Adamovi spoluhráči se připojili k rodině, kamarádům a spolužákům mrtvého hocha, aby mu v ruprechtickém kostele přišli dát poslední sbohem. Pozůstalí v horkém zářijovém odpoledni zaplnili chrámovou loď kostela do posledního místa.
Nešťastná třináctka na dresu v další červené variantě zůstala položená na oltáři. V klubu si ji už nikdo neoblékne, navždy zůstane vyřazena jako vzpomínka na kamaráda.
„Ztratili jsme kamaráda, který byl hodný, upřímný a vždy dobře naladěný. Nikdy na něj nezapomeneme,“ uvedl při krátkém proslovu před pozůstalými fotbalový trenér zesnulého Adama. Další proslov nad bílou rakví měli jeho spolužáci ze školy.
„Osm let jsme byli s tebou ve škole, ten devátý rok to už bez tebe nebude ono,“ řekla zlomeným hlasem jedna ze spolužaček.
Na pohřbu zaznělo několik oblíbených písní mladého hocha. Například Veď mě dál, cesto má od Pavla Bobka, nebo píseň Andělé od formace Atmo music. Celý pohřeb trval přibližně půlhodinu.
Policisté se tragickou smrtí čtrnáctiletého chlapce zabývají od soboty. Ve 21 hodin se na ně obrátil otec dítěte. Hoch odešel odpoledne do bazénu a nevrátil se. Tělo policisté s plavčíky nalezli až po několika hodinách v odtokovém potrubí bazénu zvaného divoká řeka.
