„S penězi a jejich funkcemi bychom děti měli postupně seznamovat od jejich pěti až šesti let,” říká Jan Lener, ředitel komunikace Broker Consulting. Jak na to, je otázka složitější. „Záleží hodně na tom, jak k penězům přistupují rodiče, jak jsou zvyklí hospodařit. Děti totiž vnímavě pozorují, mají snahu nás napodobovat a těžko je přesvědčíme, aby dělaly a dodržovaly něco, co sami neděláme či nedodržujeme,” dodává Lener a nabízí prověřené taktiky:
1 Pokladnička
Dítě by mělo mít co nejdříve pokladničku, do které si bude spořit své „příjmy“. Nejlepší je umožnit dítěti, aby si samo vybralo kasičku, která se mu nejvíce líbí. Kupte ji a hned dejte dítěti několik mincí jako první vklad, který si do ní uloží.
Čtěte také |
Protože malé děti zpravidla ještě nedostávají pravidelné kapesné, neboť s ním ještě neumějí rozumně hospodařit, je nutné příjmy dítěte střádat jinak. Například když se vám rozsypou a zakutálí drobné mince, požádejte dítě, aby vám je pomohlo najít a sesbírat, za odměnu mu pak několik mincí dejte do pokladničky. Domluvte se také s babičkou a dědečkem, aby při návštěvě u vás dali do nové kasičky třeba pětikorunu nebo desetikorunu.
Dáte-li dítěti bankovku nebo minci vyšší hodnoty, aby samo zaplatilo u pokladny, můžete mu pak za to, jak to šikovně zvládlo, nechat několik drobných mincí. “Čas od času s dítětem obsah pokladničky kontrolujte, přepočítávejte a mějte radost spolu s ním, jak v ní peníze přibývají,” říká Lener.
1. června 2013 |
Užitečné tipy:
- Učte dítě spočítat, kolik má v pokladničce mincí. To mu zábavnou formou pomůže i v rozvoji početních dovedností - počítat nejprve do deseti, později do sta a dále.
- Naučte dítě rozpoznávat hodnotu mincí, roztřídit je do skupin a spočítat, kolik má mincí v hodnotě jedné koruny, dvou korun, pěti korun atd. Později je pak naučte sečíst hodnotu ve skupinách a pak dohromady.
- Pokud dítě touží po něčem, co byste mu jinak nekoupili, například drobnou hračku nebo zmrzlinu, můžete mu se znalostí toho, kolik má v pokladničce peněz, navrhnout, aby si to koupilo samo ze svých úspor. Buďte důslední a neodpouštějte vracení půjčky. Dítě se tím učí, že půjčí-li si, musí dluh co nejdříve splatit.
Průzkum
|
Platí, že za běžné práce a pomoc v domácnosti, by děti neměly dostávat peníze. Je to jejich povinnost v rámci fungování rodiny. Zaslouží si však pochvalu, pokud udělají něco ochotně a dobře.
Výjimkou mohou být mimořádné práce, jako je třeba pomoc při jarním úklidu doma či na zahradě, pomoc při mytí a čištění auta, pomoc při pletí zahrady. Zde můžeme kromě pochvaly přidat i nějakou peněžitou odměnu za dobře vykonanou práci.
2 Kapesné
Dětem bychom měli dávat pravidelně dohodnuté částky od zhruba 6 či 7 let. Peníze použijí na své drobné výdaje, případně si i část budou spořit. Tím je zároveň efektivně učíme s penězi hospodařit, neboť s obdrženým kapesným a úsporami v pokladničce musí vystačit až do dalšího kapesného.
Výše kapesného záleží na finanční situaci rodiny. Přesto bychom měli dodržovat dvě zásady:
- Kapesné by nemělo být ani o hodně vyšší ani o hodně nižší, než je průměrné kapesné vrstevníků dítěte.
- Postupně, s věkem dítěte, kapesné zvyšujte. Zhruba od 12 let by však s tímto zvyšováním měla být spojena i povinnost platit si z kapesného některé pravidelné výdaje, např. kredit na telefon. Dítě se tím učí vedení určitého osobního rozpočtu, což bude potřebovat v dospělosti.
- S vyšším věkem dítěte je vhodné najít nějakou práci, za kterou dostane určitý výdělek. Například může dostat odměnu za různé práce v rámci širší rodiny (pravidelný nákup či jiná pomoc prarodičům), později, od 15 let, i za různé brigády. Dítě si peněz vydělaných vlastní prací v čase, který by jinak mohlo věnovat zábavě, bude více vážit.
- Zvýšené kapesné by mělo vést i k pravidelnému spoření. Měli bychom s dítětem o tom občas (ne příliš často) hovořit a pomoci mu seřadit si priority a naplánovat si, jakou část spoří na něco většího pro sebe a co třeba na vánoční dárky pro své blízké. Tím budujeme návyky, které mu pomohou v dospělosti.
Průzkum: Děti dostávají až tisíc korun měsíčně
Z průzkumu mBank mezi zhruba tisícovkou rodičů vyplynulo, že až dvě třetiny českých rodičů dávají svým dětem pravidelně kapesné. V tom se čeští rodiče liší od těch slovenských, tam totiž dává dětem pravidelně kapesné jen zhruba 45 % rodičů.
Valná část dotázaných rodičů se shodla na tom, že kapesné dětem začínají vyplácet většinou ve věku 6 nebo 7 let. Kapesné tedy souvisí s nástupem do školy nebo s přípravou na ni.
Dále 92 % respondentů upřednostňuje hotovost. Děti, pokud samy spoří, ji v 71 % případů ukládají do kasiček. Našetřené peníze pak nejčastěji vydávají za dárky, hračky nebo elektroniku, jako je například mobil či tablet.
Nejčastější výše měsíčního kapesného se pohybuje v České republice v rozmezí od 300 do 600 Kč u žáků základních škol. Šest set až tisíc korun pak dostává převážná část žáků středních škol. Více než 90 % rodičů se zajímá o to, za co děti své peníze utrácejí. Více než polovina rodičů pak uvedla, že pociťují větší potřebu kontroly, jak často a za co ratolesti našetřené peníze vydávají.
