Ludvíkův komplic, jednatřicetiletý František Úlehla, si za mřížemi pobude deset let mimo jiné za loupeže, těžké ublížení na zdraví a další přestoupení zákona. Lukášova bývalá přítelkyně, dvaadvacetiletá Monika Hartmanová stíhaná za podíl na loupeži, dostala tři roky.
„Soud má za prokázané, že se skutek stal tak, jak bylo žalováno,“ odůvodnila mimo jiné obsáhlý verdikt soudkyně Dana Pacholíková. Rozhodnutí jejího senátu odpovídá konečnému návrhu státní zástupkyně.
Tedy včetně návrhu na nařízení zabezpečovací detence, tedy pobytu ve speciálním ústavu, kombinujícím psychiatrickou, psychologickou či sexuologickou léčbu ve střeženém vězeňskou službou. O prodloužení či ukončení pobytu v něm rozhoduje soud.
Ludvíkovi tedy moc nepomohlo, že při hlavním líčení nasadil kajícný postoj. „Přehodnotil jsem své stanovisko. Dříve jsem nenašel odvahu se doznat,“ sdělil mimo jiné hlavní obžalovaný během hlavního líčení. V minulosti totiž shazoval největší podíl viny na svého společníka Úlehlu.
Z oběti udělali „bombu“
Dva únosy představovaly nejvážnější body objemné obžaloby. Trio podle obvinění 18. dubna 2014 na Smíchově nacpalo do Ludvíkova BMW mladého muže. Toho dlouhé hodiny Úlehla s Ludvíkem mlátili a věznili. „Rozjelo se to, nedokázal jsem to zastavit,“ popsal atak Úlehla. Ludvík vězně postřelil podle žaloby kuší.
Z muže se snažili vymámit 300 tisíc korun, vyděšenému, potlučenému a zraněnému mladíkovi na záda poté upevnili batoh a tvrdili, že je v něm na dálku ovládaná bomba. Pak ho poslali vyloupit trafiku v Loděnici na Berounsku. „Koho napadla ta trafika už nevím,“ řekl Ludvík. Jejich oběť ze strachu loupež opravdu vykonala.
Zlé vzpomínky na návrat z práce zůstávají mladé ženě, která se 10. května 2014 vracela z práce domů v západní části metropole. Úlehla ji podle spisu pod hrozbou nože nacpal do dodávky, kterou řídil Ludvík. „Monika Hartmanová na ni mířila pistolí a poté jí svázala ruce,“ citovala z žaloby státní zástupkyně Jana Murínová.
Byl jako predátor
„Franta se za tou paní rozběhl jako predátor,“ vypověděl Ludvík. Vyděšenou ženu v dodávce oloupili o asi osm tisíc korun a platební karty. Z dokladů si přečetli jméno oběti a varovali ji před cestou na policii. Za uloupené peníze si pak u pumpy nakoupili svačinu, poté dívku Ludvík v nákladovém prostoru Transitu znásilnil.
Když Úlehla při své výpovědi tuto událost popisoval, o oběti opakovaně hovořil zdrobnělinou jejího křestního jména. Soudkyni to neuniklo a ptala se na důvod. „Jmenuje se jako moje sestra,“ komentoval to obžalovaný. Než zajatkyni propustili, opakovaně jí hrozili a varovali před tím, aby nechodila na policii.
Žaloba také zahrnovala dvě loupežná přepadení, obětí jednoho se stala na konci dubna 2014 starší žena u stanice metra Opatov. Další ženu oloupili o pár stovek v Brně, to již trojice prchala z Prahy a mířila na Slovensko, načež chtěla pokračovat do Řecka. Na Moravě na odpočívadle u dálnice ji ale pozatýkali policisté. Žalobkyně Ludvíka vinila i z toho, že řídil auto bez „papírů“.
Rozsudek není pravomocný, lze se proti němu odvolat k Vrchnímu soudu v Praze. Ludvíka však u jiného senátu Městského soudu v Praze čeká i další proces. Žalobce ho v kauze „Modrých desek“ viní z přípravy čtyř vražd lidí, svědků jeho dřívějších deliktů.
Obžalovaný smrt lidí plánoval v letech 2012-14, poznámky si ukládal do pořadače modré barvy. Ty však zapomněl v autě, které prodal (více zde). Navzdory svému mládí má Ludvík bouřlivou minulost, trestán byl čtyřikrát. Jako mladistvý i za znásilnění dvou dívek. Soud jej poté poslal na ochrannou léčbu, z té však utekl. Na psychiatrii se seznámil s Úlehlou.
