Bojový letoun Su-24 ruského letectva

Bojový letoun Su-24 ruského letectva | foto: Creative Commons

Kreml posílil základnu v Sýrii. Povolal i bombardéry, tvrdí ruský list

  • 386
Rusko posílilo svou leteckou základnu v Sýrii a dopravilo tam několik bombardérů. Napsal to ruský list Izvestija, podle nějž je armáda připravena poslat i letadla na podporu pozemních operací. List se odvolává na nejmenovaného armádního představitele. Ruské ministerstvo obrany zprávu zatím nepotvrdilo.

Na základnu Hmímím podle listu dorazila skupina bombardérů Su-24 a Su-34. „Bude-li to zapotřebí, bude letectvo ve dvou třech dnech ještě posíleno. V jednotkách už byly vybrány letouny přímé vojenské podpory Su-25, které čekají na rozkazy velitelů,“ sdělil zdroj k případnému dalšímu navýšení ruských leteckých sil.

Rusko znásobilo podporu syrské armády po kolapsu příměří, které s USA vyjednalo 9. září. Syrský režim spolu se spojenci minulý týden obnovil boje ve východním Aleppu, kde za týden zahynulo přes 300 lidí.

Experti: Rusové vraždí civilisty, aby nahnali obránce Aleppa k džihádistům

Rusko je vojensky do syrské války zapojeno od loňska a podle dnešních zpráv při ruských náletech od té doby zahynulo na 9 000 lidí. Prezident Vladimir Putin letos v březnu nechal část ruských letadel z Hmímímu stáhnout s tím, že cíle, jichž chtěl Kreml v Sýrii dosáhnout, se podařilo splnit. Řekl ale také, že v případě potřeby, budou letadla poslána zpět.

Mluvčí Kremlu Dmitrij Peskov řekl, že hlavním výsledkem ročního působení Ruska v Sýrii je to, že v Damašku není „ani Islámský stát, ani al-Káida ani fronta an-Nusra“.

Ruský ministr zahraničí Sergej Lavrov řekl, že v pátek bude hovořit s americkým protějškem Johnem Kerrym. Rusko podle Lavrova provádí preventivní opatření, aby se vyhnulo civilním obětem při bombardování v Sýrii. Ti, kdo Rusko viní ze zabíjení civilistů, to musejí podle Lavrova dokázat. Ministr také ujistil, že Rusko nepoužívá zakázané zbraně. Obvinil povstalecké skupiny, považované za umírněnou opozici, že místo toho, aby se oddělili od teroristů, stále více se k nim připojují.

Strach OSN

Zhroucení americko-ruské spolupráce v Sýrii poškodí úsilí OSN dopravit do Sýrie humanitární pomoc. Řekl to v pátek koordinátor humanitárních operací OSN Stephen O’Brien. Reagoval tak na výrok amerického minstra zahraničí Kerryho, který tento týden pohrozil vypovězením rozhovorů s Ruskem o obnově příměří v Sýrii. Syrská armáda se spojenci, k nimž Rusko patří, obnovila bombardování východního Aleppa, odkud je za týden hlášeno přes 300 mrtvých.

O’Brien řekl, že jakékoli zhroucení americko-ruské spolupráce pozastaví úsilí OSN. Podle něj by měly velmoci v Radě bezpečnosti OSN najít společnou vůli a zastavit krveprolévání. Podle O’Briena je nezbytné aspoň na 48 hodin zastavit palbu a umožnit OSN zajistit obyvatelům Aleppa humanitární pomoc.

Rusko ve čtvrtek oznámilo, že je připraveno dodržet dvoudenní humanitární přestávku v bojích, USA podle Moskvy navrhly týdenní příměří. O’Brien řekl, že OSN očekává, že během pátku syrská vláda odpoví na návrh OSN dopravit během října potraviny a další pomoc k 960 000 Syřanům, kteří žijí v obléhaných oblastech.

Kolaps Aleppa

Nejkritičtější je situace v Aleppu. Zprávy o absolutní zkáze přinesli spolupracovníci Lékařů bez hranic. „Letadla syrské koalice kropí bombami východní Aleppo, které se stalo obří pastí, v níž jsou obyvatelé uvězněni a umírají,“ řekl vedoucí operací Lékařů bez hranic Xisco Villalonga.

Syrské záchranáře kosí dvojité nálety, na nohou je drží šibeniční humor

„Všechny jednotky intenzivní péče jsou přeplněné. Pacienti musejí čekat, až jiní zemřou, aby mohli být přesunuti na lůžko JIP. Máme pouhé tři operační sály a jen včera jsme museli provést více než dvacet velkých břišních operací. Nemocniční personál pracuje až dvacet hodin denně – nemohou jen tak odejít domů a nechat lidi umírat,“ řekl lékař Abu Waseem, manažer úrazové nemocnice ve východním Aleppu

„Rusko a další členové RB OSN musí respektovat rezoluci o ochraně zdravotnických zařízení a přestat pohrdat lidskostí, jako se nyní děje v Aleppu. Bezohledné a brutální bombardování musí přestat a je potřeba okamžitě zavést opatření, která by umožnila evakuaci vážně nemocných a raněných do oblastí, kde budou mít přístup k adekvátní zdravotní péči. Cokoli menšího než tyto kroky jsou potvrzením toho, čeho se mnozí obávají: že svět zcela opustil obyvatele Aleppa a vydal je napospas násilné a trýznivé smrti,“ podotkl Villalonga.

,

Eurovolby 2024

Volby do Evropského parlamentu se v Česku uskuteční v pátek 7. a v sobotu 8. června 2024. Čeští voliči budou vybírat 21 poslanců Evropského parlamentu. Voliči v celé Evropské unii budou rozhodovat o obsazení celkem 720 křesel.

Video