TÉMA: Battlefield považovali za naivní sen, série zadupala konkurenci

  • 11
V době vydání prvního dílu měl Battlefield mocného rivala. Byla jím cenami ověnčená série Medal of Honor, později pak přibylo například Call of Duty, Brothers in Arms a řada dalších her z druhé světové války. Zatímco se však Battlefield stal jednou z nejpopulárnějších značek, většina ostatních titulů upadla v zapomnění.

A to i včetně zmíněné značky Medal of Honor, která popularitu akcí z druhé světové války pomohla nastartovat.

První díl, nazvaný Battlefield 1942, ohromil rozsáhlými mapami a nezvyklou možností ovládat bojová vozidla, letadla a lodě v akci hrané z vlastního pohledu.

Koncept tehdy téměř neznámého studia ostatně byl tak ambiciózní, že mu vydavatelé ani nevěřili. Považovali ho za působivě znějící sen, jenž však ve skutečném světě zkrátka nemůže fungovat.

Vývojáři ze studia Refraction Games přitom již jednu obdobnou hru menšího rozsahu vytvořili. Jmenovala se Codename Eagle, vyšla v roce 1999 a byla komerčním propadákem.

Battlefield 1942

Základní pilíře však skýtaly značný potenciál a firmu DICE vedly k odkoupení společnosti Refraction Games. Obě švédská studia se tak spojila v jedno.

Codename Eagle se odehrávalo v alternativní historii, ve které v roce 1917 Rusko zahájí válku proti zbytku Evropy. Je to tedy první světová jinak, a letošní Battlefield 1 je proto svým způsobem návrat ke kořenům.

V síťové hře Codename Eagle bylo v šestnácti hráčích možné brázdit rozlehlé úrovně a ovládat vozidla i letadla.

Mezi herní režimy patřilo zabírání vlajky, vyvražďování nepřátel (deathmatch) a souboje týmu proti týmu (team deathmatch). Některé z konceptů Battlefieldu tedy ještě chyběly, základy mu však Codename Eagle úspěšně položilo.

A to nejen v oblasti herních principů, ale i díky technologickému jádru Refractor Engine, který vývojáři později využili také s Battlefieldem 1942.

Battlefield 1942

První titul vznikal v době, kdy ještě bylo běžné vytváření demoverzí. A právě hratelná ukázka Battlefieldu 1942 v srpnu 2002 naznačila, jak populární se hra může stát.

Demoverze totiž v počtu hráčů alespoň dočasně překonala tehdejší giganty jako Unreal Tournament či Counter-Strike. A básnili o ní i novináři, nejeden z nich hru již na základě demoverze označoval za nejlepší počin roku.

Na Battlefield 1942 ostatně s láskou vzpomínají i sami vývojáři. Dokazují to třeba předělávky mapy Wake Island, které se objevily v dalších sedmi dílech.

Tvůrci ostatně vsadili na extrémně ambiciózní vizi. Už tehdy hra umožňovala souboje 64 hráčů, byť to s tehdejším internetem příliš nefungovalo a lidé preferovali spíše servery pro 32 lidí.

Původním cílem autorů však byla dokonce podpora 128 hráčů. A zde je třeba připomenout, že hra vyšla v roce 2002.

Battlefield 1942

A ačkoliv Battlefield spíše než jako simulace vždy působil jako nabubřelý akční film, pozdější díly se přece jen posunuly alespoň o píď blíže k realistickému pojetí.

V první hře chyběl například zpětný ráz zbraně, a celková dynamika hry byla přímočařejší. I tak však byl Battlefield 1942 na poměry doby vcelku nevídaný počin.

Tam, kde se česká Operace Flashpoint přikláněla k realistickému pojetí, Battlefield preferoval přístupnost. Cílem bylo, aby se i méně zkušení hráči mohli cítit jako hrdinové.

Na počátku milénia se přitom svět teprve pomalu odkláněl od arénových akcí, ve kterých se střílení raket pod vlastní nohy využívalo pro speciální skoky a hráč mohl unést třeba i deset zbraní zároveň.

Taktická akce basketbalového týmu

První hru vyvíjelo něco okolo 24 lidí a vznikala zhruba dva roky. Omezený počet vývojářů a uvolněnější atmosféra v herním průmyslu vedly k tomu, že se síťová hra v 64 hráčích testovala, jak se dalo. Někdy například bratr producenta Larse Gustavssona do studia přivedl svůj basketbalový tým.

Skromnější rozpočet také vedl k vývoji ve „válečných podmínkách“. Součástí rešerše bojové techniky tak bylo nakupování plastových modelů a zkoumání technických nákresů pro jednotlivá letadla. Obličeje postavám pak propůjčili někteří z vývojářů či jejich přátelé.

Již v prvním dílu se objevil režim Conquest, který je dodnes stálicí série a hru od přímočarého vyvražďování ve stylu Codename Eagle posunul na novou úroveň. Hráči se v něm totiž rozdělili na útočící a dobývající tým.

Oba týmy měly omezený počet oživení, který protivníkům bylo možné snižovat ještě zabíráním vlajek. To do hry přidalo dodatečnou taktickou rovinu, likvidovat nepřátele totiž v Conquestu bylo stejně důležité jako neumírat.

Battlefield 1942

Zásadním způsobem se od prvního dílu nezměnil ani koncept povolání. Každý hráč si musel vybrat jednu z několika specializací, jež kromě výbavy určovala i silné a slabé stránky vojáka.

V Battlefieldu 1942 byl k dispozici scout (zvěd), který díky odstřelovací pušce zářil v boji na větší vzdálenosti. Neplechu však mohl způsobit i přivoláváním náletů.

Medici léčili sebe i ostatní vojáky, inženýři kromě opravování vozidel využívali výbušniny a povolání nazvané anti-tank disponovalo arzenálem vhodným na likvidování nepřátelských vozidel.

Battlefield 1942 tak vyžadoval spolupráci i taktický postup. První díl navíc díky menšímu výkonu počítačů využíval jednoduší strukturu map, díky které byl boj přehlednější. Novější díly pak hratelnost mnohdy vyměnily za vizuální spektákl.

Battlefield 1942

Co kdysi vydavatelé skepticky označovali za naivní sen, je dnes jedna z nejprodávanějších herních sérií. Za sedmnáct let od prvního prototypu vzniklo čtrnáct dílů a hra dokázala přemostit generace hráčů.

Battlefield 1942 se navíc stal inspirací i pro tituly, od kterých byste to s největší pravděpodobností nečekali. Zmiňují ho například návrháři hitu World of Warcraft, kteří zabírání klíčových bodů z Conquestu využili v bojišti Arathi Basin. Ať už tedy letošní díl dopadne jakkoliv, série se navždy zapsala do dějin.

Battlefield 1 je zasazen do prostředí první světové války. Vychází 21. října pro PC a konzole PlayStation 4 i Xbox One.