Od ledna do srpna 355 mrtvých. Tak málo obětí dopravních nehod jako letos v Česku od roku 1993, kdy policisté začali statistiku vést, ještě nebylo. Za prvních osm měsíců loňského roku přišlo na silnicích o život o 56 lidí víc.
S příznivým vývojem ostře kontrastují častější fatální kolize na přejezdech. Počet nehod na křížení silnice a trati vzrostl zhruba o 10 procent, usmrcených je ale hned dvakrát víc než loni stejnou dobou. V součtu 34 mrtvých do půli září je také nejvíc za uplynulých pět let.
„Štve nás to. Uplynulé čtyři roky počet usmrcených klesal, nyní čísla zase stoupají. Třeba úsek trati mezi Veselím nad Moravou a Strážnicí je doslova černá díra. Na některých přejezdech jako by působila nějaká vyšší moc,“ říká s nadsázkou Pavel Skládaný z Centra dopravního výzkumu (CDV), který se zabývá i motivací řidičů porušovat předpisy na přejezdech.
Šéf Drážní inspekce: Nehoda jako ve Studénce se může opakovat |
Na přejezdu ve Vnorovech, které leží ve zmíněném úseku, před pár dny zemřel řidič traktoru (více zde). Loni a předloni vjela před lokomotivu ve Strážnici dodávka - nepřežili tři lidé.
Právě řidiči, chodci a cyklisté jsou až na výjimky viníky střetů. Z dlouhodobých statistik vyplývá, že 99 procent nehod zaviní řidiči. „Drážní inspekce řeší pouze jednotky případů se spoluodpovědností železnice spočívající v nedodržení maximální rychlosti strojvedoucím vlaku nebo selhání člověka při obsluze zabezpečení přejezdu,“ přibližuje mluvčí Drážní inspekce Martin Drápal.
V březnu se takový případ stal v Golčově Jeníkově na Havlíčkobrodsku, kde opilý strojvedoucí jedoucí přes přejezd čtyřikrát rychleji, než je dovolené, smetl automobil, v němž zemřeli muž a žena (psali jsme o tom zde).
Nejvíc nehod se stane na světlech bez závor
Pro protichůdný vývoj - méně mrtvých na silnicích a více na přejezdech - experti jednoznačné vysvětlení nemají, z největší části jej připisují náhodě. „Je to ožehavé, v případě železnic jsou to poměrně nízká čísla, stačí tři nešikovné nehody a statistiky se velmi nepříjemně pohnou,“ upozorňuje Skládaný.
Více než dva lidi současně však letos o život žádná kolize na přejezdu nepřipravila. Zdaleka nejvíc se dlouhodobě bourá i umírá na přejezdech opatřených pouze světly, kterých je v Česku z celkových osmi tisíc více než čtvrtina. Na čtyřech tisících přejezdů osazených pouze kříži se stane nehod jen zlomek.
„Většina přejezdů se světly bez závor je sice na jednokolejkách, ale i na poměrně dost vytížených úsecích. V mezinárodním srovnání a dnešní vyspělé době jsou přitom něčím naprosto bezprecedentním,“ zdůrazňuje Skládaný.
Správa železniční dopravní cesty (SŽDC) sepsala seznam přejezdů se světly bez závor, které kříží silnice první třídy. „Obsahuje přibližně šedesát přejezdů a cílem je v nejbližší době všechny doplnit závorami. Nyní je dokončena projektová příprava, realizace se předpokládá v roce 2017,“ řekla mluvčí správy Kateřina Šubová.
I na některých přejezdech, přes které nejezdí tranzitní doprava, by však závory byly akutně potřeba. Už sedm let o ně marně usilují třeba v Postřelmově na Šumpersku, neuspěli ani po páté srážce auta s vlakem (více jsme psali zde).
Viníci nehody jsou nejčastěji místní
Letos lidé umírají víc než jindy i na přejezdech se závorami - vlakům se na nich letos připletlo do cesty mimořádně mnoho chodců a cyklistů. „Těchto střetnutí je letos již téměř stejně jako za celý minulý rok,“ spočítal Drápal.
Podle SŽDC je zabezpečení přejezdů dostatečné a hlavní problém je právě člověk, ať už nepozorný nebo vědomě riskující. „Stavební opatření musí jít ruku v ruce společně s prevencí a přiměřenou represí, která pomůže napravit leckdy bezohledné a protiprávní chování těch, kdo nerespektují platná pravidla a zákony,“ míní Šubová.
Strojvůdce od Studénky přišel o nohy, rok od nehody už zase řídí auto |
Přeživší viník podle mluvčího Drážní inspekce málokdy přizná své pravé pohnutky a to, že na přejezd vjel s vědomím, že signalizace už bliká. „Často se odvolávají na nepozornost, oslnění sluncem nebo nefunkčnost přejezdu,“ říká.
Třeba na přejezdu v Karviné řidiči podobně hazardují poměrně často, jak ukazují kamerové záznamy z letošního jara.
Bezpečnostní kamera zachytila v Karviné neukázněné řidiče:
14. dubna 2016 |
Hypotézu, že Češi riskují a ignorují pravidla víc než lidé z okolních států, odmítá Pavel Skládaný z Centra dopravního výzkumu. Řidičů bez pudu sebezáchovy u nás prý zase tolik není.
„Hazardérů, kteří si myslí, že ještě stihnou projet, je menšina. K většině nehod skutečně něco přispěje. Například protislunce, kvůli němuž řidič nevidí blikající výstražník. Problém je i ostrý úhel křížení, na takových místech je nutné být dvojnásobně opatrný a vyklonit se před sloupky vozidla,“ míní.
Nehody na železničních přejezdechOd 1. ledna do 13. září včetně:
Počet nehod - 117
Počet nehod - 127 Zdroj: Drážní inspekce |
Viníci nehod na přejezdech jsou podle jeho dat většinově lidé s bydlištěm v okruhu patnácti kilometrů. „Je to pro ně každodenní rutina a na přejezd většinou vjíždějí zamyšlení, ne soustředění na bezpečné přejetí. Jezdí místem třeba deset let do práce a ostražitost postupně klesá,“ vysvětluje.
Přestaví 24 přejezdů za 1,9 miliardy
Kromě chabé pozornosti přispívají podle zjištění CDV ke kolizím s vážnými následky i špatné rozhledové podmínky či nedostatečné značení. V letech 2008 až 2014 centrum detailně zkoumalo a zkontrolovalo pro ministerstvo dopravy a SŽDC asi stovku železničních přejezdů.
„Chování dělá hodně, ale nezabrání všemu. Jsou i případy, kdy se řidič řádně rozhlédne, zastaví a stejně dojde ke střetu. Ani jeden přejezd, který jsme analyzovali, neměl v pořádku dopravní značení, každý druhý pak měl potíže s rozhledem. Spousta jich trpí téměř ‚podvýživou’ opatření, například chybí i základní stop čára, na jejíž absenci na řadě míst jsme upozorňovali. Přitom jde o jednoduché opatření u přejezdů povinné od roku 2013,“ dodává.
Doporučení CDV správce tratí postupně uskutečňuje, hlavně v závislosti na penězích. Snaží se snižovat počet přejezdů a v příštích letech za 1,9 miliardy upraví čtyřiadvacet vytipovaných na tranzitních koridorech, kde vlaky často jezdí i 160 kilometrů v hodině. Mezi nimi třeba i přejezd ve Studénce. Ministerstvo dopravy záměr schválilo v červenci (více čtěte zde).
Stejná suma v letech 2013 a 2014 posloužila k úpravě čtyř stovek přejezdů, některé z nich se dokončují ještě letos. „Využíváme a zkoušíme technické novinky jako osazování křížů se žlutým reflexním orámováním, nátěr sloupků výstražného kříže, instalace takzvané světelné závory i zvyšování počtu kamer,“ ujistila Šubová.
Před více než dvěma lety připravilo CDV desetiminutový spot věnující se řešení kritických situací na železničních přejezdech, který je k dispozici třeba autoškolám. „Jsou tam informace, které člověk jinde nenajde. Třeba ta, že je smrtonosný omyl někam telefonovat, když řidiče uzavřou závory. V tu chvíli má dotyčný deset sekund, aby závorami projel, konstrukčně jsou na to připraveny,“ doplnil Skládaný.
Někteří řidiči riskují vědomě a zbytečně:
29. dubna 2016 |
