Vítání uprchlíků v Berlíně se stalo symbolem kontroverzní politiky kancléřky Merkelové (10. září 2015)

Vítání uprchlíků v Berlíně se stalo symbolem kontroverzní politiky kancléřky Merkelové (10. září 2015) | foto: Reuters

Otevřená náruč Merkelové migrační vlnu nevyvolala, ukazují statistiky

  • 810
V době, kdy kancléřka Angela Merkelová vítala příchozí běžence a ujišťovala Němce, že „to zvládnou“, byla již masová migrace do Evropy nezvratnou skutečností. Na základě získaných údajů a statistik to tvrdí redaktoři týdeníku Die Zeit. Podle nich Merkelová hlavní příčinou hromadného přesunu migrantů do Evropy není.

„Ti, kdo viní kancléřku z ohromného přílivu uprchlíků, kteří na konci minulého roku přišli do Německa, poukazují na tři události,“ popisují argumenty kritiků Merkelové autoři článku, zveřejněného na serveru Zeit Online.

Prvním klíčovým „důkazem“ je prý výrok „zvládneme to“, který Merkelová ve spojení s příchodem tisíců běženců poprvé použila během tradiční tiskové konference 31. srpna 2015.

Druhým vodítkem jsou známé snímky z 10. září, na nichž kancléřka nadšeně vítá migranty v Berlíně.

Hlavním spouštěčem mělo být ovšem rozhodnutí z 5. září 2015 o přijetí tisíců migrantů, kteří uvázli na nádraží v centru Budapešti (reportáž od našeho zpravodaje čtěte zde).

Od zmíněných událostí už uběhl rok a tak se reportéři německého listu obrátili na organizace monitorující migraci a shromážděná data následně předali analytikům z Institutu pro výzkum zaměstnanosti. Výsledkem je první podrobný přehled vývoje migrační krize.

A podle německých novinářů také zjištění, že vstřícné postoje Merkelové vůči uprchlíkům nemohly vlnu masové imigrace vyvolat. Ta totiž začala nabírat na síle už před tím, tvrdí německý list.

Zrádná dynamika migrace

Ze získaných dat je patrné, že mohutná migrační vlna, jež se přehnala Evropou, dosáhla vrcholu na podzim loňského roku. Tedy krátce po veřejných projevech podpory běženců ze strany Merkelové. Jak ale vysvětluje analytik, zjištěné vzorce chování předpokládají postupný vývoj migrace, který masovému přesunu téměř vždy předchází.

Na začátku se totiž na cestu vydá zpravidla pouze hrstka odvážlivců. Příbuzní a známí mezitím vyčkávají, zda bude jejich cesta úspěšná, nebo ne. Teprve když tito „průzkumníci“ dosáhnou cíle a pošlou zprávu domů, začnou se na cestu vydávat další. Přibývající úspěchy rostoucího množství členů dané komunity dodávají kuráž ostatním, aby je následovali.

Novináři pro srovnání připomněli migrační krizi z roku 1989, kdy se obyvatelé východního Německa snažili dostat přes reformující se Maďarsko na Západ. Proud prchajících Němců tehdy postupně sílil spolu s množícími se zprávami o úspěších předchozích emigrantů.

S uplatněním zmíněných poznatků je podle analytika z vývoje současné migrace patrné, že nezadržitelný příliv uprchlíků začal už na jaře a vstřícná politika Merkelové již neměla pro vrcholící masový přesun význam. Když totiž kancléřka dávala v září najevo, že Německo migrantům pomůže, většina z nich již byla dávno na cestě do Evropy.

Přestože rekordní počet běženců zaznamenalo Řecko (místo prvního vstupu do EU) až v říjnu (viz graf), tedy měsíc po prohlášení německé političky, z předchozího vývoje je podle odborníka zřejmá obvyklá vzestupná tendence migrace, která v říjnu jen přirozeně pokračovala. Tempo jejího růstu přitom dosahovalo vrcholu nejprve na jaře a poté v létě 2015. Od září je naopak patrné rychlé slábnutí migrační vlny.

Zdroj: Mezinárodní organizace pro migraci

Skutečné příčiny krize

Závěr německých novinářů je jasný: Ani kdyby zaujala jiný postoj k běžencům, nemohla Merkelová zpomalit ani zastavit sílící migrační vlnu směřující do Evropy. Autoři článku však zároveň připouštějí, že konání kancléřky mohlo přimět část migrantů, kteří se již do Evropy dostali, aby zamířili právě do zdánlivě přívětivého Německa.

Při hledání původu migrační krize je však třeba podle německého listu hledat mocnější příčiny než médii propírané výroky německé kancléřky a její společné fotky s uprchlíky.

Die Zeit nabízí hned čtyři:

Aleppo trpí válečnými zločiny asadovců i povstalců(3. dubna 2015)

Občanskou válku v Sýrii provázely na jaře a v létě 2015 tuhé střety mezi vládními jednotkami a povstalci, jimž se podařilo dobýt některé Asadovy základny.

Odvetou bylo zesílené bombardování Aleppa a dalších měst. Mnoho obyvatel právě tehdy ztratilo víru, že krvavý konflikt v dohledné budoucnosti skončí. Z východu navíc rychle postupovali bojovníci Islámského státu, kteří v dubnu obsadili historickou Palmýru a vyhnali z domovů desítky tisíc lidí (psali jsme zde).

Uprchlický tábor Zatárí v Jordánsku (29. července 2015)

Humanitární pomoc plynoucí do utečeneckých táborů v Turecku, Libanonu a Jordánsku ohrozil v létě 2015 nedostatek financí.

Zpráva Organizace spojených národů upozornila na chybějící miliardy dolarů, které státy přislíbily poslat na pomoc tamějším uprchlíkům, ale které včas nedorazily. Varovala před možností, že brzy nebude možné zajistit ani nezbytné minimum pro přežití milionů lidí během nadcházející zimy. Někteří Syřané se proto rozhodli spasit útěkem na Západ (více se dočtete zde).

V Libanonu žije přes milion syrských uprchlíků.

Libanon omezil imigraci ze sousední Sýrie.

Země, která se musela vyrovnávat s příchodem milionu syrských uprchlíků, se na začátku roku 2015 rozhodla zpřísnit imigrační podmínky. Když se mezi Syřany rozšířila fáma, že podobná omezení chystá i Turecko, řada z nich vyrazila na cestu v obavě, že mají poslední šanci opustit válkou rozvrácenou zemi (psali jsme zde).

Obyvatelé afghánského Kundúzu opouští město během bojů radikálů z hnutí Taliban...

Bezpečnostní situace v Afghánistánu se výrazně zhoršila. Marnost americké intervence se naplno ukázala ve chvíli, kdy Spojené státy začaly stahovat velkou část okupačních jednotek ze země.

Místa, která měli Američané po čtrnáct let pod kontrolou, záhy znovu obsadilo teroristické hnutí Taliban. Následoval další odchod Afghánců, kteří jsou po Syřanech druhou nejpočetnější skupinou uprchlíků (více čtěte zde).

O hrozícím přílivu migrantů věděla Merkelová už v srpnu

Ačkoli se Merkelová podle německého listu nepodílela na loňské eskalaci migrační krize, věděla nejpozději v srpnu o hrozícím přílivu uprchlíků ze Sýrie a Afghánistánu. Tehdy totiž německé ministerstvo vnitra vypracovalo zprávu, jež na riziko masové imigrace upozorňovala. Německá vláda se tedy mohla na příchod běženců lépe připravit, což ostatně v září přiznala i sama Merkelová.

„Kdybych mohla, vrátila bych čas o mnoho let zpátky, abych se spolu s celou vládou a všemi, kdo nesou zodpovědnost, mohla lépe připravit na situaci, která nás v pozdním létě 2015 zastihla spíše nepřipravené. Za svými rozhodnutími ale plně stojím,“ prohlásila kancléřka rozhodně po debaklu v berlínských volbách (psali jsme zde).

Merkelová hájila i po porážce v zemských volbách vstřícnost k migrantům:


Eurovolby 2024

Volby do Evropského parlamentu se v Česku uskuteční v pátek 7. a v sobotu 8. června 2024. Čeští voliči budou vybírat 21 poslanců Evropského parlamentu. Voliči v celé Evropské unii budou rozhodovat o obsazení celkem 720 křesel.

Nejlepší videa na Revue