Jan Kůrka, zlatý střelec z Mexika 1968
„Svíčku jsem zapálit musel, protože jsem měl Věru nesmírně rád. Už od doby, kdy zářila na olympijských hrách v Mexiku. Ona byla velká hvězda, měla tři zlaté z Tokia o čtyři roky dřív, a byla jednou z prvních, kdo mi v jídelně v olympijské vesnici přišel blahopřát,“ vybavil si třiasedmdesátiletý Kůrka, který se o svém olympijském triumfu dozvěděl až s odstupem právě ve zmíněné jídelně.
Pocta Věře ČáslavskéDo kondolenční knihy se můžete připojit i vy, čtenáři iDNES.cz. Vaše vzkazy předáme rodině Věry Čáslavské. Děkujeme. |
„Já jsem jí právě kvůli předchozím úspěchům nesahal ani ke kotníkům, její zlaté medaile z Tokia, to byla hodně vysoká laťka, ale Věrka se chovala naprosto bezprostředně. Tehdy i potom, kdy prožívala nejhorší období, jaké může každou matku postihnout,“ připomněl někdejší špičkový střelec dobu po roce 1993, kdy po konfliktu se synem zemřel Josef Odložil, majitel stříbra v běhu na 1 500 metrů z olympijských her v Tokiu 1964 a do roku 1988 manžel Čáslavské.
Jan Kůrka vzpomínal na mexickou svatbu v Olympijském studiu iDNES.cz:
Právě zmíněné období Kůrka hodnotit nechce. „Tehdy se to stalo v emocích, teprve čas ukáže, jestli to třeba nebylo trochu jinak. Nechci dělat ukvapené závěry, ale s Věrou jsme se měli rádi. Hodně rádi, protože ona byla úžasná žena,“ zdůraznil.
Uznal, že v poslední době se s Čáslavskou názorově krapet rozešli. „Já jsem držel palce současnému prezidentovi, Věra někomu jinému. Nikdy jsme ale v našem vztahu nenechali rozdmýchat emoce, stále jsme zůstávali přáteli. Věra mi při jednom setkání olympioniků dokonce navrhovala, abych kandidoval na prezidenta, naše přátelství bylo ohromné,“ vzpomínal.
Nikdy prý nezapomene, jak byl za svědka při svatbě Čáslavské a Odložila na závěr olympijských her v Mexiku City, kde slavná gymnastka mimo jiné jasně dala najevo svůj nesouhlas se sovětskou okupací Československa.
„Na radnici jsem to podepsal, v katedrále a před ní nás potom málem ušlapali. Na náměstí bylo podle mnohých sto tisíc lidí, podle jiných polovina. Ale byl to děs, Věru Mexičané milovali,“ pokýval hlavou Jan Kůrka, který v 70. a 80. letech zval slavnou sportovkyni, stejně jako Emila Zátopka, na besedy s plzeňskými studenty a sportovními střelci. Přesto, že je komunisté kvůli postoji v tak zvaných krizových letech neměli v oblibě.
„Některým funkcionářům to vadilo, ale já jsem si ty besedy vždycky obhájil. Slavnější sportovce jsme nikdy neměli.“
