Nad staveništěm obehnaným kovovým plotem se nese ostrý zvuk motorové pily, vzápětí přichází hlučná rána. K zemi právě padl ohořelý stropní trám. Další odstraňuje jeden z řemeslníků dlouhým páčidlem.
Na hlavě má kvůli bezpečnosti helmu a obezřetně našlapuje na očouzenou a zčernalou konstrukci někdejšího stropu útulny Libušín. Zespodu ji pro jistotu podpírá lešení.
„Trámy jsou mnohde úplně prohořelé, opatrnost je na místě,“ vysvětluje stavbyvedoucí Viktor Prudík.
Opravy slavné dřevěné stavby architekta Dušana Jurkoviče, která předloni vyhořela, odstartovaly před třemi týdny. Pryč už je celá střecha, aktuálně dělníci rozebírají roubení a sundávají ozdobné prvky kolem oken a dveří. Do zimy by na místě nemělo zbýt prakticky nic.
Z poničeného Libušína se podaří zachovat jen malou část původních prvků.
„Odhadem jich půjde zachránit jen sedm až jedenáct procent,“ podotkl Jindřich Ondruš, ředitel Valašského muzea v přírodě, které památku spravuje. Zbývající části chaty budou zcela nové.
3. března 2014 |
Pod dohledem památkářů
Ozdobné konzole, deštění, sloupky a další rozebrané části Libušína, které mají šanci na záchranu, stavbaři skladují jen pár metrů od spáleniště. Každá z nich má na sobě štítek s evidenčním číslem.
Jednotlivé kusy si pravidelně přijíždějí prohlédnout památkáři a zkoumají, nakolik je oheň, houby nebo dřevokazný hmyz poškodily. Některé z nich také mohou být nepůvodní a pocházet z pozdějších rekonstrukcí.
Pokud díly odborným sítem projdou, okamžitě na nich začínají pracovat truhláři. Ti si přímo v jedné z místností chaty zřídili provizorní dílnu.
„Repasujeme ozdobné kusy kolem oken, okenní křídla, rámy,“ vyjmenoval truhlář Jiří Sobotka.
„Když jsou prvky popraskané nebo ulomené, tak je doplňujeme a klížíme, abychom docílili původního tvaru a funkce,“ doplnil Sobotka, který má spolu s kolegou kolem sebe na stolku rozložené kladívko, kleště, pilku, dláto a další potřebné nástroje. Spoustu jich restaurátorům poslali lidé (více zde).
Jasné už je, že se nepodaří zachovat slavné fresky a sgrafita podle návrhu Mikoláše Alše, které před požárem zdobily jídelnu horské chaty. „Jsou nenávratně zničené,“ potvrdil Prudík.
Stovky kubíků dřeva pokácejí v listopadu
V tomto týdnu jeho spolupracovníci z Pusteven odvezli také poškozený dobový čelný štít Libušína. Stane se jedním z hlavních exponátů výstavy o rekonstrukci a historii Libušína, kterou v příštích letech hodlá zřídit Valašské muzeum v přírodě.
Staveniště není velké, souběžně se na něj vejde kolem 30 lidí. A kromě truhlářů se na místě postupně vystřídají i zástupci řady dalších profesí. Budou to například zedníci a tesaři, ale také elektrikáři, topenáři nebo zabezpečovací technici.
Ještě předtím, než příští rok na jaře začne na Pustevnách vyrůstat nový Libušín, bude potřeba opravit kamennou platformu, na které stojí, a pokácet v okolních lesích kolem 300 kubíků potřebného dřeva. Kácet se bude v listopadu.
„Jde o období vegetačního klidu, kdy mají stromy nejméně mízy a dřevo je díky tomu méně náchylné podléhat různým škůdcům, ať už broukům nebo houbám,“ ozřejmil Prudík.
Kovová konstrukce, která nyní chrání spáleniště před deštěm a sněhem, na místě zůstane i v příštích měsících. Stavbaři ji sundají až ve chvíli, kdy jim při obnově střechy začne překážet v práci.
První turisté by měli obnovený Libušín vidět za tři roky. Jeho celková rekonstrukce přijde na zhruba 80 milionů korun.
3. března 2014 |
