Mise ExoMars v představách výtvarníka

Mise ExoMars v představách výtvarníka | foto: ESA

Stále žádný signál z Marsu! Družice však kolem planety úspěšně obíhá

  • 141
Na oběžné dráze Marsu ve středu 19. října odpoledne zakotvila druhá evropská družice a na povrchu přistála sonda, která by měla pátrat po případných pozůstatcích života. Její osud je však stále nejasný. Po přistání se totiž neozvala. Začala další fáze projektu ExoMars.

(20:40 Do článku jsme doplnili nové informace o modulu - zatím se stále neozval - a potvrzení o úspěchu brzdícího manévru sondy TGO.)

Flotila strojů zkoumajících Mars by se dnes, 19. října 2016, měla rozrůst o další exempláře. Orbitální sonda TGO a povrchový modul EDM Schiaparelli, které jsou součástí mezinárodního programu ExoMars, mají na Rudé planetě pátrat především po možných stopách minulé či současné existence života.

Těsně po půl sedmé večer přišlo potvrzení, že důležitější část mise - navedení sondy TGO na oběžnou dráhu - úspěšně proběhla. Sonda nejprve provedla zhruba dvouhodinový zážeh motorů, který by jí měl zajistit, aby se pevně uchytila na oběžné dráze kolem Marsu.

Ovšem zážeh dokončila v rádiovém stínu za Marsem, ze kterého se vynořila těsně kolem půl sedmé. Poté se ozvala podle plánu kontrolního centra, které začalo sledovat přesné parametry její dráhy - a ty podle všeho vypadají velmi dobře, nepřesnost je jen pár procent. V tomto ohledu vše vypadá dobře a TGO snad pomůže odpovědět na velmi zajímavou a záhadnou otázku výskytu metanu na Marsu, která také úzce souvisí s možností výskytu života na planetě.

19.října 2016 v 18:39, příspěvek archivován: 19.října 2016 v 18:50

Acquisition of signal! @esaoperations hears @ESA_TGO's signal loud & clear after it emerges from behind #Mars #ExoMars https://t.co/MEmEubeRjk

Méně jsme dlouho věděli o modulu Schiaparelli. To je z vědeckého hlediska méně důležité zařízení, které má pracovat na povrchu jen několik dní, ale pro ESA představuje důležitý demonstrátor technologie přistání na Marsu. Víme, že se od své mateřské sondy oddělil podle plánu. V 16:42 vstoupil do atmosféry a zahájil nejkritičtější fázi svého dlouhého letu, završenou přistáním těsně před pátou hodinou. V 16:57 došlo podle plánu k otevření padáku.

Bohužel těsně před přistáním se zastavilo rádiové vysílání z modulu, které bylo jakýmsi „symptomem zdraví“ modulu. Sonda totiž vysílala slabý signál, který „v přímém přenosu“ sledoval pozemní radioteleskop Giant Metrewave Radio Telescope v Indii. Vedení letu v tu chvíli doufalo v přínos záznamu pořízeného americkou sondou Mars Express, která má k místu blíže a měla by pořídit tedy v podstatě identický záznam celé události, ale s vyšší citlivostí než pozemní radioteleskop.

Údaje už ESA získala kolem půl sedmé večer ve středu 19. října, z jejich analýzy se ovšem nic nového nepodařilo zjistit, jak potvrdila i tisková konference v půl deváté našeho času. Nyní se tak naděje upíná především k samotné sondě TGO, která byla v nejlepším spojení se svým modulem a na palubě by měla mít zhruba 20 MB údajů o letu modulu. Do centrály ESA by měla data dorazit někdy před půlnocí, výsledky jejich analýzy a dalšího rozboru předchozích dat můžeme čekat až ráno. Nejpozději prý během tiskové konference, která je svolaná na desátou hodinu našeho času.

I když zatím tedy není nic jisté, pravděpodobnost, že jsme právě byli svědky teprve osmého úspěšného přistání na Marsu, vytrvale klesá.

Jak to začalo

Rusko-evropský ExoMars měl být původně zahájen už v roce 2011. Nosná raketa Proton nakonec odstartovala až březnu letošního roku. Průběh letu byl místy velmi napínavý. Dnes se však už mateřská sonda TGO (Trace Gas Orbiter, tedy „orbitální detektor plynových stop“) i výsadkový modul EDM Schiaparelli přesně podle plánu pohybují u Marsu.

Orbitální sonda TGO (Trace Gas Orbiter).

Modul EDM Schiaparelli dnes (doufejme) přistane na jeho povrchu a na oběžnou dráhu kolem planety bude navedena mateřská sonda TGO programu Exo Mars. Hledat se budou případné stopy pozůstatků života na Marsu a odborníci si zároveň vyzkouší techniku přistání pro další mise.

Podívejme se na zjednodušený itinerář událostí, které jsou přesně a pečlivě naplánovány. Dnešní odpoledne bude pro odborníky z řídicího střediska evropské kosmické agentury ESA v Darmstadtu náročné, plné vypětí i očekávání.

Přípravy už od neděle

Křišťálová Lupa 2016

V neděli 16. října v 16:42 (všechny údaje jsou ve středoevropském letním čase) došlo k oddělení 600 kg těžkého modulu EDM (Entry Descent Module) Schiaparelli od mateřské sondy TGO (Trace Gas Orbiter) k samostatnému letu a vstupu do atmosféry Marsu. Tato operace byla nesmírně náročná na přesnost.

Přistávací demonstrační modul EDM Schiaparelli (Entry, Descent and Landing Demonstrator Module)

Po oddělení se Schiaparelli stabilizoval rotací 2,75 otáčky za minutu (další stabilitu zajistí gyroskopy) a začal se vzdalovat rychlostí 30 cm/s od mateřské sondy TGO. Jeho dráha musela být velice přesná, aby nejen mířila ke střetu s planetou, ale aby také do její atmosféry vstoupila pod přesným úhlem, který zajistí vstup, nikoli aby shořela v horních vrstvách atmosféry nebo se od ní odrazila zpátky do kosmického prostoru, jako když hodíme placatý kamínek na hladinu rybníka, aby se odrazil jako známá „žabka“. Modul totiž nemá žádné orientační trysky, navíc je před vstupem do atmosféry uzavřen do krytu s tepelným štítem.

Poté se musela mateřská sonda TGO postarat také o sebe. Musela totiž změnit svou dráhu tak, aby nemířila ke střetu s planetou. Zážehem korekčního motoru zvýšila rychlost tak, aby mířila až 1 300 km mimo Mars. V těchto okamžicích měla sonda Exo Mars za sebou již 175 milionů km cesty meziplanetárním prostorem.

DEN D krok za krokem Jak to všechno mělo probíhat podle plánu

  • Středa 19. října, 16:27 – Palubní počítač výsadkového modulu uvádí do operační činnosti sestupový program a všechny potřebné systémy.
  • 16:42:18 – začíná nejkritičtější operace označená zkratkou EDL z anglických slov Entry - Descent – Landing, charakterizující hlavní fáze, tedy „vstup – sestup – přistání“. Schiaparelli vstupuje do atmosféry Marsu ve výšce 121 kilometrů nad povrchem a jeho rychlost je 5,83 km/s. V činnosti jsou měřící senzory, které zaznamenávají informace o okolním prostředí i samotného výsadkového modulu, především údaje o teplotě a okolním tlaku, ale také například také informace o teplotě na ochranném štítu a schránce, v níž je Schiaparelli stále uložený.
  • 16:43:30 – Modul EDM je už ve výšce pouhých 45 km nad povrchem, prudký sestup či přesněji řečeno pád stále se snižující rychlostí pokračuje a na tepelný štít působí teplota až 1750°C.
  • 16:45:39 – Rychlost sestupu je kolem 472 m/s a pyrotechnika uvolňuje brzdicí padák o průměru 12 m, který bezpečně pracuje i při nadzvukové rychlosti.
  • 16:46:09 – Je odhozen již nepotřebný tepelný štít. Začíná pracovat radar, který měří výšku i rychlost sestupu a údaje předává palubnímu počítači. Od výšky kolem 3 km snímkuje palubní kamera přibližující se povrch Marsu. V intervalu 1,5 s pořizuje celkem 15 černobílých snímků.

Další časové údaje závisí na aktuální situaci v atmosféře Marsu, především na rychlosti větru. Sonda totiž přilétá k planetě v době, kdy je předpovídáno vyšší proudění v atmosféře a s ním spojené prachové bouře. Podívejme se proto na další sestup i z hlediska výšky modulu nad terénem:

  • 1200 m – Výsadkový modul brzděný padákem se řítí k povrchu, jeho rychlost je stále vysoká, podle předběžných výpočtů by měla být kolem 89 m/s. V tomto okamžiku vypadává Schiaparelli z ochranné schránky, která brzděn padákem mizí ve výšce a modu se volným pádem řítí k povrchu. O pouhou sekundu později začíná pracovat devět trysek brzdicího systému přistání. Nyní je osud sondy v jeho rukách, záleží na spolehlivé činnosti, na vyhodnocení údajů z radaru o rychlosti a výšce palubním počítačem a na přesném plnění jeho pokynů. Rychlost sestupu se prudce zpomaluje z 270 km/h na 4 km/h.
  • 2 m – Rychlost klesání je 7 km/h. Brzdicí motory se vypínají a Schiaparelli dopadá rychlostí zhruba 11 km/h na povrch Marsu. Energii dopadu pohlcuje deformační zóna ve spodní části výsadkového modulu.
  • 16:48:11 – Výsadkový modul Schiaparelli dosedá na povrch Marsu v určené oblasti Meridiani Planum, která je vymezena elipsou o rozměrech 15 x 100 km. Tato oblast byla pečlivě vybrána proto, že v ní nejsou větší terénní nerovnosti. Palubní vysílač začíná předávat informace zjištěné během prudkého sestupu atmosférou mateřské sondě TGO a další evropské sondě Mars Express, která krouží kolem Marsu. Poslouží jako retranslační stanice. Údaje odešlou kolem 17:45 hod k Zemi, kde by je měla přijmout stanice GMRT (Giant Metrewave Radio Telescope) vzdálené asi 10 km východně od města Narayangaon v distriktu Pune indického státu Maharashtra.
  • 16: 57:57 - Vzhledem k aktuálnímu postavení Marsu a Země, obrovské vzdálenosti, a protože signály putují rychlostí světla, je zpoždění aktuálních informací 9 minut a 46 sekund, než k nám doletí. V tomto čase se odborníci v řídicím středisku ESA v Darmstadtu poprvé z mateřské sondy TGO dovědí, zda přistání modulu Schiaparelli bylo nejen úspěšné, ale především, zda jsou jeho systémy v pořádku.

14. března 2016

Problém, se kterým se počítá

V této fázi však může nastat jistý problém. Pro zachycení slabých signálů z TGO bude zkoušena nová aparatura, kterou dodali odborníci z americké Jet Propulsion Laboratory (NASA), a kterou připravují pro příjem signálů z mateřské sondy EDL a výsadkového modulu InSight. Tato mise se měla uskutečnit už dříve v tomto roce, ale vinou technických nedostatků v aparatuře dodané francouzskými specialisty byla odložena na další příhodné startovací okno k Marsu v roce 2018.

Pokud by nová aparatura nesplnila očekávání nebo by sonda TGO nevyslala žádné signály, je v záloze evropská sonda Mars Express, která – jak jsme si již připomněli – rovněž přijme vysílání modulu Schiaparelli. Její signály by měly do pozemní stanice dorazit v 18:30 našeho času.

A pokud by nedorazila žádná zpráva ani z evropské družicové sondy Mars Express, je v záloze ještě možnost, že zasáhne americká družice MRO (Mars Reconnaissance Orbiter), která nad oblastí Meridiani Planum přeletí 90 minut po přistání modulu Schiaparelli a měla by zachytit jeho vysílání. Signály z americké MRO by měly dorazit na Zemi kolem 19. hodiny našeho času

Také v následujících nejméně dvou dnech po přistání se počítá nejen s mateřskou TGO, ale také se součinností s dalšími družicovými sondami, které létají po oběžných drahách kolem Marsu. Schiaparelli nebude pracovat nepřetržitě, aby se šetřilo elektrickou energií, dodávanou z palubních baterií. Vysílat proto bude v intervalech, kdy nad oblastí Meridiani Planum přeletí některá z evropských či amerických družic, ale také družice indická, doposud spolehlivě u Marsu pracující. Naplánováno je osmnáct relací s americkou MRO (Mars Reconnaissance Orbiter), osm s americkou Mars Odyssey, šest s další americkou sondou MAVEN a čtrnáct s evropskou Mars Express.

Co bude sonda na Marsu hledat?

TGO je mateřská sonda první části evropského programu nového výzkumu Marsu. Zatímco výsadkový modul EDM Schiaparelli, který sonda TGO dopravila k Marsu, je určen pro technologické prověrky zvolené metody přistání na povrchu, má mateřská sonda také významné vědecké úkoly. Především to jsou výzkumy marsovské geochemie s cílem zjistit možný výskyt vody na povrchu a metanu a dalších plynů v atmosféře planety.

Jde o součást širokého vědeckého programu hledání případných pozůstatků života na Marsu, případně o zjištění podmínek, který by vznik takového mimozemského života umožňovaly. Poslouží také jako retranslační stanice pro předávání signálů z modulu EDM na Zemi.

Již během noci na 20. října by měla mateřská sonda TGO kroužící kolem Marsu odvysílat podrobné zprávy přijaté z modulu Schiaparelli. Také na ni čeká dnes (19.10.2016) náročný manévr. Klíčovým okamžikem bude v 15:05 zážeh jejího hlavního motoru na 139 minut. Motor o tahu 424 N zpomalí let sondy o 1550 m/s tak, aby byla zachycena gravitací Marsu a dostala na protáhlou oběžnou dráhu 298 – 95 856 km, což by se v řídicím středisku v Darmstadtu měli dozvědět zhruba kolem šestnácté hodiny. Přejme této operaci bezchybný průběh – sonda TGO se tak totiž stane druhou evropskou družicí Marsu.

Cílem je trénink na přistání v roce 2020

Budoucí získané výsledky modulu Schiaparelli však nemůžeme přímo porovnávat s dosavadními průzkumy prováděnými přímo na povrchu Marsu průzkumnými vozidly Curiosity a dnes již legendárním vozítkem Opportunity i nezapomenutelnými vozítky Spirit a Sojourner. Nebylo by to seriózní.

Cílem současného experimentu je především ověření techniky přistání, která by měla být použita v roce 2020, kdy bude realizována druhá kapitola společného evropsko-ruského programu Exo Mars, a kdy má být na Marsu vysazeno šestikolové průzkumné vozidlo. Proto se také od začátku projektu počítá s tím, že Schiaparelli bude na povrchu pracovat a své signály vysílat přibližně dva dny. Zda to bude déle, bude záležet na kapacitě palubních baterií.

Informace: V článku jsme opravili nepřesný údaj o rychlosti klesání modulu Schiaparelli během sestupu k povrchu (nejnižší rychlost jsme uváděli jako 7 km/h, správně je 4 km/h).

, ,