„Vývoj našeho bezpilotního letounu začal před dva a půl lety. Prototyp vzlétl loni v červenci,“ říká generální ředitel společnosti Ladislav Semetkovský, který padesátikilový, skoro 4 metry dlouhý stroj navrhl a postavil společně s exmanažerem PPF Liborem Táborským.
Sériovou výrobu firma odstartovala letos v únoru v Radotíně, kde si pronajímá prostory. Společnost jich od té doby vyrobila deset a do konce roku plánuje dodat dalších dvacet pět.
Výroba bezpilotního letadla probíhá ze sta procent z kompozitních dílů. Ty si dvojice podnikatelů sama navrhla a odlévá z hliníkových forem, za které zaplatila řádově miliony korun.
„Ve dvou až třech lidech jsme schopni díly pro jedno letadlo vyrobit během jednoho pracovního týdne. Stejně velký tým potom další týden letoun poskládá, aby mohl vyrazit na zkušební let, takzvané zalétnutí,“ vysvětluje Semetkovský.
Jeden bezpilotní letoun je tak ve dvousměnném provozu, při kterém jedna směna odlévá, a druhá montuje hotový za týden. Zalétnutí, při kterém se odlaďují drobné chyby, trvá 10 až 20 hodin.
Kromě Primoca drony v Česku sériově vyrábí ještě společnosti Robodrone a Flydeo. Technickými parametry jsou jinde než letouny z radotínské dílny. Bezpilotní letouny z Radotína při délce šest metrů a váze 100 kilogramů včetně připojených zařízení patří k největším na světě.
„Zájemci o letoun jsme schopni dodat prakticky jakoukoliv kombinaci techniky dle jeho potřeb,“ říká Táborský o projektu, který najde uplatnění v průmyslu, zemědělství, telekomunikacích, ale i bezpečnosti či energetice. Jako na další obdobné stroje lze na drony z Prahy připojit kamery, infrakamery či čidla.
Podle Semetkovského jsou jejich drony určené pro civilní, komerční a výzkumné účely. „Pro armádu naše stroje navrženy nejsou. Když se mě někteří klienti ptají, co všechno by šlo na naše drony pověsit, radši dělám, že to neslyším,“ doplňuje Semetkovský.
Co s drony budou dělat v Číně, mě příliš nezajímá, říká výrobce
Firma chce bezpilotní letouny licenčně vyrábět i pro čínský trh. Uskuteční se tak ve spolupráci s koncernem China VAST, který buduje v hlavním městě provincie Hebei Š’-Ťia-Čuangu novou zónu pro leteckou výrobu. Technologické zázemí pro výrobu již stojí, nyní firma řeší licencování. První letadla by mohla být na tamní trh dodána v létě příštího roku.
Dron Primoco UAV
|
„O užití Číňany si iluze nedělám. Já zaručím know-how. Co s letadly budou dělat, už mě příliš nezajímá,“ říká Semetkovský, který licenční výrobu v tamní fabrice zvolil záměrně. Číňané jsou totiž známi tím, že si s patenty a ochrannými známkami příliš hlavu nelámou.
Kromě Číny by české drony měly najít uplatnění i v Rusku. Semetkovský chce začátkem příštího roku spustit sériovou výrobu bezpilotních letadel na odlehlém letišti vzdáleném asi sto kilometrů od Moskvy. V Rusku vyrobené drony mají hlídat tamní energetickou infrastrukturu, zejména ropovody a plynovody, které jsou v největší zemi na světě dlouhé i osmadvacet tisíc kilometrů. Firma chce v Rusku ročně vyrobit 100 strojů.
„Cena havárie přenosové soustavy je u nás kolem 100 milionů korun. Rusům se naše letadla vyplatí nakoupit, aby obdobným nedopatřením mohli předejít,“ vysvětluje Semetkovský. O pražské drony má zájem i ruské ministerstvo zdravotnictví, které by s jejich pomocí chtělo doručovat léky do odlehlých oblastí.
Ačkoli drony společnosti Primoco UAV směřují převážně do zahraničí, Semetkovský jedná i s českými klienty. Jeho bezpilotní letouny by mohly monitorovat provoz na dálnicích nebo případný pohyb uprchlíků na hranicích. I přes náročná vyjednávání s Rusy a Číňany považuje jednání s českými politiky za jednoznačně nejhorší.
„Nedávno jsem se účastnil jednání výboru Poslanecké sněmovny. Po hodině hádek zástupců politických stran jsem znechuceně odešel. Vlastně jsem rád, že Čechům nic neprodávám,“ říká s úsměvem Semetkovský. „Naopak Úřad pro civilní letectví se nám i přes poměrně sofistikované požadavky snaží vyjít vstříc,“ uzavírá.
