Majitel bytu, kde paní Jolana trávila podzim života, ji vyhodil na ulici a ještě ji okradl. Seniorka je bezdětná a nemá žádné příbuzné, proto neměla kam jít. Zbytky hrdosti jí však nedovolily říci si o pomoc.
Strážníci k ženě vyjížděli od července do října několikrát, neboť je lidé volali v okamžicích, kdy bezvládně ležela zmáčená a prochladlá na zemi na sídlišti Sever.
„Byla vždycky slušná, odvoz k lékaři odmítala, nic nechtěla. Alkohol jsme z ní nikdy necítili. Bylo jasné, že tady nešlo o běžného bezdomovce,“ poznamenal Vladimír Jeník, velitel českolipské městské policie.
Naposledy hlídka k seniorce vyjížděla na začátku října poté, co ji někdo napadl a brutálně zmlátil. To už strážníkům Františku Pittnerovi, Martině Márové a Liboru Skálovi došla trpělivost a začali se angažovat.
Zbitá a hladová trávila čtyři měsíce na ulici třiasedmdesátiletá seniorka z České Lípy.
„Byla bez spodního prádla a podle jejího stavu jsme měli podezření, že ji ještě někdo znásilnil. Strážníci se do toho vložili, protože se jim jí zželelo a rozjeli kolečko shánění, domlouvání a zařizování, aby paní Jolana nemusela žít na ulici,“ popsala mluvčí českolipských strážníků Eva Vlastníková.
Sama zařídila, aby Jolana podstoupila vyšetření, na jehož základě ji přijali do Léčebny dlouhodobě nemocných. Tam je od středy 19. října.
„Ještě pár dnů na ulici a našli bychom ji nejspíš mrtvou,“ zdůraznil šéf strážníků. V léčebně je seniorka spokojená. Zdejší personál potvrdil, že největší radost má drobná stařenka z jídla.
„Když ji sem přivezli, první, oč mě poprosila, byl kousek jídla. Dala jsem jí rohlík, co zbyl od snídaně a ona se rozplakala štěstím,“ potvrdila sestřička, která se o starou ženu stará.
Po útoku ženě vypadává paměť
Zmapovat případ paní Jolany jde jen s velkými trhlinami, podle lékařského vyšetření totiž trpí počínající stařeckou demencí a po útoku jí vypadává paměť. Kvůli tomu se asi nikdy nepodaří zcela přesně zjistit, jak se na ulici dostala.
„Neměla jsem ani sousto do pusy, byla jsem hladová. Jak jsem nejedla tři dny, točila se mi hlava. Tak jsem prosila jednoho pána, jestli by mi nedal trochu jídla. A on mi ho dal k ústům, abych si kousla a pak ho najednou zahodil pryč na zem. Nevím, proč to udělal,“ vzpomíná na nejtěžší chvíle paní Jolana.
Velmi si cení práce strážníků, kteří jí pomohli. „Strážník František mě sem na rukou donesl, zabalil mi nohy, aby mi nebyla zima. Je to vynikající pán. To on mě zachránil, chtěla bych mu poděkovat,“ dodala se slzami v očích.
Situaci paní Jolany mají nyní v rukou sociální pracovníci. Jakmile se stabilizuje, začnou pro ni hledat vhodné zařízení, v němž by o ni bylo dobře postaráno. „Má poměrně dobrou startovací pozici, protože přes trýznivou situaci, v níž se nacházela, nepropadla alkoholu. Držíme jí palce,“ pronesla mluvčí strážníků Eva Vlastníková.
