Je to spor, který sahá 20 let do minulosti. Tehdy koupili pozemky mezi Vltavou a silnicí E55 bratři Vladimír a Petr Rybákovi. Nedlouho poté se změnil územní plán, který záhy z plochy udělal v podstatě nepoužitelné místo.
A tím začaly dohady s magistrátem - majitelé chtěli kompenzace, nelíbila se jim cyklostezka, která byla na jejich pozemku. Ten sice později město vykoupilo, ovšem bratři chtěli několikrát za odhadní cenu prodat i zbytek pozemků za několik milionů. Neúspěšně.
„Ve svém posledním návrhu jsme také upozorňovali, že nemůžeme jen hradit daň z nemovitosti bez jakéhokoliv užitku a že naše možné budoucí využití pozemků se nemusí radnici líbit,“ uvedl Vladimír Rybák.
Měl pravdu. Bratři na svou parcelu, která je volně přístupná a nedaleko oblíbené cyklostezky, odstavili starý autobus bez motoru. A radnice nemá žádné páky, jak majitele donutit vrak odstranit.
Bylo odstavení autobusu nedaleko cyklostezky na truc magistrátu?
My jsme radnici říkali, že pozemek začneme využívat. Autobus jsme neměli kam dát, tak jsme ho tam postavili, což je - jakožto vlastníků nemovitosti - naše právo. Je to taková zkouška, jak je silné marxistické myšlení na radnici. Máme s úředníky už zkušenost 20 let.
Plánujete sem odkládat i další nepotřebný majetek?
Ano, budeme to dělat i v budoucnu. To, co nemáme kam dát, umístíme na tuhle parcelu. Dali jsme na stavební úřad ohlášení, abychom mohli pozemek oplotit. Pokud nám to nepovolí, pak nezbude nic jiného, než to oplotit mobilním plotem. A to bude zase o něco nevzhlednější. Ale jinak to nepůjde, pokud chceme zabránit tomu, aby se tam někomu na našem pozemku něco nestalo.
Jakého druhu by ten další nepotřebný majetek mohl být?
Máme po republice různé stavební buňky, které tam svezeme, a podobné věci. A i další autobus.
Oplotili byste všechny pozemky, které tam máte? Nejsou souvislé, takže by to byly takové plotové ostrůvky uprostřed louky.
Ne, chceme oplotit jen jeden pozemek, kde stojí autobus. Protože ten jediný oplotit lze - není v prostoru, kde je veřejná zeleň. Ostatní necháme, jak jsou. S tím se nedá nic dělat. Ale teď zpracováváme žalobu, protože žalujeme město kvůli bezdůvodnému obohacení.
Zastáváte názor, že město České Budějovice se na váš úkor bezdůvodně obohatilo. Jak?
Je to kvůli pozemkům, které jsou rekreační veřejnou zelení. Podle nás nelze udělat majiteli z pozemku veřejný prostor, aniž by se s ním veřejnost vyrovnala. To je de facto vyvlastnění. Pokud tam město veřejnou zeleň chce, musí se s majitelem přece vyrovnat. Chceme zpětně dva roky nájmu a také to, aby soud stanovil výši nájemného.
Jak jste tam autobus vlastně dostali? Museli jste jet po městských pozemcích.
Přitáhli jsme ho tam. Jel po cyklostezce, to ano.
V minulosti jste chtěli pozemky městu prodat. Když to nevyšlo, přišli jste s návrhem postavit tam relaxační areál. O co šlo?
Pořád se to vleklo, už jsme toho měli dost, tak jsme na to zkusili jít z druhé strany. Že bychom tam vybudovali něco, z čeho by byl užitek, abychom pořád neplatili jen daň z nemovitosti. Takže jsme před dvěma lety přišli se studií na postavení areálu, kde by byl odpočinkový parčík, menší restaurace s ubytováním, tenisové kurty, bazén. Prostě taková klidová zóna.
Podle územního plánu se jedná o nezastavitelné území rekreační zeleně. Jak to s tím jde dohromady?
Podle územního plánu by tam právě tyto aktivity postavit šly. Musela by k tomu být ale spolupráce s městem, aby dalo k dispozici svoje pozemky. Mám vyjádření odboru územního, kde jasně píší, co tam povolené je, a co není.
Je to navíc záplavová zóna.
Jen zhruba do půlky té lokality. Dá se to trochu navýšit a v případě pláže je to jedno.
Na čem to tedy ztroskotalo?
Městu se to líbilo. Náměstek Miroslav Joch (dnes radní města, pozn. red.) z toho byl, řekl bych, nadšený. Přislíbil pomoc. Ale těch lidí, kteří jsou na radnici ochotni fungovat ku prospěchu věci, je málo.
Probíhá teď nějaká komunikace mezi vámi a magistrátem?
Ne, vůbec nic. Současnému náměstkovi Petru Holickému se projekt také líbil a navrhoval obnovit jednání, ale nakonec jsme po všech těch zkušenostech, které jsme tam prožili, už touto cestou nechtěli jít.
Hraje roli i to, že podle katastru je na vás vedeno exekuční řízení?
Ne, to se jedná o nedoplatek na daních, který dorovnáme. Byl to boj s finančním úřadem, kde jsme bohužel na straně prohrávající. Takže to doplatíme. Exekuce brzy zmizí.
Co se tedy teď bude dít?
My teď čekáme na rozhodnutí stavebního úřadu ohledně oplocení a pak se musíme rozhodnout, jak dál postupovat. Asi přijde na řadu mobilní oplocení a umístění dalšího nepotřebného majetku.
Budete městu navrhovat prodej pozemků?
My už jsme vyčerpali všechny možnosti, takže z naší strany žádné návrhy nepřijdou. Ale nebráníme se kdykoli jednat. A to jsme se nikdy nebránili. Nejednání bylo vždy ze strany města.
Připadá mi, že obě strany jsou v zákopech a čekají, co udělají ti druzí...
Ne, my v zákopech rozhodně nejsme. Vždyť se nic nestalo, pouze jsme umístili naši věc na náš pozemek. Někteří spoluobčané nám ho rozbili. Teď řešíme, jestli to máme uklidit, nebo ne. Moc se nám do toho nechce, protože my jsme tu spoušť nezavinili. Ale pravděpodobně to budeme muset uklidit už jen proto, že se nám to takhle nelíbí. Budeme pokračovat dál ve věcech, které tam chceme dělat. Pokud má město výhrady, nechť se na nás obrátí a sdělí nám, co od nás chce. Když jsme jim totiž chtěli pozemky prodat nebo vyměnit, tak na to nikdy nereagovali. Takže jsme je začali využívat a teď je řada na nich.
