„Něco v tom smyslu, že slušnost není hloupost,“ vysvětlil Šilhavý, od pondělního večera nový slávistický trenér. „Kdo mě zná jako hráče, ví, že když jsem byl na hřišti, bylo to často hodně tvrdé. To budu požadovat i po hráčích. Každý je jiný, ale na hřiště prostě musím jít vyhrát.“
Do Slavie přicházíte z Dukly, kterou opouštíte už po pěti ligových zápasech. Jak těžké bylo rozhodování?
Hodně těžké. Usnadnily mi to až rozhovory s majiteli obou klubů. Každý by měl mít ambice, na Slavii se rodí něco nového. Myslím, že jsem tady správně.
Jak jste se na Dukle rozloučil?
V úterý ráno jsem byl v kabině. I kluci pochopili, že taková nabídka se neodmítá. Věřím, že na mě nebudou naštvaní a že mi to budou přát. Stejně jako přeju úspěch já jim.
Co rozhodlo pro to, že jste nabídku Slavie přijal?
Hlavně jsem nesmírně poctěn a potěšen, že taková nabídka přišla. I když jsem byl smluvně vázán v Dukle, oslovilo mě to. Nejdřív jsem nad tím tolik nepřemýšlel, říkal jsem si, že to nemůže dopadnout, když jsem do Dukly teprve nedávno přišel. Je to velká výzva, Slavii má ambice, moc se na práci těším.
Co bude první věc, kterou ve Slavii uděláte?
Ještě jsem s hráči nemluvil. Ale chystám se jim říct, že by bylo hodně laciné a zbabělé schovávat se za to, že něco vymyslel trenér a oni jsou z obliga. Ne! Každý se musí hlavně sám podívat na své výkony. To od nich budu chtít, aby změnili přístup a myšlení. Asi sami vědí, že teď to nebylo úplně optimální, což je vidět i na výsledcích a výkonech.
Jakým stylem by Slavia pod vaším vedením měla hrát?
Styl by měl být hlavně vítězný. Potřebujeme získávat body a posouvat se v tabulce. Chci tým co nejrychleji poznat a v začátcích vsadit na hráče, kteří mají vítěznou mentalitu. V krátkodobém horizontu, tedy do zimy, bych rád hráče poznal natolik, abych pak mohl říct, jestli je potřeba mužstvo doplnit.
Vidíte v kádru potenciál, aby dosáhl cílů, které stanovilo vedení? V této sezoně být do třetího místa, v příští o titul...
Chvilku to může trvat. Tím nechci říct, že výsledky nechceme hned. V každém případě potřebujeme, aby tým byl silný, aby na hřišti bojoval jeden za druhého. A když se nebude někdy dařit, strhnout to vůlí, bojovností, morálkou.
Kádr je hodně široký. Bude těžké se s tím vypořádat tak, aby hráči, kteří nedostanou tolik prostoru, nebyli naštvaní?
Někdy je to výhoda, někdy nevýhoda. Každý chce hrát, někdo je naštvaný víc, někdo méně... Proto bych chtěl co nejrychleji poznat, jak kdo na tom je. Platí to, co říkal pan Tvrdík - je jedno, jak byl který hráč drahý, když nebude odvádět to, co má, tak ve Slavii nebude.
Přesto - nemyslíte si, že pocítíte tlak, aby třeba Van Kessel, který stál třicet milionů, pravidelně hrál?
Byl jsem ubezpečený, že ne. Posadit můžu jakéhokoli hráče. Samozřejmě se budu snažit s nimi pracovat citlivě. Van Kessel třeba potřebuje něco jiného než Deli nebo Bořil. S každým chci mluvit, znát jeho pocity, podle toho se budu rozhodovat.
Je kádr na úrovni Sparty a Plzně?
Je tam velký rozdíl, tyhle týmy jsou sehrané, mají něco za sebou. Zatímco ve Slavii tým teprve vzniká. Za dva dny končí přestupní termín, takže už těžko něco uděláme, ale chceme se pořádně připravit na zimní přestupové okno.
Je angažmá ve Slavii výš než titul a poháry s Libercem?
Až tu něco dokážeme, třeba to tak bude. Slavia je z hlediska historie velký klub, měla sice problémy, ale věřím, že teď se to zase nastartovalo.
Ve Slavii jste byl už jako hráč. Na co z let 1990-93, kdy jste v klubu působil, vzpomínáte nejvíc?
Odehrál jsem tu víc než 100 zápasů, bohužel jsme ani s příchodem pana Korbela nedosáhli na titul, to mě mrzelo. Ale nejsilnější asi bylo, když jsem do Prahy přišel. Nastartovalo to mou kariéru. Už to vypadalo, že zůstanu v Chebu, že tam budu chodit do práce, že budu sedět někde v kanceláři... Nakonec jsem po převratu šel do Slavie, což se pojí s úspěchy, které jsem jako hráč i trenér potom získal.
Jako asistent trenéra jste ale byl i ve Spartě, dokonce skoro pět let. Jaké to bylo, vidět třeba derby z druhé strany?
Jednou jsem dokonce zažil, že jsem jako asistent seděl na sparťanské lavičce a syn byl mezi náhradníky Slavie... To bylo trochu zvláštní. Ve Spartě jsem byl, třeba mi to někteří slávističtí fanoušci budou vytýkat, ale jako trenér je těžké být srdcař se vším všudy. Myslím, že i zkušenosti, které jsem tam získal, když se hrála Liga mistrů, jsou k nezaplacení.
