Asi si nemusíme namlouvat, že od začátku této kauzy byly vaše šance minimální, že?
Když jsme začínali, vstupovali jsme do zápasu za stavu 0:5. Ta šance nebyla na začátku ani jedno procento, spíš byla minus 10 procent. Ale během jednání se nám podařilo vykřesat naději, nevypadalo to beznadějně. Jinak bychom do toho nešli.
Právník Jan Šťovíček
Ale kdyby vám dal CAS za pravdu, šlo by o precedent. Tím by přece změnil platná pravidla svrchované mezinárodní federace.
Přesto jsem uvěřil, že se to stát může, zvlášť když k tomuto panelu přišla předtím spousta ruských podání kvůli rozhodnutí MOV. Věděl jsem, že panel bude zavalen případy, že tam bude značný tlak - a za takové situace se už může stát ledacos. Navíc jednání, které v pondělí proběhlo, bylo pro nás poměrně pozitivní. Zvlášť když předseda panelu CAS položil právníkům UCI otázku: To mi chcete opravdu říci, že kdyby byla mistryní světa v časovce, tak se musí na hry kvalifikovat i do silničního závodu? Říkal jsem si, že chápe naše argumenty.
Čím vám CAS potom odůvodnil své zamítavé stanovisko?
Ještě to vše analyzujeme. Jde o otázky procesní, protože panel má tendenci říci, že se tímto případem nemůže zabývat, protože nespadá do jeho pravomoci. A pak o otázky, do jaké míry jsou předpisy UCI opravdu nejasné a nesprávné.
Pro Martinu Sáblíkovou byla cesta do Ria, ale i neustálé odklady psychicky nesmírně náročné. Stálo to všechno za to?
Před čtrnácti dny jsme si s ní vysvětlili situaci a řekli jí, že určitá šance existuje, a že dokud existuje, má smysl bojovat. Nastínili jsme jí také, jak to tady bude asi probíhat, že vůbec nepůjde o jednoduchou záležitost, že na ni bude vyvíjen i mediální tlak. Martina si to vše dva dny rozmýšlela, načež nám oznámila, že do toho půjde. Věděla o všech rizicích a nepříjemnostech, které ji čekají. Já si jejího rozhodnutí nesmírně vážím. Myslím, že je opravdu velkou bojovnicí. A bylo zásadní, že sem dorazila. Kdyby nebyla připravená naskočit z hodiny na hodinu do závodu a kdyby nepřišla osobně k soudu stejně jako předseda ČOV, byla by naše šance u CAS poloviční.
Může tato kauza přispět k tomu, že cyklistická unie UCI v budoucnu změní diskutabilní pravidla své olympijské nominace?
Věřím, že naše argumenty i příměry by mohly pomoci. Je to podobné, jako by se Usain Bolt musel kromě stovky nominovat i do maratonu. Snad s tím v UCI něco provedou. Jen si vezměte, jak vypadal silniční závod, když v něm povinně museli startovat i všichni časovkáři.
A úmyslně odstupovali.
Buď vzdali po deseti kilometrech jako Dumoulin, nebo časovkářští specialisté dojížděli výletním tempem se ztrátou dvaceti minut. Jak v mužích, tak v ženách. To je nedůstojné olympijských her.
Podle trenéra Nováka Sáblíková do poslední chvíle trénovala a věřila, že bude smět závodit:
