Režisérovo devateroPražská 5 (1988) Kouř (1990) Kamenný most (1996) Cesta z města (2000) Skřítek (2005) Gympl (2007) Ulovit miliardáře (2009) Cesta do lesa (2012) Vejška (2014) |
Svou profesní dráhu vzal od Divadla Sklep přes stavební fakultu a amatérské snímky až k profesionální filmařině včetně vlastní produkce, osobní pouť zase přesměroval z prostředí umělecké scény do samoty lesů u Rabštejna. Nyní Tomáš Vorel dokončil Instalatéra z Tuchlovic, jehož hrdina v podání Jakuba Koháka umí spravit všechno, jenom vlastní život ne.
Proč je právě v jubilejním, desátém filmu vaším hrdinou takový outsider?
Ale vždyť v každém mém filmu je nějaký outsider. Student Kocourek v Gymplu. Režisér Tomáš v Kamenném mostu. Inženýr Mirek v Kouři. Každý z nich balancuje na hraně společnosti, nezapojuje se, vymezuje se nebo přímo rebeluje! Nicméně máte pravdu, že instalatér Luboš Cafourek je asi ten největší outsider ze všech. Starý mládenec, který to s ženami neumí, bydlí v domečku se svou mamkou, tráví čas ve své dílně, se svým nářadím a s toulavými kočkami.
Je pravda, že jeho reálný předobraz existuje?
Ano, scénář jsme napsali dle skutečného instalatéra, jsou tam jeho příběhy, jeho hlášky, jeho gestikulace. Vždy mě dojímali takovíhle lidé, kteří žijí mimo pravidla společnosti, neschopni se zapojit do manželství, do spořádaného rodinného života. Asi proto, že já sám to také neumím.
Z filmu Instalatér z Tuchlovic
Pořád ještě vás v soukromí drží syndrom útěků z městské civilizace do přírody?
To už není útěk, to je styl života. Vrabštejnských lesích žiju. A v Praze přežívám, sháním peníze a točím filmy. Půl života tam, půl života tady. Pakliže však točím film o lese, tak jsem v lese nepřetržitě. To je slast točit tam, kde to máte nejraději. A až přestanu mít ambice filmového režiséra, až pověsím celou filmařskou profesi na hřebík, tak se odstěhuji do lesů natrvalo. Cítím bytostně, že v lesích jsem se zrodil a v lesích také zemřu.
Podobným útěkům jste věnoval celou trilogii. Kam až dovedete své postavy z filmů Cesta z města a Cesta do lesa v chystaném závěrečném snímku s názvem Cesta domů?
Nyní pracujeme na jeho scénáři a těžko říci, kam až postavy dojdou. Nasáváme příběhy revírníků, myslivců a zemědělců, tedy lidí, kteří se živí rukama z toho, co jim vyroste pod nohama. Mohu jen slíbit, že opět se tady prolnou osudy rodiny Papošů, což jsou Bolek Polívka a Eva Holubová, rodiny Maráků, které hrají Tomáš Hanák a Barbora Schlesingerová, i jejich dětí, které představují Tomáš Vorel Jr. a Anna Linhartová. A opět to bude oslava lesů, vod a strání, takový hold české krajině.
Vedle svých útěků do lesa se od většiny kolegů z branže lišíte také tím, že dáváte své filmy zdarma na internet. Proč?
Protože na internetu už dávno jsou, ukradené a v příšerné kvalitě. Proto jsem také založil kanál VorelFilm OfficialChannel, kam filmy nahrávám v nejlepším rozlišení a zadarmo. Už tam mám čtyři kusy a do konce roku tam budou všechny. Ale nejsem sám, dělají to tak další producenti a distributoři. Pochopili, že proti pirátským úložištím a portálům se vůbec nedá bojovat, natož vyhrát. Právníci a zákony jsou na to krátké.
Dobře, ale čím je tedy porazíte, nebo odzbrojíte?
Když najdete na YouTube kdykoliv jakýkoli film v dokonalé kvalitě a zadarmo, tak piráti ztratí smysl svého života a půjdou se sami někam uložit. Věřím, že YouTube se zanedlouho stane nadnárodní filmotékou všech snímků.
Letos jste s kolegy z Divadla Sklep oslavili pětačtyřicet let jeho existence mimo jiné v dokumentu Tajemství Divadla Sklep aneb Manuál na záchranu světa, příští rok vás osobně čekají šedesátiny. Už na vás začíná doléhat bilanční nálada?
Ano, příští rok se zase sejdeme všichni z ročníku 1957 a oslavíme šedesátku: David Vávra, Tomáš Hanák, Milan Šteindler, Jaroslav Róna... A pak s radostí do druhé poloviny života!
Asi nerozumím, jak jste tohle spočítal?
Já tady totiž budu do 120 let.
