Fotopast na Šumavě zachytila rysy

Fotopast na Šumavě zachytila rysy | foto: Hnutí Duha, Jan Daněk,  iDNES.cz

Rys může zmizet ze Šumavy, zjistili odborníci po rozboru trusu

  • 23
Rys ostrovid je jedním z erbovních zvířat Šumavy. Není ale vyloučené, že z národního parku a jeho okolí znovu zmizí. Takový je výsledek studie týmu expertů z Německa, Polska a Ruska, kteří zkoumali biologické vzorky rysa, například trus získaný na bavorské straně Šumavy.

Vědci tvrdí, že pokud se situace nezlepší, je budoucnost rysa na Šumavě ohrožená. Příčinou je podle nich izolovanost v prostoru střední Evropy a malý počet zvířat.

Odborníci ze Správy Národního parku Šumava výsledky výzkumu potvrzují. Z dlouhodobého hlediska podle nich populace rysa na Šumavě stagnuje a ohrožuje i stále se zvyšující neprostupnost krajiny. Jen za minulý rok auta na obou stranách Šumavy srazila čtyři rysy, tři mláďata a dospělé zvíře, které bylo díky obojku monitorované.

„To, že stav rysů z 90. let je odhadován vyšší než dnes, může být způsobeno i tím, že v té době nebyl monitoring na tak vysoké úrovni jako dnes. Je ale pravda, že v současné době se stavy rysů nezvyšují, a to není dobrý trend,“ říká mluvčí správy parku Jan Dvořák.

Podle zoologů z národního parku za to mohou limity, které nedovolují rozšíření naší největší kočkovité šelmy do širšího okolí Šumavy.

Pytlák zastřelil rysa poblíž Vimperka

Po husté silniční síti je druhým nejvýraznějším faktorem pytláctví. I když se o něm všeobecně ví, za dlouhé roky se policii nepodařilo vypátrat jediného pytláka, který by rysa zabil. A stejný výsledek má i případ z letošního března, kdy bylo tělo mrtvého rysa nalezeno poblíž Vimperka.

„Úlomky střely, které prošly balistickou analýzou, byly tak malé, že podle nich nebylo možné identifikovat použitou zbraň, a případ byl 15. června odložen,“ informovala policejní mluvčí Martina Joklová.

Podle aktuálních průzkumů se na Šumavě pohybuje přibližně 65 rysů. Jejich areál přitom kromě české a německé strany Šumavy zabírá i přilehlá území v Rakousku a Český les. Část zvířat ze Šumavy se pokouší migrovat i do Novohradských hor nebo do Brd. Jejich pohyb dnes zaznamenávají především fotopasti.

Odborníci odhadují, že v 90. letech minulého století mohlo žít na stejném území přibližně sto rysů. S vysazováním prvních jedinců zpět na Šumavu se přitom začalo až v 70. letech minulého století.

„Kvůli pytlákům počet rysů klesl až o třetinu. Šumavská populace navíc trpí i tím, že není propojená s jinými oblastmi, kde se rys také vyskytuje,“ říká koordinátorka rysích hlídek na Šumavě Josefa Volfová.

Právě jejich členové se snaží shánět informace o pohybu zvířat v terénu. Fungují už jedenáct let a vystřídalo se v nich už přes 150 dobrovolníků. „Na víkend máme naplánovaný sraz v Prášilech. Budeme diskutovat i o tom, jak zlepšit přijetí rysa místními lidmi a zvětšit povědomí o ekologickém významu velkých šelem v naší krajině,“ říká Volfová.

22. ledna 2016