Klim Čurjumov (1937 – 2016)

Klim Čurjumov (1937 – 2016) | foto: Archiv Pavla Toufara

Na fotografii určené k vyhození objevil kometu. Zemřel Klim Čurjumov

  • 16
Tu fotografii ze září 1969 chtěli původně vyhodit, Klim Čurjumov však na jejím okraji našel dosud neznámou kometu. Právě tu kometu, na které se lidstvu podařilo v roce 2014 přistát. I na této převratné události se Čurjumov aktivně podílel. Minulý týden zemřel.

Očima sondy Rosetta si mohl prohlédnout kometu 67P, jíž byl spoluobjevitelem, doslova z bezprostřední blízkosti. Mohl prožít také obrovský zájem celého světa o zkoumání této komety. Komu z astronomů se to poštěstí. Korespondent Národní akademie věd Ukrajiny, profesor Klim Ivanovič Čurjumov (ukrajinsky Клим Іванович Чурюмов) takové štěstí měl. Jeho život se v těchto dnech završil v nedožitých osmdesáti letech.

Bez stopy únavy

Lidstvo přistálo na kometě. A to možná hned dvakrát, vtipkuje ESA

Ve vesmíru proběhl unikátní manévr. Sonda Rosetta vypustila modul Philae, který úspěšně přistál na povrchu komety 67P/Čurjumov-Gerasimenko. Modul se však pravděpodobně po prvním dotyku od povrchu odrazil a pevně dosedl až napodruhé. Představitelé Evropské kosmické agentury (ESA) s nadsázkou řekli, že se jim na kometě podařilo přistát hned dvakrát.

Modul Philae na kometě 67P v představách výtvarníka.

Do posledních svých dnů byl Klim Čurjumov velice aktivní. Ve vědecké práci i ve své milované popularizaci a propagaci astronomie. Ještě nedávno u příležitosti vzpomínky a oslav 100. výročí narození dalšího významného ukrajinského astronoma a astrofyzika Josifa Šlovského (1916-1985) přednášel o výsledcích výzkumů sondy Rosetta, o jejích posledních hodinách a o tom, co všechno nového se o kometě 67P podařilo zjistit. Přednáškový sál byl nabitý.

Nedlouho předtím byl hostem planetária v Kazachstánu. A také nyní byl na cestě za astronomií. Vydal se na setkání mladých fyziků a astronomů do Charkova. Už ve vlaku se mu udělalo špatně, byl převezen sanitkou do nemocnice, ale přes veškerou snahu lékařů podlehl v noci z 13. na 14. října silnému záchvatu mrtvice.

Rosetta - velká láska

Do projektu Rosetta se doslova zamiloval od roku 2003, kdy byl vybrán cíl její velké meziplanetární cesty. Nejen proto, že sonda zkoumala „jeho“ kometu 67P, ale především pro obrovské množství nových informací, které se sondě postupně podařilo o kometě získat. Ve své vědecké práci se totiž zajímal nejen o komety, ale také a především o problematiku vzniku naší sluneční soustavy.

„Komety, kometární materiál a kometární jádra jsou jakousi časovou konzervou,“ vysvětloval Klim Čurjumov před rokem v rozhovoru pro kyjevský rozhlas. „Podávají nesmírně cenné informace o době před více než 4,5 miliardami let, kdy neexistovaly planety, kdy neexistovalo ani naše Slunce. Když totiž poznáme vlastnosti primární substance, z níž se zrodila planetární soustava, budeme vědět, jak vznikla naše Země a jak se vyvíjela od svého mládí.“

Fotogalerie - Podívejte se na úžasné snímky komety 67P

S úsměvem tehdy také okomentoval snahy některých lidí zpolitizovat objev komety 67P tím, že byla objevena v roce 1969 za sovětské éry a že tedy jde o sovětskou kometu: „Je to samozřejmě hloupost a soudného člověka taková otázka ani nenapadne. Kosmické objekty patří všem. Nemůžete si například koupit pozemek na Měsíci, třebaže se někteří chytráci o takové obchody snaží, aby na nich vydělali peníze. Vesmír se neprodává, patří celému lidstvu“.

Fyzikem už od dětství

Klim Čurjumov se narodil 19. února 1937 v Nikolajevu na Ukrajině. Už v dětství a během dospívání byl fascinován noční oblohou a pohledem na miliardy hvězd. Vedl o tom dlouhé diskuse se svými sourozenci, četl mytologická vyprávění o souhvězdích i sci-fi příběhy, začal se zajímat o fyziku. Proto také po absolvování střední školy začal od roku 1955 studovat fyziku na Kyjevské státní univerzitě.

Během třetího ročníku se však dozvěděl, že bude zařazen ke studiu optiky místo teoretické fyziky. Byl zklamaný, ale nepřestal navštěvovat přednášky z teoretické fyziky, takže nakonec byl převeden ke studiu astronomie, protože v jeho ročníku byla ještě volná místa. Pro Klima to bylo osudové rozhodnutí. V tom nejlepším slova smyslu.

Po úspěšném absolutoriu a po promoci v roce 1960 působil na geofyzikální stanici v Tiksiském zálivu v Jakutsku, kde studoval ionosféru, polární záři a telurické proudy. V roce 1962 se vrátil do Kyjeva a začal pracovat v závodě Arsenal, kde se podílel na vývoji astronavigačních systémů pro kosmické rakety i na jejich zkouškách na kosmodromech Bajkonur a Pleseck. Ukončil úspěšně aspiranturu v oboru astrofyziky a začal působit jako vědecký pracovník na katedře astronomie Kyjevské státní univerzity.

11. listopadu 2014

Objev z fotografie na vyhození

V září 1969 odjel Klim Čurjumov s několika svými spolupracovníky pozorovat periodické komety na observatoř Institutu astrofyziky v Alma-Atě, kde tehdy působila jako postgraduální studentka Světlana Gerasimenková, pozdější spoluobjevitelka dnes slavné komety 67P.

Klim Čurjumov a Světlana Gerasimenková na observatoři v Dušanbe V Tádžikistánu v roce 1975.

Při pozorování komety 32P Comas Solà pořídila Gerasimenková několik fotografií a Čurjumov při jejich podrobném zkoumání objevil na jedné z nich, pořízené 11. září 1969, dosud neznámou novou kometu. Vše začalo tím, že téměř u samého okraje jedné fotografické desky našel charakteristický obrázek komety. V té chvíli ji však ještě považoval za hledanou 32P.

Pořízené snímky odvezl do Kyjeva, kde se věnoval jejich zkoumání ještě podrobněji. A tam si také uvědomil, že nalezená kometa je 1,8 stupně mimo oblast, kde měla být podle všech výpočtů kometa 32P. Začal tedy znovu zkoumat vypočtené místo a skutečně v něm nalezl slabý obláček hledané 32P, kterého si předtím nevšiml. To ovšem znamenalo, že kometa na okraji fotografické desky je doposud neznámá, že se tedy jedná o objev nové komety. Když pak byl objev potvrzen, dostala kometa pojmenování po obou svých objevitelích 67P Čurjumov-Gerasimenko (Churyumov-Gerasimenko).

Klim Čurjumov často upozorňoval, že zásluhu na objevu má také fotografická laborantka Ludmila Chirkovová. Nešlo o nějaké společenské gesto, takový profesor Čurjumov totiž byl, spravedlivý a čestný.

Je zajímavé, že fotografickou desku z 11. 9. 1969, na níž byl objev učiněn, chtěla Světlana Gerasimenková po dohodě s laborantkou Ludmilou původně vyhodit. Považovaly ji totiž za technicky nezdařenou.

Další kometa i planetka

V pozornosti zamířené na kometu 67P je málo známé, že Klim Čurjumov je spoluobjevitelem také další komety, která nese označení C/1986 N1 a pojmenování Čurjumov-Solodovnikov. Kometu, která v roce 1986 poprvé vstoupila do vnitřní oblasti naší sluneční soustavy, objevil společně s astronomem Valentinem Solodovnikovem. A je také po něm pojmenována planetka (2627) Čurjumov (Churyumov).