Babiš podle serveru Aktuálně.cz při předvolební návštěvě Varnsdorfu na Děčínsku uvedl, že tábor v Letech nebyl koncentrační, ale pracovní. „Byly doby, kdy všichni Romové pracovali. To, co píší v novinách, ti blbečci, že tábor v Letech byl koncentrák, to je lež, byl to pracovní tábor. Kdo nepracoval, šup a byl tam,“ řekl podle serveru ministr.
„Je to klasická, pořád dokola stejná bagatelizace romského holocaustu,“ řekla iDNES.cz v reakci na Babišova slova ředitelka brněnského Muzea romské kultury Jana Horváthová. Ministr financí je podle ní v tomto tématu nevzdělaný a zároveň je do jisté míry poznamenaný averzí společnosti vůči Romům. „Měl by si to nastudovat, když už je politik na takto vysokém místě, který se chce k tomuto tématu vyjadřovat,“ dodala historička.
„Jsou volby, tak to Babiš zkouší, bohužel i na takto vypjaté kauze. Předpokládám, že se nějakým způsobem romské komunitě omluví,“ řekl iDNES.cz Růžička v pátek dopoledne krátce před brífinkem ANO. Na něm ministr financí uvedl, že pokud se někoho jeho slova dotkla, tak se mu omlouvá.
Babiš se hájí, že jeho slova byla vytržena z kontextu. Hrůzy holokaustu prý nezpochybňuje, jen při návštěvě sociálně vyloučené lokality „neobratně“ poukazoval na to, že dřív Romové pracovali (podrobnosti najdete zde).
Růžička dopisem i příspěvkem na Facebooku Babiše pozval na setkání, na kterém mu chce přiblížit problematiku romského holokaustu. „Zatím nereagoval. Jestli je to chlap, tak se k tomu postaví čelem,“ uvedl. Babišův výrok se podle něj podobá vyjádření tehdejšího prezidenta Václava Klause z května 2005 (přesné znění najdete na Klausově webu).
Růžičkova matka byla v Letech držena od srpna 1942 do dubna 1943, kdy byla transportována do Osvětimi-Březinky. „Z koncentráků se po skončení války vrátila z celého rodu jen ona, bylo to její velké trauma,“ popsal Růžička. V Letech žila v 3x4 metrů velké boudě z prken, kterou obývalo patnáct až dvacet lidí. V jihočeském táboře zemřel její otec a čtyřměsíční dítě.
V Letech byl jednoznačně koncentrační tábor, říká historička
Horváthová se holokaustu Romů i terminologii, zda tábory v Letech a Hodoníně u Kunštátu na Blanensku byly koncentrační, internační nebo pracovní, dlouhodobě věnuje. „Svoji podstatou to jednoznačně byly koncentrační tábory, protože na těchto místech byli na neomezenou dobu koncentrováni Romové na další řešení takzvané cikánské otázky,“ uvedla historička.
Podle ní je historie táboru v Letech komplikovaná, protože se v průběhu druhé světové války měnil jeho charakter. Nejdříve to byl kárný pracovní tábor, který nebyl určený pro Romy. Na základě rozhodnutí soudu v něm pobýval jen omezený počet dospělých zdravých mužů.
„Za éry cikánských táborů byla kapacita překročena nejméně desetkrát, to byly nesrovnatelné podmínky. Byly tam na neomezenou dobu vězněny celé rodiny, včetně dětí, starých a nemocných lidí,“ doplnila.
V „cikánském táboře“ v Letech u Písku bylo internováno celkem 1 309 lidí, z nichž více než čtvrtina internaci nepřežila. Další čtvrtina vězňů byla propuštěna nebo utekla. Ostatní Romové byli převezeni do Osvětimi, kde většina z nich zemřela v plynových komorách (více o táboru v Letech čtěte zde).
Romové uctili památku v koncentračním táboře v Letech letos v květnu:
