Rozstřel
Sledovat další díly na iDNES.tv„Mé místo je na státním zastupitelství,“ řekla Lenka Bradáčová na dotaz ohledně možné kandidatury na funkci prezidenta. Uvedla, že nyní by určitě odmítla, ale zároveň se drží hesla „nikdy neříkej nikdy“.
Řada dotazů směřovala na délku soudních řízení. Podle vrchní státní zástupkyně je to problém. „Všichni ale dáme přednost systému, který zaručuje práva obviněného před systémem, který mu nedává žádnou možnost obhajoby, i když jsou pak výsledky velmi rychlé,“ uvedla.
Bradáčová také nechá přezkoumat, zda státní zástupci, kteří chodí k okresním soudům, jsou málo aktivní. „Chci zjistit, jestli je to klišé, nebo jsou skutečně pasivní,“ řekla s tím, že výsledky bude mít na konci roku.
Vrchní státní zástupkyně se vyjádřila ke své možné politické kariéře:
Podle ní je také nutné zpřísnit pravidla pro svědky a obžalované, byť to bude nepopulární krok. „Pokud panuje nedostatek morálky ve vztahu k soudu, musí přijít více povinností,“ řekla. Dodala i konkrétní příklad, kdy německý řidič, svědek nehody, přijede v obleku řádně na čas, odsvědčí a náhrady nechce. „U nás se svědci často ani neomluví,“ řekla.
Ohledně aktuálních kauz byla vrchní státní zástupkyně zdrženlivá. Zatím například neví, proč vrchní soud v tomto týdnu zrušil rozsudek nad Davidem Rathem. (více zde) S vyjádřením proto počká, až soud rozešle verdikt a jeho odůvodnění. Podobně nechtěla odhadovat, jak skončí soud s Ivem Rittigem.
Ke znovuotevření případu sebevraždy Anety R. v pražských Letňanech v roce 2014 Bradáčová v Rozstřelu uvedla, že věc nebyla řádně prošetřena. Tím, že pražská policie případ znovu odložila, to podle ní ještě nekončí. (více o případu zde)
Bradáčová začínala jako náměstkyně krajského státního zástupce v Ústí nad Labem, kde strávila téměř deset let. Do povědomí veřejnosti se dostala v roce 2012, kdy měla na starost Rathovu kauzu.
V témže roce tehdejší ministr spravedlnosti Pavel Blažek Bradáčovou jmenoval pražskou vrchní státní zástupkyní. Blažek s tím váhal, za Bradáčovou však stáli jak někteří politici, tak i veřejnost. (více zde)
Lenka Bradáčová mluví o anonymech a vzkazech:
Ve funkci vrchní státní zástupkyně si Bradáčová vysloužila pokutu 100 tisíc korun od Úřadu pro ochranu osobních údajů. Podle něj porušila zákon, když zveřejnila platy zaměstnanců. Soud však nakonec pokutu zrušil (více čtěte zde).
Bradáčová také ustála spor s bývalým šéfem protikorupční policie Tomášem Martincem. Ten se s ní nestandardně sešel, aby ji upozornil, že její manžel, se kterým však Bradáčová nežije, figuruje v jednom z vyšetřování. Bradáčová uvedla, že na ní elitní policista vyrábí kauzy. Martinec posléze v čele útvaru a později i u policie skončil. S Bradáčovou se soudí o omluvu a 200 tisíc odškodného (více o soudu zde).
Bradáčová uspěla s kárnou žalobou na žalobce v kauze exsenátora Nováka:
