Vše odstartovala epidemie Klaster, která dostala název podle místa vzniku v chebském klášteře milosrdných sester. Vypukla v září 2014 (psali jsme zde).
„Od té doby onemocnělo 227 osob, z toho 140 z okresu Cheb, 55 z okresu Sokolov a 32 z okresu Karlovy Vary,“ uvedla ředitelka protiepidemického odboru krajské hygienické stanice Martina Prokopová.
Podle samotných hygieniků to byla největší epidemie v posledních desítkách let.
„Velká epidemie žloutenky typu A v ČR proběhla v letech 1979 - 1980, dále byl větší počet případů v ČR hlášen v letech 2008 - 2010, kdy v Karlovarském kraji bylo okolo deseti případů za rok. V ostatních letech (2003 - 2007 a 2011 - 2013) bylo v Karlovarském kraji hlášeno do pěti případů za rok,“ přiblížila už dříve pomocí čísel Prokopová.
Epidemie vznikla mezi bezdomovci
Epidemie žloutenky typu A vznikla mezi bezdomovci a narkomany, kteří v bývalém klášteře přespávali. Nemoc se od nich rozšířila přes toalety nákupních center, kam se chodili umývat (o šíření epidemie zde). Nakonec se dostala i do řady škol v regionu.
„Děti se například při tělocviku musely hodně šetřit, v jídelně byl pro jejich třídu speciálně vyčleněný stůl a jejich nádobí podléhalo speciálnímu dezinfekčnímu mytí. Výuka ale probíhala standardně, a žáci tak nebyly se studiem pozadu,“ popsal například speciální opatření na kraslické škole její ředitel Zdeněk Pečenka.
Žloutenkou ale onemocněli i lidé, kteří s lidmi z epidemie Klaster nepřišli vůbec do styku.
„Ve stejném období bylo hlášeno dalších 115 případů virové hepatitidy typu A, z toho 9 z okresu Cheb, 21 z okresu Sokolov a 85 z okresu Karlovy Vary, u kterých se epidemiologickým šetřením nepodařilo prokázat souvislost s nemocnými v epidemii Klaster. Mezi nemocnými bylo 23 drogově závislých osob a 3 osoby bez přístřeší,“ uvedla Prokopová.
Demolice chebského kláštera, odkud se žloutenka rozšířila:
1. dubna 2016 |
