kontrolují tašky. Ale restaurace, bary i divadla jsou pořád plné. Podle mě to na samotné Francouze takový dopad nemá, i když mají vnitřní strach. Spíše cizinci se bojí přijíždět,“ dodává. V ulicích stále hlídkují skupiny vojáků a mnoho mladých Francouzů vstoupilo do národní gardy. Další absolvovali pro každý případ záchranářské kurzy.
Pařížané se však na strach, hlídkující vojáky v ulicích a pokračující výjimečný stav snaží nemyslet. Často se odvolávají na samotné motto Paříže: „Fluctuat nec mergitur“, tedy „Zmítá se, ale nepotopí se“.
Podívejte se na srovnávací fotografie, jak se po roce změnila místa útoků v Paříži
Kavárny a restaurace, které se staly cílem útoku, jsou již opravené a otevřené. Jako první se ani ne po měsíci otevřela kavárna Bonne Bière. „Je na čase se tu zase společně sejít, sjednotit se a posunout se dál. Jen tak nezapomeneme,“ říkají podle BBC vlastníci kavárny. „Myslím, že není důvod se bát. Bohužel se to může stát všude,“ uvedl pro France24 jeden ze zákazníků.
Restaurace Le Petit Cambodge, která byla po útocích obklopena květinami a svíčkami, se také znovu otevřela. Návštěvníci zde jedí, jako by se tu nic neodehrálo. Klub Bataclan, kde teroristé povraždili nejvíce lidí, byl naopak rok zavřený. O víkendu se ovšem poprvé otevře a zahraje v něm rockový zpěvák Sting. „Chtěla jsem si koupit lístky, ale stránka se pod náporem lidí totálně zhroutila. Lístky byly okamžitě pryč,“ říká Křížková.
14. listopadu 2015 |
„Když bylo teplo, Pařížané houfně dělali pikniky na nábřeží Seiny, a to i po masakru v Nice, který se také odehrál na nábřeží. K pocitu bezpečí tu přispívá to, že všechna nábřeží, kde jsou pěší zóny, jsou zablokována velkými betonovými květináči, aby tam nemohla vjet dodávka se samopalníky,“ líčí bezpečnostní detaily česká studentka.
Odliv turistů
Teroristické útoky negativně ovlivnily i ekonomiku Francie. Nejvíce zasáhly turismus. Francie za letošní první pololetí zaznamenala průměrný pokles zahraničních turistů o zhruba sedm procent. Finanční ztráta bude o to vyšší, že se snížil příliv především movitějších návštěvníků ze Spojených států, Číny, Japonska a arabských zemí v oblasti Perského zálivu. Navíc pro severoamerické turisty se významně zvýšila cena cestovního pojištění, což hraje také důležitou roli.
Na vině nejsou pouze útoky v Paříži. „Srovnáváme situaci s Madridem v roce 2004 a Londýnem 2005, kde se situace vrátila do normálu asi po čtyrech až šesti měsících. Ale ve Francii jsme měli útoky v lednu a listopadu 2015, v březnu tohoto roku v Bruselu a červenci v Nice. Takže když už jsem skoro byli v normálu, udály se další útoky. Turismus se teprve teď pomalu vzpamatovává,“ uvedl pro France24 Vanguelis Panayotis z poradenské společnosti MKG orientující se na turismus.
Pařížská oblast, kterou v roce 2015 navštívilo 32 milionů lidí, přišla od ledna do srpna letošního roku o milion turistů a nejméně miliardu eur. Návštěvnost klesla u velkých dominant města, jako je Vítězný oblouk (o 35 %) či katedrála Notre-Dame (o 23 %) nebo muzeum Louvre (o 20 %). Obsazenost hotelů se snížila o 11,4 %. Ztrátu podle webu Local.fr vykázal i Disneyland v Paříži. Za minulý rok klesl počet návštěvníků o 10 %.
Pro francouzskou ekonomiku zahraniční turisté doposud představovali ročně více než sedm procent hrubého domácího produktu a příjmy kolem 50 miliard eur (1,35 bilionu Kč).
Vyjímečný stav jako připomínka útoků
Útok i obavy z dalšího teroru lidem připomíná výjimečný stav, který bude platit nejméně do ledna 2017. Po útocích v Nice byl totiž prodloužen o dalších 6 měsíců.
To ovšem kritizuje řada lidskoprávních organizací. „Ačkoli francouzské úřady mají povinnost chránit lidi před ohavnými útoky, jako byly ty v Paříži a Nice, měly by tyto pravomoci používat co nejméně restriktivním způsobem a co po nejkratší možnou dobu,“ říká Letta Taylerová z Human Rights Watch. .
Výjimečný stav mimo jiná dává policii právo provést domovní prohlídky a za určitých podmínek i zásah bez soudního příkazu, prodlužuje možnou vazbu pro mladistvé o rok a nebo umožňuje zakázat veřejná shromáždění. Je navíc kritizován i za to, že nedokázal zabránit útokům v Nice.
Kromě toho se zvýšilo procento Francouzů, které se obává, že jim hrozí něco vážného. „Více než 55 procent Francouzů se obává, že jim hrozí nebezpečí, zatímco v roce 2010 mělo tento pocit jen 38 procent. Většina respondentů vysvětlila, že obavy zvýšily loňské a letošní atentáty,“ uvedli autoři zprávy, kterou zveřejnil Červený kříž.
Útoky v PařížiTeroristé v Paříži zaútočili 13. listopadu 2015 ve večerních hodinách. Nejvíce obětí si vyžádal útok na koncertní sál Bataclan, kde hrála rocková skupina Eagles of the Death Metal. Teroristé začali střílet do davu, posléze vzali přeživší diváky jako rukojmí. Nakonec se sami odpálili v okamžiku, kdy do klubu vtrhla policie. Zanechali za sebou 89 mrtvých. Další tři muži se odpálili u stadionu Stade de France během přátelského fotbalového zápas mezi Francií a Německem. Na tribuně byl i francouzský prezident François Hollande. Kromě tří útočníků zahynul jeden člověk. Posledním místem útoků se staly restaurace a bary. Neznámý počet atentátníků zaútočil kalašnikovy na návštěvníky kaváren a restaurací na třech místech. Jejich střelba si vyžádala nejméně 36 mrtvých. Později se ještě další útočník odpálil v restauraci na bulváru Voltaire. Zemřel pouze on sám. |
Na to se snaží reagovat i vláda, která vydává manuály, jak se v případě teroristických útoků zachovat. Ve školách pak probíhají různé cvičení. Pařížané se tak učí žít nejenom se strachem, ale také se připravit na nejhorší.
Hlavní strůjce útoků stále neznámý
K útokům v Paříži se přihlásil Islámský stát, na který útočily a stále útočí v Iráku a Sýrii v rámci mezinárodní koalice i francouzské letouny.
Podle vyjádření radikálních islamistů se jednalo právě o odvetu za tyto nálety. Francie ovšem od náletů neustoupila, naopak je zesílila. „Jsme ve válce, která začala už před několika lety,“ řekl prezident François Hollande po útocích.
Za hlavního organizátora masakrů je označován osmadvacetiletý Belgičan marockého původu Abdelhamid Abaaoud, kterého zastřelili policisté pět dní po útocích při policejním zásahu na pařížském předměstí Saint-Denis. Jediný přeživší terorista atentátů je Francouz Salah Abdeslam, který v přípravě a provedení pařížských atentátů hrál podle vyšetřovatelů klíčovou roli.
Agentura AFP s odvoláním na zdroje blízké vyšetřování tento týden uvedla, že jedním z organizátorů teroristických útoků v Paříži a v Bruselu je belgicko-marocký islamista Oussama Atar, který je nyní v Sýrii.
Belgický federální prokurátor Fréderic Van Leeuw také oznámil, že teroristická buňka se řídila rozkazy z „velmi vysoko“ postaveného článku velení radikální organizace Islámský stát. „Víme, že rozkazy přišly z oblasti ovládané Islámským státem, z velmi vysokého místa ve velení Islámského státu,“ dodal. Přesto se hlavního strůjce útoků stále nedaří vypátrat.
