Hokejista za volantem. Martin Špaňhel poprvé závodí doma na Barumce

  • 2
Hokejový mistr světa z ­roku 2000 Martin Špaňhel si splní svůj nehokejový sen - jede Barum rally. Přestože je ze Zlína, kvůli startu musel překonat sedm tisíc kilometrů dlouhou vzdálenost.

Bývalý hokejový útočník Martin Špaňhel, který to zkusil i ve slavné NHL, vyrazil minulou neděli z Columbusu v Ohiu, kde žije, na týdenní dobrodružství do rodného města. A­ hned v pondělí po Barum rally se vrací. „Jinak to nejde,“ vysvětlil Špaňhel, který přiletěl sám. Rodinu nechal v zámoří.

Už několik let pracuje pro majitele týmu Blue Jackets a má na starosti výkonnostní soutěže, které se hrají na jejich stadionech. Přelom srpna a září je přitom časem, kdy se chystá nová sezona. Proto mu to v minulých letech nevycházelo a­ proto si myslel, že to nevyjde nikdy.

„V práci to budou docela nervy,“ přitakal s úsměvem. „Musíme zaregistrovat 200 týmů pro 22 soutěží a ­nachystat všechno tak, aby to fungovalo. Do toho máme přípravku a ­teď jsme dostali od NHL 400 kusů výstroje, takže to musíme všechno rozdělit.“

Špaňhel není úplným rallyovým nováčkem. Jinak by ani nemohl na Barum rally startovat. Má za sebou osm soutěží, třikrát se svezl v Hustopečích, kde zaregistroval i svůj poslední závod – v roce 2014. Ve své třídě tehdy dojel devátý.

„Do Barumky jsem šel rovnýma nohama,“ hlásí. „V Americe na trénování nemám čas. Po příletu jsem udělal menší test, to je všechno. Ale pracoval jsem na fyzičce. Běhám, jezdím na kole, chodím do posilovny. A jednou týdně hraju hokej.“

I když je místní, tratě jsou pro něj novinkou

Až na jednu výjimku s felicií vždycky závodil s Hondou Civic, kterou využívá i tentokrát. Jde o ­model stáje Sparrow. „Dostal jsem na Barumku super nabídku, tak si říkám: Proč jezdit do Hustopečí, když to můžu zkusit tady?“ ptá se.

Stejně jako při předchozích třech startech jej doplnila spolujezdkyně. Pavlínu Fričovou, která si plní mateřské povinnosti, nahradila Slovenka Zuzana Lieskovcová. Poprvé se viděli těsně před tréninkem. „Čeština a slovenština jsou příbuzné jazyky, snad s tím nebude problém,“ prohodil.

Přestože je Zlíňák, zdejší tratě vůbec nezná. A pokud ano, tak spíš z ­jízdního kola. Proto je jasné, že musí mít výborně nachystaný rozpis. Bez něj bude na trati tápat. „Soutěž pro mě začala už seznamovacími jízdami, na ně jsem se hodně koncentroval,“ přiznal.

Je jasné, že má jediný cíl. Dojet zdárně do cíle. „Jsem zvědavý, v jakém tempu se pojede,“ zamyslel se před startem. „Navíc si myslím, že trať se hodně změní, než se na ni dostanu,“ připomněl, že dostal číslo 130.