Marine Le Pen pronáší svůj projev po vyhlášení výsledků voleb. (13. 12. 2015) | foto: AP

Trumpův úspěch změní i Evropu, využít ho chce Le Penová i Hofer

  • 547
Zvolení Donalda Trumpa americkým prezidentem by mohlo podpořit evropské populisty a nacionalisty, píše německá agentura DPA. Z úspěchu kontroverzního podnikatele se těší Geert Wilders, Norbert Hofer či Marine Le Penová, které průzkumy přičítají vítězství v prvním kole prezidentských voleb ve Francii na jaře 2017.

Trumpovo vítězství je podle francouzského tisku výsledkem pocitu mnohých Američanů, že vedoucí politici je opustili a že je potřeba zásadní změna. „To je také to, co vedlo k vítězství brexitu v Británii a co všude živí extremistické hlasy, a to i ve Francii,“ uvedl Guillaume Goubert v deníku La Croix. Všude dochází k ústupu progresivních sil a nárůstu agresivního nacionalismu. „Lze dobře cítit, že jde o něco hlubšího,“ varuje Laurent Joffrin v deníku Libération.

Trumpův úspěch otřásá základy současného politického systému. „Nyní je možné vše, včetně příchodu nové populistické vlny do Francie v roce 2017,“ připouští Nicolas Beytout v listu L’Opinion.

Mezi prvními, kteří ve středu veřejně blahopřáli Trumpovi k vítězství, byla šéfka francouzské krajně pravicové Národní fronty Marine Le Penová. Zjevně podle komentářů doufá, že úspěch amerického miliardáře a populisty bez politických zkušeností posílí její voličkou základnu ve Francii.

„Všude po světě se lidé probouzejí, probouzejí se národy, probouzí se myšlenka vlasti. Skutečnost, že to prošlo v USA, je silným symbolem,“ citovala ve středu agentura AFP jednoho z Trumpových francouzských přívrženců. Podle 24letého Marka je Trump „zachránce, který probudí celý svět“.

Skutečná demokracie

Maďarský premiér Viktor Orbán označil současné dění v USA za „konec liberální nedemokracie“. „Už druhý den zažíváme historický moment, kdy západní civilizace překročila hranice ideologie,“ sdělil Orbán na čtvrteční tiskové konferenci. Společnost podle něj nejméně 20 let žila v liberální nedemokracii. „Nyní je tomu konec a můžeme se vrátit ke skutečné demokracii,“ dodal.

Protievropská a protipřistěhovalecká Národní fronta posílila v posledních letech ve Francii natolik, že podle průzkumů její šéfka Marine Le Penová nejspíš vyhraje první kolo blížících se prezidentských voleb. Rozhodně by měla postoupit mezi dva finalisty. Již dříve se netajila nadějí, že prezidentské volby v USA vyhraje právě Trump a že poté ona stejným způsobem uspěje ve Francii.

Kdo bude chtít Le Penovou porazit, bude muset přitvrdit. Premiér Manuel Valls, o kterém se uvažuje jako o možném kandidátovi levice do prezidentského klání, už ve středu hovořil o „potřebě hranic“, „regulaci imigrace“ a o boji s terorismem i o nutnosti pojmenovat „islamistický totalitarismus“.

Na Trumpově vlně

Mezi prvními politiky, kteří Trumpovi gratulovali k vítězství, byli kromě Le Penové i Geert Wilders či Nigel Farage. Na „Trumpově vlně“ se podle agentury DPA nyní sveze celá řada evropských pravicových populistů.

Prvními volbami, v nichž by se mohl projevit „Trumpův efekt“, by mohly být už prosincové prezidentské volby v Rakousku. Po zrušení jejich květnového druhého kola a odložení dalšího pokusu o hlasování na podzim budou Rakušané vybírat příští hlavu státu z dvojice Alexander Van der Bellen, který je nezávislým kandidátem s podporou Zelených, a Norbert Hofer, který je kandidátem pravicově populistické Svobodné strany Rakouska (FPÖ).

V květnu ještě Van der Bellen svého soupeře těsně porazil, průzkumy nyní ale dávají větší šanci právě Hoferovi. Podle politologů bude chtít FPÖ v předvolební kampani využít Trumpovo vítězství. Rozdíl mezi ním a Hoferem je ale podstatný: Rakušan je v politice již od 90. let, a nemůže tak vystupovat jako někdo, kdo není součástí systému.

Prezidentské volby v USA

Neděle 4. prosince, kdy se bude volit prezident alpské republiky, je důležitá také pro Itálii, kde se uskuteční referendum o změně ústavy, s nímž svou budoucnost spojil premiér Matteo Renzi. Pád jeho vlády by znamenal předčasné volby, v nichž by mohlo uspět protisystémové Hnutí pěti hvězd komika Beppeho Grilla, které v červnových komunálních volbách získalo třeba radnice Říma či Turína. Bez šancí není také pravicově populistická a separatistická Liga severu.

Na Trumpově vlně by se ale podle DPA mohli svézt i další evropští populističtí politici. Parlamentní volby čekají v březnu Nizozemsko, kde by se Strana pro svobodu Geerta Wilderse mohla stát dokonce vítězem. „Je jedním z nás a myslím, že to, co se stalo v Americe, se může stát i u nás,“ reagoval na Trumpův úspěch Wilders, který se s budoucím americkým prezidentem shoduje třeba v odporu k imigraci či k muslimům.

Obavy v Berlíně

Před následky Trumpova vítězství na Západě ve čtvrtek varoval německý ministr financí Wolfgang Schäuble. „Demagogický populismus není jen problémem Ameriky. I jinde na Západě jsou politické debaty ve stavu, který vyvolává obavy,“ napsal v bulvárním deníku Bild. Problém představuje podle něj mimo jiné to, že na internetu je dnes už „úplně fuk, jestli jsou tvrzení pravdivá“. Hlavní je, že vyvolají senzaci, napsal Schäuble.

Trump v čele USA

„Hysterickou“ reakci německých vládních politiků vzápětí odsoudila pravicově populistická Alternativa pro Německo (AfD), která se za rok může poprvé dostat do Spolkového sněmu. Místopředseda strany Alexander Gauland vyzval politiky k umírněnosti. Za „obzvlášť neprofesionální“ označil reakci ministra zahraničí Franka-Waltera Steinmeiera, který ve středu přiznal, že je výsledek amerických voleb jiný, než si většina lidí v Německu přála. Steinmeier se podle Gaulanda ve vleku „nízkých emocí a osobních animozit“ nevzmohl ani na gratulaci vítězi.

Menší angažmá Spojených států v Evropě, které se dá podle Gaulanda za Trumpova prezidentství čekat, může být i pozitivní. Německo se tak bude muset naučit být samostatnější a sebevědomější, uvedl místopředseda strany. AfD by se podle dosavadních průzkumů veřejného mínění mohla po parlamentních volbách příští rok na podzim poprvé dostat do německého Spolkového sněmu. Některé ankety jí připisují až 15 procent hlasů a třetí nejsilnější zastoupení v parlamentu.

Trumpovi se podle německé tiskové agentury v některých ohledech podobá i český ministr financí Andrej Babiš. Agentura DPA upozorňuje, že parlamentní volby příští rok čekají i Česko. „Liberálně populistické“ hnutí ANO ministra financí Babiše by je podle posledních průzkumů mohlo vyhrát.

Předseda hnutí se přitom v některých otázkách, jakými jsou snaha o omezení migrace či odpor vůči politickému establishmentu, s Trumpem shoduje. „Je podnikatel, který nežije z politiky, ale z vlastnoručně vydělaných peněz. Stejně jako moje je i jeho rétorika politicky nekorektní,“ citovala DPA Babiše.

,

Eurovolby 2024

Volby do Evropského parlamentu se v Česku uskuteční v pátek 7. a v sobotu 8. června 2024. Čeští voliči budou vybírat 21 poslanců Evropského parlamentu. Voliči v celé Evropské unii budou rozhodovat o obsazení celkem 720 křesel.

Nejlepší videa na Revue