Z čínského kosmodromu v poušti Gobi na severu Číny v pondělí v půl osmé místního času (v 1:30 SELČ) odletěla do vesmíru čínská kosmická loď Šen-čou 11 (Božská loď 11) se dvěma čínskými kosmonauty. Raketa směřuje k čínské experimentální laboratoři Tchien-kung 2 (Nebeský palác 2).
Do vesmíru odletěli devětačtyřicetiletý Ťing Chaj-pcheng, který byl v kosmu již dvakrát, a sedmatřicetiletý Čchen Tung. Jejich 30denní cesta se má stát zatím nejdelším pobytem čínských kosmonautů ve vesmíru.
K vesmírné laboratoři Tchien-kung 2, kterou Čína vypustila na oběžnou dráhu minulý měsíc, má raketa dorazit za dva dny. Po automatizovaném připojení, ke kterému má dojít v úterý, se vytvoří jakási 18metrová minivesmírná stanice. Kosmonauti v ní mají strávit 30 dní a provádět tam mimo jiné lékařské experimenty a testovat technologie a systémy v přípravách na vyslání základního modulu čínské vesmírné stanice v roce 2018.
Kvůli tomu bude k laboratoři vyslána v nákladní loď Tianzhou 1 (Nebeské plavidlo), která tam doveze palivo a zásoby na podporu života. Bude to podle serveru Tech Times první velká čínská nákladní loď. K cestě má využít novou generaci raket Čchang Čeng 7, které patří ke středně velkým raketám.
Plánovaní vesmírná stanice bude od roku 2022 domovem stálé vesmírné osádky a faktickou konkurencí mezinárodního projektu ISS, kam Čína nemá přístup. Měla by být v provozu asi deset let.
Pilotovaná mise po třech letech
Start lodi Šen-čou 11 je šestou čínskou vesmírnou misí s lidskou posádkou. Poslední pilotovaná čínská kosmická mise se uskutečnila v červnu 2013.
V roce 2013 pobývali v kosmu tři čínští kosmonauti, kteří strávili dva týdny na palubě experimentální laboratoře Tchien-kung 1. Ta byla na oběžné dráze od roku 2011 a letos byl její provoz ukončen.
Čína se po někdejším Sovětském svazu a USA stala v roce 2003 teprve třetí zemí, která dokázala vlastními silami vynést na oběžnou dráhu člověka. V roce 2008 první čínský kosmonaut vystoupil do volného prostoru a v roce 2013 přistála nepilotovaná čínská vědecká sonda na Měsíci.
