Co přesně je důvodem návrhu, není zřejmé. Soudy ho odmítly komentovat. Mluvčí pražského městského soudu Markéta Puci iDNES.cz jen řekla, že soudkyně žádá o odebrání věci Obvodnímu soudu pro Prahu 1 a přidělení případu jinému obvodnímu soudu. Městský soud obdržel návrh teprve v úterý, a tak není ještě určen termín, kdy o něm bude rozhodovat.
Za návrhem je zřejmě první z kauz Jany Nečasové, dříve Nagyové, a to údajné zneužití vojenské rozvědky ke sledování první Nečasovy manželky Radky. Soudkyně v něm dvakrát vynesla osvobozující rozsudek, podle kterého se trestný čin nestal. Napoprvé verdikt vrátil odvolací soud, který se verdiktem bude zabývat i nyní (více o druhém osvobozujícím rozsudku zde).
Poprvé případ zpravodajců pražský vrchní soud vrátil, napodruhé ještě nerozhodl. Obžalobu připravilo Vrchní státní zastupitelství v Olomouci, které doufá, že případ bude vrácen i podruhé. Náměstek olomouckého vrchního státního zastupitelství Pavel Komár řekl v červnu Českému rozhlasu, že odvolacímu senátu zřejmě navrhnou výměnu soudkyně Králové, protože se neřídila závaznými pokyny soudu vyšší instance.
Poprvé padl osvobozující verdikt loni v květnu:
13. června 2013 |
Soudkyně Králová se nyní s olomouckými žalobci má potkat i v další kauze spojené s Janou Nečasovou. To, že kauzu trafik má řešit právě ona, rozhodl podle mluvčí Obvodního soudu pro Prahu 1 Aleny Novotné elektronický systém, který Králové věc přidělil (více o přidělení kauzy trafik čtěte zde).
Obžaloba se týká jedné z částí kauzy Nagyová. Policie v červnu 2013 zatkla mimo jiné tehdejší poslance ODS Petra Tluchoře, Ivana Fuksu a Marka Šnajdra. Ti v listopadu 2012 složili mandáty kvůli sporům o vládní daňový balíček. Zákonodárci byli podle vyšetřovatelů ke svému odstoupení motivováni nabídkou členství v managementu Českých drah, Čepra a Českého Aeroholdingu, což vyšetřovatelé považovali za korupční jednání.
Obvinění přišlo po rozsáhlém policejním zátahu na Úřadu vlády a v dalších státních institucích, při kterém byla zadržena i Nagyová. Tehdejší šéfka kabinetu premiéra podle policie údajně pomohla posty pro poslance sehnat.
Nejvyšší soud ovšem ještě v roce 2013 dospěl k závěru, že exposlanci jsou kvůli poslanecké indemnitě (neodpovědnosti poslanců za hlasování a určité projevy učiněné v Poslanecké sněmovně a jejích orgánech, pozn. red.) vyňati z pravomoci orgánů činných v trestním řízení, a že je tedy nelze trestně stíhat (více o nemožnosti stíhání exposlanců jsme psali zde).
Trojice se soudila o omluvu a odškodné. Nakonec se na textu omluvy i finanční satisfakci v celkové výši 1,9 milionu korun dohodla s ministerstvem spravedlnosti (více zde).
