Ilustrační snímek | foto: Profimedia.cz

Pesticidy jako nenápadné nebezpečí. Vědci je viní z rakoviny dětí i autismu

  • 43
Pesticidy jsou podle testů Evropského úřadu pro bezpečnost potravin přítomny ve většině jídla, které konzumujeme. Ovlivňují nějak naše zdraví? Někteří vědci již delší dobu vyzývají, abychom před těmito chemikáliemi lépe chránili sebe i své děti.

Tým francouzského investigativního pořadu Premier Lignes překvapil svým dokumentem o nebezpečí plynoucím z našeho intenzivního využívání pesticidů. Ve Francii vyvolal celonárodní debatu: „Po odvysílání ve francouzské televizi poslanci sestavili speciální komisi pro prošetření efektů pesticidů na lidské zdraví. V regionu Gironde, který v dokumentu navštívíme, došlo k úpravě nařízení upravující používání pesticidů,“ říká Martin Boudot, režisér dokumentu Děti v nebezpečí.

Film bude ke shlédnutí v rámci Food Film Festu i v Národní technické knihovně v Praze od 21. do 23. října a i zde by rád nastartoval debatu o bezpečnosti potravin i užívání herbicidů, fungicidů a dalších pesticidů.

V minulosti přitom již byly zakázány stovky pesticidů, u kterých se podařilo prokázat, že ubližují dětskému vývoji, mezi nejhorší příklady patřilo DDT a Agent Orange. Z toho důvodu se dnes pesticidy sledují a zkoumají, ovšem vzhledem k tomu, že jen v ČR je schváleno více jak 400 látek s pesticidními účinky, jen těžko můžou vědci zkoumat, jak všechny reagují ve vzájemné interakci.

Pesticidy ve vlasech

Není překvapivé, že se do zkoumání pesticidů dali právě Francouzi. Francie totiž stojí v čele evropského žebříčku v množství užitých pesticidů a v celosvětovém měřítku je na třetím místě. Francouzští reportáži proto odebrali vzorky vlasů dvaceti dětem z různých francouzských regionů, kde se výrazně využívají pesticidní postřiky a poslali je na analýzu do nezávislé laboratoře v Lucembursku.

Výsledek? Ve vlasech dětí našli na 44 různých pesticidů - přes dvacet z nich je pak v Evropě již zakázáno (v životním prostředí a organismech ale stále zůstávají) nebo jsou aktuálně klasifikovány jako možné karcinogeny.

„Výhodou analýzy vlasů je, že zmapuje mnohem delší období než analýza moči nebo krve. To, že jsou chemikálie ve vlasech, neznamená, že se tam usadily třeba ze vzduchu nebo okolí. Ta látka musela projít organismem, aby zůstala ve vlasech,“ vysvětluje Brice Appenzeller, výzkumný pracovník na Lucemburském institutu zdraví.

Měli by se teď rodiče znepokojovat? Podle mnohých vědců a studií mohou mít pesticidy velmi nepříznivý důsledek na organismy, zejména pak na ještě vyvíjející se dětský organismus. Množství pesticidů v potravinách, tedy zejména ovoci a zelenině, pravidelně sleduje Česká zemědělská a potravinářská inspekce. Sledován je i jejich obsah ve vodě. Zejména v zemědělských oblastech je ale riziko již samotný postřik, při kterém se pesticidy vzduchem donesou i do blízkého okolí.

Riziko pro embrya

Režisér dokumentu Děti v nebezpečí Martin Boudot. Jeho snímek vyvolal ve Francii celonárodní debatu o pesticidech.

Riziko potvrdil třeba výzkum doktorky Irvy Hertz-Picciottové z kalifornské UC Davies univerzity. Doktorka spojila dvě mapy - mapy ukazující oblasti s nejvyšším množstvím chemických postřiků a mapu bydliště těhotných žen, kterým se následně narodily děti s poruchou autistického spektra. Tým uznávané odbornice na vývojové poruchy a autismus zjistil, že ženy žijící v těsné blízkosti (do max. 2 km) polí, které byly intenzivně ošetřovány pesticidy mají až třikrát větší pravděpodobnost, že se jim narodí dítě s vývojovou poruchou nebo poruchou autistického spektra. Největší vliv hraje druhý a třetí trimestr, kdy je embryo zřejmě citlivější na kontakt s některými látkami.

Mezi další nebezpečí z pesticidů patří jejich možné karcinogenní účinky - podle vědců je to zejména zvýšené riziko nádorových onemocnění mozku a dětské leukémie. Problémem je taky jejich funkce endokrinních disruptorů, tedy narušení toho, jak fungují hormony v lidském těle a jejich napodobování. Pesticidní látky navíc po průchodu lidským tělem nebo jiným organismem mění své složení a tyto nově vzniklé látky mohou mít na lidské zdraví ještě nepříjemnější důsledky než původní chemikálie.

Nebezpečí pro další generace?

O nebezpečí pesticidů hovoří i odborníci na endokrinní systém lidského těla. Phillipe Grandjean je profesorem eviromentálního zdraví na Harvardově univerzitě: „Identifikovali jsme 12 látek nebezpečných pro vývoj lidského mozku. Zařadili jsme mezi ně i některé pesticidy, třeba chlorpyrifos,“ prozradil vědec na setkání Endokrinní společnosti v Bruselu. A navrhuje ustoupit od intenzivního využívání pesticidů, pokud nechceme negativně ovlivnit zdraví našich dětí i následujících generací. Mnoho z účinků nebezpečných chemikálií, včetně narušení vývoje pohlavních orgánů a vlivu na plodnost, se totiž přenášejí transgeneračně. Navíc spousta těchto látek zůstává v půdě, vodě a organismech ještě dlouho poté, co se jejich užívání zastaví.

Chlorpyrifos se přitom používá i v České republice a celosvětově patří mezi velmi frekventované insekticidy. V Česku se v posledních letech daří množství pesticidů využitých zemědělci pomalu snižovat a ministerstvo zemědělství má programy, které mají zaručit další pokles. Zemědělce vzdělává také třeba v tom, že by se postřik neměl provádět za větrného počasí, kdy chemikálie více zasáhnou i okolní pozemky. Podle zkušenosti z Francie se vyplatí farmářům lépe vysvětlovat, jak a kdy pesticidy používat, mnozí z nich si totiž nejsou nebezpečí vědomi.

Křišťálová Lupa 2016
, pro iDNES.cz