Sheldon, oblíbený hrdina seriálu Teorie velkého třesku, stojí uprostřed.

Sheldon, oblíbený hrdina seriálu Teorie velkého třesku, stojí uprostřed. | foto: archiv televize

Sám Aristoteles by si Sheldona z Teorie velkého třesku oblíbil

  • 29
Popularita seriálu Teorie velkého třesku, který právě vstoupil do desáté sezony, stále roste. A to tak výrazně, že se nyní jeho obsahem rozhodli zabývat přední odborníci na filozofii. Svými texty dali vzniknout knize Teorie velkého třesku & filozofie, která právě vychází v nakladatelství XYZ.

Kniha rozdělená do pěti částí porovnává seriál s různými filozofickými směry od antiky do současnosti. Hned v první kapitole se čtenář dozvídá, že antický velikán Aristoteles by kvitoval vědátorský styl života ústředního hrdiny Sheldona a život vědců obecně.

Většinu existence totiž věnují přemýšlení, a nikoli přehnanému naplňování svých tužeb, což bylo podle autorů jedním z Aristotelových hlavních ideálů.

Na přetřes samozřejmě přichází i legendární Dohoda spolubydlících, kterou Sheldon pravidelně znepříjemňuje život svému kolegovi Leonardovi. Množství otravných detailů je pro Sheldona životně důležité v rámci zachování řádu v jeho obydlí.

Autoři knihy Dohodu dávají do souvislosti s teorií Thomase Hobbese o psychologickém egoismu, který člověka naučil institutu smluvních vztahů. Mluví i o neohroženém a silně autoritativním hobbesovském panovníkovi, kterým však Sheldon dle jejich soudu není. Svá práva totiž na Leonardovi nevynucuje dostatečně důsledně.

Knize společně s velkými myšlenkami nechybí ani humor. A to třeba v případě, kdy autoři označí postavu Howarda Wolowitze za hédonistu a poté důkladně vysvětlují proč.

Věrným fanouškům zajisté není třeba připomínat známou epizodu, ve které se Howard společně s Rajeshem Koothrappalim v rámci tehdy nekonečného honu za dokonalou partnerkou snaží vloupat do domu plného soutěžících reality show America’s Top Model - naprosto neohroženě a s přesvědčením, že jim všechny padnou do náruče.

Nebyla by to správná hloubková analýza, kdyby se editoři knihy nerozhodli do ní zařadit i genderová témata a stereotypy. Je tedy možné si přečíst, jak moc je důležité, že některé mužské postavy vykazují znaky ženského chování (Leonard) a naopak (Penny).

Důležitou roli podle odborníků sehrál seriál, i co se týče feminismu. Tady už ale teorie působí, jako by si ji autor vycucal z prstu a editor jen potřeboval vyplnit stránky. Mezi jejich hlavní argumenty totiž patří myšlenka, že Penny přece není tak hloupá, jak se může zdát, když si umí zapamatovat celý (dvoustránkový) lístek v bistru Cheesecake Factory, kde pracuje. Jde však jen o pár stránek na konci, celkový dojem z knihy to naštěstí úplně nepokazí.