Od odchodu Uhrina do příchodu Šilhavého uběhlo osm dnů.
„Na rozdíl od píšící většiny si nemyslím, že by to trvalo dlouho,“ pronesl generální ředitel Martin Krob.
„Zaznamenali jsme v komentářích, že když profesionální kluby odvolávají trenéra, tak už mají připravenou náhradu. To my nesdílíme. Kdybychom v Plzni podali výkon, jaký jsme si představovali, tak jsme tady možná neseděli. Etika je pro nás důležitá,“ zdůraznil Tvrdík.
Adeptem číslo jedna na uvolněné místo byl Luboš Kozel. S trenérem reprezentační osmnáctky už bylo všechno dohodnuté, zbývalo dořešit drobnosti.
„Měl jsem pocit, že jsme si podali ruku,“ poznamenal Tvrdík. Když se o pár hodin později na veřejnosti objevily technické detaily z jednání, Kozel nabídku odmítl.
Slavia z úniku informací obvinila asociaci, ta to rezolutně popřela. Došlo i na výhrůžky, majitel Slavie, čínská společnost CEFC, hrozila ukončením spolupráce s asociací.
„Mrzí nás to, k čemu došlo. Víme, že informace nepocházely ze Slavie. Pro klub to byla zkušenost. Ukázalo se, že tento trenér nebyl vhodný pro Slavii. Pro klub, kde se pracuje pod tlakem a pod velkým očekáváním fanoušků,“ podotkl Tvrdík.
Jednání i s dalšími kandidáty vedl generální ředitel Martin Krob. I když podrobnosti neprozradil, dva ze zahraničních trenérů mohli být žilinský Adrian Gula a trenčínský Martin Ševela.
A třetí z Čechů byl Radoslav Látal. „Pak už jsme mu řekli, aby neodmítal nabídku Gliwic,“ líčil Tvrdík.
Krob se mezitím vydal za Zdeňkem Zemanem, který od roku 1969 žije v Itálii a kde dosáhl několika významných trenérských úspěchů.
„Zdeněk Zeman měl zájem, je to legenda, mám k němu velký respekt. Vyslovil přání trénovat v Česku, kde dosud tu šanci nedostal. Ale jednání skončila dřív než začala. Zasáhla vyšší moc, víc prozrazovat nemůžeme,“ podotkl Tvrdík.
„Nikdo z trenérů, které jsme oslovili, nás neodmítl, s výjimkou Luboše Kozla. To ukazuje jakou sílu a tradici Slavia má,“ zdůraznil Tvrdík, jenž je ve Slavii předsedou představenstva.
Slavia se tak zaměřila na vyvázání Šilhavého z Dukly, kam někdejší slávistický stoper z let 1990 až 1993 nastoupil letos v létě. Nejspíš i proto se o něm v médiích nespekulovalo jako o možném kandidátovi.
Když ho klub jmenoval, bylo to pro veřejnost překvapení. Ze Slavie informace o jednání s Šilhavým nepronikly.
„Děkujeme novinářům za zájem o Slavii, v předchozím týdnu byl až extrémní. Ačkoli jsme nic nevydávali, dozvídali jsme se spoustu věcí. Nic jsme nevykecali a jsem rád, že jsme vám to ztížili. Někteří si vymýšleli horem dolem, i těm děkuji,“ podotkl Krob.
Šilhavý měl zájem, do Slavie vyloženě chtěl, i když v Dukle teprve svou práci začal. Vedení Dukly mu vyhovělo.
„Nebyla to rychlá volba, hovořili jsme s ním několik dnů. Získali jsme trenéra, kterého jsme si přáli. V české lize vyhrál titul, dvakrát byl třetí, postoupil do základní skupiny evropských pohárů a pak i z ní. Kdo to z českých trenérů dokázal?“ vyjmenovával Tvrdík.
„Jaroslav Šilhavý u nás hrál, byl kapitánem. Je to slávistický srdcař, je sešívaný, jak my říkáme. Máme tady dobré hráče, ale chybí srdce a nasazení. Souhra není na úrovni, jak by si klub našich kvalit představoval.“
Pikantní je, že Šilhavý jako asistent trenéra a později jako hlavní kouč juniorky působil čtyři a půl roku ve Spartě. U rivala byl tedy déle než ve Slavii...
