Ještě dva roky po osudné nehodě odmítal Jej Jang vyjít ze svého domova. „Nemohl jsem farmařit, nemohl jsem navštívit své přátele, protože by se mě báli,“ svěřil se Jang reportérům serveru CNN. Jangovi bylo 22, když pálil odpadky kousek od své rodné vesnice na severu Laosu.
Zničehonic před ním explodovala bomba. Výbuch mu poranil oči, ústa a uši. Tvář měl ošklivě popálenou.„Vzpomínám si, jak pálím smetí. Po výbuchu už si ale nepamatuji nic. Byl jsem v bezvědomí dva týdny. Strašně to bolelo po celém těle. Bolí to i teď,“ tvrdí (interaktivní výpovědi dalších obyvatel Laosu o problematice nevybuchlých bomb najdete zde) .
Trvalé zdravotní problémy mu nezpůsobil probíhající ozbrojený konflikt, ale pozůstatky z války, která region svírala před čtyřiceti lety. Po celém Laosu je rozeseto na 80 milionů nevybuchlých bomb.
Jedná se o zapomenuté hrozby takzvané „tiché války“, kterou v Laosu vedly Spojené státy. CIA se tehdy snažila odříznout zásobovací cesty do Vietnamu a zároveň chtěla podpořit provládní síly v boji proti komunistickým silám na severu země.
Americké bomby nad Laosem
Mezi lety 1964 a 1973 Američané na Laos svrhli na dva miliony tun bomb. Podle historiků se jedná o jedno z nejmasivnějších bombardování v dějinách. Letouny ve většině případů shazovali takzvané kazetové bomby, které se před dopadem roztříští na menší munici s plošným zásahem.
Jak popisují život v obležení nevybuchlých bomb obyvatelé Laosu?:
Laos do dnešních dní zlikvidoval pouhé jedno procento všech nevybuchlých bomb. Od konce války po výbuchu munice zemřelo nebo bylo zraněno více než dvacet tisíc lidí. Asi 40 procent obětí jsou děti.
Nevybuchlá munice představuje také velký problém pro ekonomiku Laosu. Čtvrtina vesnic je zamořena bombami a farmaření v nich je extrémně nebezpečné. Mnozí raději živoří a trpí podvýživou, než aby riskovali život. „Často tady vidíme čtrnáctileté, kteří vypadají spíše jako desetiletí,“ tvrdí dobrovolník Bernie Chaves
Právě pro nejmladší generaci je důležité, aby se odstraňování nevybuchlé munice urychlilo. Pomoct by s tím podle místních měly hlavně Spojené státy. „Myslím si, že Amerika má morální zodpovědnost se o to postarat,“ míní Chaves. Souhlasí s nim i třicetiletý Jang, který se musí i přes své postižení starat o tři děti.
Před nehodou měl stabilní práci. Nyní si vydělává jen příležitostně. Příjem domácnosti zajišťuje hlavně jeho manželka. Přispívají také charitativní organizace. „Mám strach z toho, že moje děti se stanou také obětmi. Bojím se toho, že je nebudu moci vychovávat,“ zoufá.
Obama slíbil finanční pomoc
Obyvatelům Laosu však svitla naděje. Barack Obama v úterý při návštěvě země prohlásil, že USA věnují v příštích třech letech 90 milionů dolarů (asi 2,2 miliardy korun) na odstraňování nevybuchlých bomb. Obama je první americký prezident, který do této země na jihovýchodě Asie zavítal, píše Reuters. Šéf Bílého domu prohlásil, že Spojené státy mají morální povinnost pomáhat Laosu zacelit válečné rány.
Obama řekl, že chce návštěvu využít k navázání partnerství a napravit vztahy poznamenané vietnamskou válkou. Vstřícný postoj dala najevo i vláda chudé asijeské země. Slíbila, že zintenzivní pátrání po ostatcích pohřešovaných amerických vojáků.
Bílý dům uvádí, že za posledních 20 let investoval v Laosu 100 milionů dolarů do odstranění nevybuchlé munice. Za toto období klesl počet lidí, kteří v důsledku výbuchu těchto náloží ročně zahynou, z 300 na 50.
Podívejte se, jak Američané v letech 1964-1973 bombardovali Laos:
