Jess tvrdí, že jí toto chování pomáhá. Lépe se tak vyrovnává s tím, že byla jako dítě ve dvou letech zneužita. Vrací se tak do doby, kdy byla ještě nevinná a nic ji netížilo. V „miminkovské“ obsesi ji podporuje i její čtyřiadvacetiletý přítel David, který říká, že ho chování jeho partnerky nijak sexuálně nevzrušuje a chce tím tak všem naznačit, že nejde o žádný druh fetišismu.
„Je to můj útěk z reality. Mohu dělat věci, které mě baví. Cítím se tak klidná a volná,“ říká Jess, která se raději bude chovat takto, než aby kvůli depresím brala léky.
Kdyby prý měla normální dětství a celý život si nenesla trauma ze zneužívání, takto by se nechovala. Jess se líbí, když si její partner hraje jejího otce a pečuje o ni.
Oba dva ovšem tvrdí, že v jejich chování není žádný sexuální podtext. „Když jsem oblečená do dětského oblečení a mám dudlík a pleny, nikdy spolu sex nemáme,“ sdělila Jess.
„Líbí se mi, že je David můj ochránce a jsem na něm v danou chvíli plně závislá. On se o mě stará. Jemu se zase líbí představa, že se bez něj někdo neobejde, že je potřebný,“ svěřila se s tím, že je takové chování neuvěřitelně sbližuje.
Jess má i své internetové stránky, kde přidává fotografie a videa z jejího „hraní“. Má už mnoho obdivovatelů. Na světě je totiž podobných lidí nespočet. Existují i obchody, kde je možné koupit věci pro kojence ve velikostech pro dospělé lidi.
„Víme, že jsme naprosto v pořádku. Že s námi není nic špatně a neděláme nic, čím bychom někomu ubližovali. Pro mě je to něco neuvěřitelně nevinného a čistého a pomáhá mi to najít sebe samotnou. Cítím se díky tomu mnohem šťastnější,“ dodala Jess.
