ROZSTŘEL: Čunek nevyloučil, že bude usilovat o post lídra lidovců

  • 124
Výsledky krajských voleb vrátily lidovce Jiřího Čunka do vyšších pater politiky. V pořadu iDNES.tv Rozstřel nevyloučil ani to, že bude usilovat o post předsedy lidovců. Diskuzi s budoucím zlínským hejtmanem moderoval Jaroslav Plesl, politikovi položil i otázky, které zaslali čtenáři iDNES.cz.

Čunek si pro jednání o budoucí koalici ve Zlínském kraji vybral hnutí ANO, STAN a ODS. V nedělních Otázkách Václava Moravce se ještě bránil tomu, aby se o něm mluvilo jako o budoucím hejtmanovi. Naznačil však, že k tomu jednání směřují.

„Hejtmanem ještě nejsem. Hlasování bude tajné,“ uvedl na počátku Rozstřelu. Přiznal ale, že variant, jak sestavit koalici, mnoho nebylo. „Voliči to narýsovali tak, že jich nebylo moc, i když matematicky variant bylo dost,“ řekl.

Vysvětlil, proč nechtěl jít do koalice s ČSSD. Levicové strany podle něj v kraji získaly zhruba 20 procent hlasů, přestože v minulém období zde vládly. „Takže 80 procent voličů si myslí, že to dělaly špatně,“ uvedl Čunek.

Jaroslav Plesl se politika ptal také na to, zda nebude usilovat o post lídra KDU. „Zabývám se tím jen proto, že musím reagovat na dotazy,“ odpověděl Čunek. Podle něj to nyní není priorita, má jiné úkoly. „Nebudu stavět ochrannou hráz kolem svého domu jen proto, že kdysi byla v Bibli popsána potopa. Radši spravím děravou střechu. To znamená, že nejdřív musím předat funkci starosty někomu jinému,“ upřesnil své současné priority.

Stanovy strany podle něj umožňují, aby předsedu navrhl kterýkoli člen. Čunek proto řekl, že teoreticky na sjezdu může navrhnout sám sebe. Nemá proto důvod s tím pospíchat.

Lídr lidovců ve Zlínském kraji vnímal vítězství v počtu preferenčních hlasů i jako osobní satisfakci. Zároveň připomínal, že vítězit na preferenční hlasy dokázal už v minulých volbách (celý rozhovor čtete zde).

O politice uvedl, že vstupovat by do ní měli lidé se zkušenostmi. „Nejde jen o odbornost, s těmi lidmi to emocionálně hází, nemají moudrost. Je to vidět na všech mladých,“ uvedl. Členové vlády by podle něj měli být lidé polyfunkční, odbornost nestačí.

Současná vláda je pohodová, myslí si Čunek

Senátor a vsetínský starosta Čunek v letech 2007 až 2009 zastával post ministra pro místní rozvoj ve vládě Mirka Topolánka. Tehdy podle svých slov padl za oběť kmotrům, kterým se nelíbil vzestup KDU-ČSL. Naopak současnou vládu označil za „pohodovou“, vztahy uvnitř prý nejsou zdaleka tak napjaté jako v té Topolánkově.

„Rozdíl mezi těmi dvěma vládami je,“ uvedl. V době, kdy byl ministrem, prý nebyl na některé věci připravený. „I vlády mohou být zmítány lží a policie a státní zástupci mohou pracovat na objednávku, nebo jsou mezi nimi magoři. To jsem nečekal, na to jsem nebyl připraven,“ řekl ke svému působení ve vládě. Svůj politický úspěch je pro něj určitou satisfakcí. „Je to satisfakce za všechny, kteří v životě utrpěli nějakou nespravedlnost,“ sdělil.

„Kluci mazaní v Praze, kteří si uměli podchytit státní zástupce a policii, se mnou zatočili. A na to jsem tehdy nebyl vůbec připravený a strana šla dolů se mnou. Teď se znovu ukázalo, že lidovci jsou volitelnou stranou,“ uvedl Čunek již krátce po krajských volbách.

Tvrdá kritika Miroslava Kalouska z úst Jiřího Čunka:

18. října 2016

V Rozstřelu zkritizoval zejména Miroslava Kalouska, současného předsedy TOP 09. Podezření, která proti němu byla, považuje prý za skutečná. Stejné struktury, které stály za Kalouskem, stály proti Čunkovi, uvedl budoucí hejtman. „Doufám, že tento styl politiky končí už také,“ uvedl. Schwarzenbergovi podle něj Kalouskův styl politiky nebyl blízký, TOP 09 poskytl tvář.

Lidovecký expředseda v minulosti figuroval v několika kauzách. Jeho bývalá sekretářka jej obvinila ze sexuálního obtěžování, byl podezřelý i z přijetí úplatku. Obě stíhání byla zastavena. Čelil kritice i za vystěhování vsetínských Romů mimo Zlínský kraj a také za to, že v minulosti pobíral sociální dávky a ve stejné době uložil do banky několik milionů.

Podívejte se na Čunkovu reakci na vítězství ve volbách:

,

Eurovolby 2024

Volby do Evropského parlamentu se v Česku uskuteční v pátek 7. a v sobotu 8. června 2024. Čeští voliči budou vybírat 21 poslanců Evropského parlamentu. Voliči v celé Evropské unii budou rozhodovat o obsazení celkem 720 křesel

Nejlepší videa na Revue