Vesnice odhalila bustu Františka Josefa, první v Česku po sto letech

  • 345
„Mým hlavním úkolem je chránit mé národy před jejich politiky.“ Podstavec s citátem rakousko-uherského císaře Františka Josefa I. a nad ním jeho bronzová busta od soboty zdobí náves v Pohledi na Havlíčkobrodsku. Obec se 70 obyvateli se po sto letech stala první, která v Česku pomník císaři vztyčila.

V roce 1908 to byla v Pohledi velká sláva. Taky o ní existuje dvoustránkový zápis v obecní kronice. Vysazením šesti lip si vesničané připomněli 60 let panování císaře Františka Josefa I.

Do dnešních dní se z nich dochovala pouze jediná. Přesto v obci se sedmi desítkami obyvatel k monarchii vřelý vztah přetrvává i po 108 letech. Slavnostní akt si místní v sobotu zopakovali. Na návsi odhalili pomník rakousko-uherského císaře.

„Jednak na letošní rok připadá sté výročí úmrtí Františka Josefa. A zároveň jsme chtěli tehdejší události oživit. Byli to naši předci, kdo uctíval tohoto panovníka. Po roce 1918 vzniklo vakuum a moc se o tom nechtělo mluvit,“ vysvětluje starosta Pohledě Jindřich Holub.

Sám je velkým příznivcem monarchie. V celé republice je jediným starostou Koruny České, založil i Spolek na obnovu českého království.

„Chceme zhodnotit dobu před vznikem republiky, aby se o ní začalo seriózněji mluvit. Ne jen v té souvislosti, že císař poslal milion lidí na smrt v první světové válce, ale že udělal i spoustu dobrého,“ říká Holub.

Obec se radila s historiky, aby se nedopustila karambolu

Sobotnímu odhalení přihlížely dvě stovky lidí. Přijeli příznivci monarchie z celé republiky, v dobových kostýmech se dostavili i představitelé muzea císaře Františka Josefa z Rakouska. Odhalení busty doprovázely salvy, pomníku požehnal světelský kněz Tomáš Fiala, zpívaly se české sloky císařské hymny, o což se postaral sbor Gaudeamus ze Světlé nad Sázavou.

František Josef I.

František Josef I. se narodil 18. srpna 1830, zemřel 21. listopadu 1916. Vlády se ujal koncem roku 1848. Dožil se nejvyššího věku ze všech habsburských panovníků. Byl nejdéle vládnoucím císařem rakouským a na krátkou dobu i nejdéle vládnoucím tehdejším panovníkem na světě.

„Na území Česka je to během posledních sto let první nová socha císaře Františka Josefa I.,“ připomněla historička Krista Petrásková. V celé republice se prý dochovalo jen pět jeho pomníků.

Starosta Pohledě plánoval vztyčení bronzové busty dlouhé roky. „Konzultovali jsme to s historiky, aby z toho nebyl karambol. Na spoustě návsí stojí pomníky padlých v první světové válce a my tady budeme odhalovat sochu tomu, kdo je tam poslal. Plně si uvědomujeme, že to takhle někdo může vnímat a my to děláme i proto, abychom to pomohli vysvětlit a nechápalo se to tak,“ pravil Jindřich Holub.

Bronzová busta je odlita podle modelu pražského akademického sochaře Zdeňka Josefa Preclíka. Stojí na žulovém podstavci vysokém přes dva metry. Kromě data narození a úmrtí Františka Josefa je na něm vyryt i jeho citát: „Mým hlavním úkolem je chránit mé národy před jejich politiky“.

„Republika není špatná, ale chybí prvek stability“

Vztyčení a odhalení pomníku inicioval Spolek na obnovu českého království, který starosta Pohledě založil. Přibližně 70 tisíc na jeho pořízení a slavnostní odhalení získal spolek hlavně z darů.

Kde byl císař, je Komenský

Letošní výročí mocnáře připomene na Vysočině také Horácké muzeum v Novém Městě na Moravě. Výstava Nové město za císaře pána bude otevřena 15. září. Nabídne také fotografie zdejšího pomníku Františka Josefa I zničeného v roce 1918.

„Busta byla instalovaná k 50. výročí jeho vlády, v roce 1898,“ řekla Kateřina Kučerová z muzea. Novoměstští ji strhli poté, co se dověděli o vzniku Československa. Bustu císaře vlekli městem, pak údajně zmizela v jednom z rybníčků. Na uvolněném podstavci ji vystřídala busta Jana Amose Komenského. (ČTK)

„Naším cílem je nastolit seriózní debatu o obnově českého království. Český stát byl od počátku monarchií, republikánská myšlenka není česká, vznikla v zahraničí s pomocí tehdejší české opozice v exilu,“ tvrdí Jindřich Holub.

Jak sám říká, republikánské zřízení není špatné, chybí mu v ní ale prvek určité trvalé stability. Tu právě zaručuje pouze panovnický rod. Zatímco volby či případné převraty vlády po několika letech vymění, panovnický rod zůstává.

„I dnes je ve světě celá řada monarchií. Ve většině z nich funguje parlament, jsou to konstituční monarchie, kde má panovník omezené možnosti a do politiky se příliš nemíchá,“ vykládá starosta.

Který rod by měl vládnout? Lidé by se museli domluvit

Podobně je podle něj nutné chápat i roli císaře Františka Josefa na počátku dvacátého století. „To už byl typický konstituční monarcha, který musel jednat tak, jak rozhodl říšský sněm,“ konstatoval Holub. „Proto už nemohl sled událostí zastavit, neměl jinou možnost. První světová válka by začala i bez něho,“ dodává.

Návrat k českému království by si i po sto letech republiky přál. Tvrdí, že monarchistické vnímání společnosti je v obyvatelích země stále ještě zakořeněno. „Korunovační klenoty ctíme, pan prezident sídlí na Hradě, někteří lidé ho mají za Pána Boha a čekají, že jim pomůže a ochrání je,“ vyjmenovává.

Jenže, jak by měla změna proběhnout a hlavně, který rod by se měl dnes posadit na trůn, v tom jasno nemá. „To je otázka. Lidé by se museli nějak domluvit,“ pokrčí rameny.