Jak jste si užívala poslední prázdniny před koncem mateřské?
Pořád jsme někde cestovali. Většinou po Čechách a jednou jsme byli v Itálii. Tam jsme jeli karavanem, takže to bylo pro nás něco nového. Stejně jako každý rok prázdniny hrozně utekly. Pak nás čekalo seznamování se se školkou, kam Anetka začala chodit každý den. Přiznám se - úzko bylo hlavně mně. Byla statečnější než já. Těšila se moc na děti.
Která z vás ronila víc slzy? Přeci jen vám oběma začala nová etapa života.
Anetka mi dala rychlou pusu a už běžela dovnitř podívat se na hračky, mně to je trochu líto, skončila mi doba, kdy jsme ji měla „jen pro sebe“ a teď už budu velkou část dne bez ní. Rozhodně jsem ty slzičky na krajíčku měla já. Na druhou stranu jsem ráda, že je tak statečná.
Neslíbili jste jí třeba nějaké zvířátko, když neuroní slzičky?
Ani náhodou. Každý, kdo jí nabízí koťátko, je hnán holí! Ale zvířátka má ráda. Já mám kocoura, který je u mých rodičů na prázdninách už 7 let. Domů už žádné zvířátko nechci. Je to další zodpovědnost a vím, že i další starost. Raději si občas zajdeme do zoo, kde jsou všechna zvířátka pohromadě, nebo se stačí projít u nás po vsi, kde bydlíme. Je tu hodně pejsků, za plotem vidíme králíky a na zahradu k nám přilétají ptáci. Takhle je to ideální.
Jak jste trávila tři roky mateřské dovolené?
Snažila jsem si je užít co nejlépe. Hodně jsme byly venku a navštěvovaly různé dětské koutky a hřiště, aby byla s dětmi. Samozřejmě mě to neustálé vychovávání, učení a chválení občas vyčerpávalo, ale to je přirozené. Je mi líto, že to takhle rychle všechno uteklo. Ale do práce se těším a vím, že o to víc se na dceru budu opět těšit. A určitě bych to nenazývala mateřskou dovolenou. Navrhuju to přejmenovat na mateřskou nonstop službu. Ale Anetka je pro mě všechno a já si to s ní opravdu užila.
Iveta Vítová a Radka Fišarová si přišly vyzkoušet nové trendy v lacích na nehty
Teď v říjnu jste nastoupila opět do televize. Byla nervozita?
Jsem moc ráda, že mi na Nově dali možnost být doma celé tři roky. Věřím, že se vše vrátí do starých kolejí. Nervozita byla. Bála jsem se trémy. Po třech letech mám pocit, že neumím pořádně mluvit.
Co plány do budoucna. Více práce, nebo brzy další dítě?
Být máma je nejvíc. Ale je fajn, když to člověk může osvěžit prací nebo i jinými aktivitami než jen těmi maminkovskými. Druhé dítě s manželem plánujeme, ale když jsme ho nestihli do věkového rozdílu tří let od Anetky, tak už nespěcháme. Prostě některé věci se stanou i bez vašich plánů. Věřím na osud, tak uvidíme.
