Hořící synagoga a prostitutky v ulicích. Židovské město v Třebíči ožilo

  • 0
Hašení hořící synagogy, zatýkání prostitutky, hodně jídla i pití a židovské muziky. V takové atmosféře se nesly tři dny v Třebíči v rámci akce Oživené židovské město. Návštěvníky vrátila do první poloviny dvacátého století. Kdy do roku 1945 uličkami bývalého židovského ghetta chodili četníci z borovinské četnické stanice.

Jaká byla jejich služba, o tom víc napověděla nejen scénka se ztraceným kufrem a lehkou dívkou v poutech. Mnoho napověděla i přednáška nadšenců do četnické historie.

„Dnes přijdou policisté někoho zatknout, nasadí mu pouta, udělají cvak cvak a mají hotovo. Před devadesáti lety k zatčení používali řetěz, který se nacvičeným pohybem důmyslně omotal kolem zápěstí a zamkl zámkem. Provlékl se ještě vodicí řetízek. Tlačil na citlivá místa, tím přirozeně umravnil,“ popsal Jiří Mikulec z Jindřichova Hradce. Do Třebíče dorazil v dobovém stejnokroji štábního strážmistra.

Dát taková pouta samozřejmě chvíli trvalo a pachatel určitě nebyl klidný ani trpělivý. Aby nedělal potíže, druhý strážník na něj zboku po celou dobu předpisově mířil nabitou zbraní a jistil kolegu.

Po roce 1918 už byly „židy“ lokalitou s ­velkým podílem českých dělnických rodin. Ani jí se nevyhýbaly trestné činy.

Jako první je řešili místní četníci ze stanice v Třebíči - Borovině, těžší kriminální případy si přebírala četnická pátračka z Jihlavy.

Pikantní pozůstatek války

Výrazným prvkem střihu uniformy byly od pasu po kolena hodně široké nohavice, u kolen uzounké. „Střih byl pozůstatkem z války. Názorně vidíte, kde vznikl trochu neslušný pojem nasrávačky. Vojáci v zákopech nestíhali běhat na záchod. Zbytek si domyslete,“ vysvětlil posluchačům při přednášce Mikulec.

Četnictvo nosilo šavli, s níž muselo umět šermovat. Nebylo to úplně praktické, šavle bránila v pohybu při běhu. Nosila se taky dlouhá zbraň přes rameno s bodákem a kapacitou zásobníku pět nábojů.

V kožené služební brašně měl četník hodně potřebných drobnosti jako pouta, píšťalku, formuláře, služební knížku. Často i poznámky o odjezdech a příjezdech vlaků, když měl v rajonu dráhu. Taky skládací metr, pečetní vosk či notářskou šňůrku v barvách trikolory.

Rodinná tragédie

S třebíčskou židovskou čtvrtí souvisel jeden případ, na kterém se podíleli četníci ze stanice Borovina. Šlo o rodinnou tragédii. V říjnu roku 1934 Jaroslav Nahodil z Bolíkovic třikrát vystřelil z revolveru na svoji švagrovou. Těžce ji zranil. Stalo se to u borovinského rybníka, motivem byla údajná nevěra.

Jaroslav nasedl na kolo a ujel směrem k židovské čtvrti, pronásledován četníky. V židech se strhla přestřelka. Nahodil byl raněn, o dva dny později v třebíčské nemocnici zemřel. Švagrová Marie incident přežila.