(ilustrační snímek) | foto: iDNES.cz

Podniky zařizování evidence tržeb odkládají, na úřadech budou fronty

  • 409
Do ostrého startu elektronické evidence tržeb zbývá čtyřicet pracovních dní. Celkem se má v první fázi týkat šedesáti ­tisíc podniků z oboru stravování a ubytovacích služeb. Údaje pro přihlášení do centrálního systému si však v ­září vyzvedlo na finančních úřadech jen pět tisíc podnikatelů.

„Spousta lidí si představuje, že to celé pořeší 28. listopadu, ale neuvědomují si, jaké budou fronty. Kapacity finančních úřadů i dodavatelů jsou omezené,“ varuje Michal Wantulok, pracující pro dodavatele pokladen Dotykačka.

Miliardový byznys s EET se roztáčí. Šanci větří hlavně operátoři

Zkušenosti podnikatelů ukazují, že vyřízení přihlašovacích údajů u úřednického okénka trvá dvacet minut, pokud je úředník v agendě zběhlý. Nicméně fronty se budou s ­blížícím se ostrým startem EET prodlužovat.

Ani požádat o přihlašovací údaje přes internet není jednoznačná výhra. „Přes internet do datové schránky to údajům trvá dva až tři dny,“ říká mluvčí Finanční správy Linda Paterová. Osobně si na úřad chodí 53 procent lidí, zaslat si nechává údaje 47 procent.

Podnikatelé marně čekají na zrušení zákona

Nákup elektronické pokladny a ­její zprovoznění může také trvat několik dní. Jen pětina podnikatelů přitom už má kasy, které půjdou připojit k ­internetu. Odhaduje se, že v první fázi zavádění EET bude muset pokladnu nakoupit padesát tisíc podnikatelů.

EET: odpovědi na nejčastější otázky

„Všechny pokladny zhruba tisícovky dosavadních zákazníků jsou kompatibilní se systémem EET,“ říká zakladatel pokladního systému Septim.cz Zbyněk Švec. Většina těch menších však s nákupem váhá. „Vidíme zatím jen mírný růst prodejů, ale vysoký zájem zákazníků informovat se podrobně o službě,“ říká mluvčí mobilního operátora Vodafone Markéta Kuklová.

Dodavatelé nejjednodušších řešení typu „zapojím a ­jedu“ hlásí prodej desítek pokladen denně a tvrdí, že jsou na listopadový nápor nachystáni. „Jsme připraveni dodat na trh desítky tisíc zařízení na poslední chvíli,“ uvádí člen představenstva dodavatele EET1 Karel Hamr.

Část podnikatelů nicméně ještě doufá, že se zákon zruší a nebudou pokladnu potřebovat vůbec. To však v případě první vlny nejde - neprošlo by to parlamentem.

Pokladnu nelze zprovoznit ze dne na den

Dodavatelé varují, že jejich zařízení nelze nainstalovat ze dne na den. „Když pokladnu máte, musíte do ní nasypat údaje o provozu, aby obsluha mohla jen vybírat z nabídky položek,“ vysvětluje Michal Wantulok z Dotykačky. „Kamenem úrazu může být zaškolení obsluhy, která si i přes jednoduchost ovládání musí na nový systém zvyknout,“ připouští Hamr.

„Pokud podnikatelé současně očekávají, že jim dodavatel provede instalaci pokladny i zaškolení, tak mohou narazit,“ varuje Hynek Pášma ze SmartPokladny.

Nejlevnější pokladní zařízení, která lze aktuálně na trhu pořídit, stojí kolem pěti tisíc. Tiskárna vyjde na dva až tři tisíce a k tomu měsíční paušál pět set až tisíc korun za licenci k softwaru, provoz a případný servis zařízení. A je třeba mít internetové připojení. Pouhý provoz pokladny tak přijde přinejmenším na osm tisíc korun ročně.

Software lze nakoupit i jednorázově bez měsíčních paušálů. Přesto bude asi potřeba program po roce či dvou za peníze aktualizovat, ať už kvůli vychytávkám nedokonalostí systému, nebo změně legislativy.

Jak budou vypadat účtenky po zavedení EET: