Ilustrační snímek | foto: Reuters

Mléčné výrobky s obsahem vápna či mýdla. Po embargu řeší Rusko podvody

  • 182
Zatímco Evropská unie se „topí“ v mléce, Rusko kvůli embargu na dovoz potravin z Evropy řeší jeho nedostatek. A s tím souvisí i zhoršující se kvalita mléka a mléčných výrobků. Ruské úřady v nich objevily mýdlo, vápno i sádru. Země se snaží domácí produkci postupně zvyšovat, tento proces je však pomalý.

Mladá žena před oprýskanou cihlovou budovou ohřívá na lžíci nad hořákem podivnou bílou hmotu. Ta se začne škvařit, prskat a nakonec vzplane a nepřetržitě hoří deset minut. To, co může vypadat jako dokument o životě narkomanů, je ve skutečnosti reportáž serveru Fontanka o kvalitě mléčných výrobků na ruském trhu. Reportérka testovala, co se při ohřátí stane s tvarohem, který před chvílí nakoupila.

Ruský tvaroh hoří, co ten český? Podívejte se na video:

Rusko trápí po zavedení embarga na dovoz potravin z Evropy nedostatek mléka. To vede k růstu případů falšování mléčných výrobků, nahrazování nedostatkové suroviny levnějšími náhražkami, nebo dokonce zdraví nebezpečnými látkami. Výrobce zmíněného tvarohu sice po odvysílání reportáže ukončil provoz, nejde však zdaleka o ojedinělý případ.

Mléka je moc, tak ho Madeta suší. Ve skladech leží téměř 1 800 tun

Ruský úřad zodpovídající za dohled nad potravinami Rosselchoznadzor nedávno zveřejnil seznam poctivých mlékárenských výrobců. Chtěl se tak vyhnout sporům při zveřejnění podvodných firem.

Podvodní výrobci využívají standardní metody falšování, na obalech uvádějí vyšší podíl tuku, hodnotnější živočišný tuk pak nahrazují rostlinným. „K falšování se nejčastěji využívají levnější rostlinné tuky – palmový, palmojádrový, kokosový nebo sójový,“ uvedl na svých stránkách úřad Rosselchoznadzor. Podle agentury AFP přitom vzrostl v loňském roce dovoz palmového oleje do Ruska o 25 procent.

Nejde však zdaleka jen o rostlinné tuky. Ruští inspektoři zaznamenali i padělání mléčných produktů škrobem, křídou, vápnem, mýdlem, sodou a dokonce i sádrou.

I když se Rusku daří postupně mírně zvyšovat domácí produkci, stále není soběstačné. Podle analytičky společnosti Finlord Evy Mahdalové chybělo v loňském roce v Rusku 8,2 milionu tun mléka.

Ruské sankce

Rusko zavedlo embargo na dovoz masa, ryb, mléka, mléčných výrobků, ovoce a zeleniny z Evropské unie a USA v srpnu před dvěma lety. Šlo o odvetu za sankce EU a USA, které se týkaly omezení přístupu Ruska na finanční trh, zákaz vývozu zbraní a určitých technologií. Opatření dopadla také na některé osoby blízké Kremlu.

Západ reagoval na rozpoutání krize na Ukrajině, ze které viní Rusko, a zabrání Krymu.

Před pár dny ruský prezident Vladimir Putin prodloužil platnost dovozních omezení minimálně do konce příštího roku. Opět se jednalo o odpověď na předchozí dohodu zemí EU o prodloužení protiruských sankcí o další půlrok.

Tento nedostatek vede nejen k falšování, ale i k růstu cen mléčných výrobků. V souvislosti s ekonomickou krizí se tak země dostává do začarovaného kruhu. Rusové si kvůli klesajícím příjmům nemohou zdražující mléko dovolit a cíleně vyhledávají levnější, méně kvalitní a nezřídka falšované výrobky.

Mléko jako zbraň Kremlu

Nedostatečnou domácí produkci se Rusko snaží pokrýt dovozem. „Na ruském trhu s potravinami je mlékárenský průmysl jedním z nejvíce závislých odvětví na importu,“ říká Mahdalová. Po výpadku dovozů z EU kvůli embargu na potraviny před dvěma lety se největším dodavatelem stalo Bělorusko, které pokrývá až 85 procent importu.

Stejně jako v případě Evropy, kdy bylo potravinové embargo trestem za uvalení protiruských sankcí kvůli krizi na Ukrajině, tak i v případě Běloruska panuje podezření, že Kreml využívá mléko k politickému tlaku.

Rosselchoznadzor Bělorusku nedávno pohrozil omezením dovozů, údajně kvůli nevalné kvalitě tamních mléčných produktů. Ruský ministr zemědělství Alexandr Tkačov později záležitost mírnil s tím, že reakce úřadu byla přehnaná, a odvolával se právě na nedostatek mléka v zemi. Podle agentury Reuters však více než s mlékem souvisela hrozba s dohady o cenách plynu, které paralelně probíhají.

V Kremlu mezitím vznikají plány, jak závislost na dovozech mléka snížit. Naděje se přitom obracejí na opačný konec světa do jihovýchodní Asie. Vietnamská skupina TH Food už podepsala dohodu o vybudování tří mléčných farem v Kalužské oblasti jihozápadně od Moskvy v hodnotě 190 milionů dolarů. Jde však jen o první z vlny investic TH v Rusku, které by celkem měly dosáhnout hodnoty 2,7 miliardy dolarů. Vedle toho se thajská skupina Charoen Pokphand chystá vybudovat obří mlékárenský komplex za miliardu dolarů v Rjazaňské oblasti jihovýchodně od Moskvy. Údajně má jít o největší mlékárnu v Rusku.

Situace v Rusku tak jde opačným směrem než v Evropské unii. Ta po uvalení embarga přetéká mlékem. Výkupní cena od zemědělců v Česku klesla v dubnu na 6,83 koruny za litr. To je hluboko pod náklady, kvůli čemuž stále více farmářů likviduje stáda a postupně ukončují živočišnou výrobu.

Jak padaly počty českých dojnic
RokPočet dojnicUžitkovost dojnic (v litrech mléka za rok)
2004433 2886 005,2
2005437 9476 254,2
2006422 9496 369,6
2007409 8086 549,4
2008 402 535 6 777,1
2009 394 122 6 871,0
2010 378 415 6 903,8
2011373 7057 127,8
2012365 7387 493,6
2013372 7487 443,4
2014370 7217 704,7
2015368 2347 969,4
2016372 510
Stavy k 1. 4. daného roku. Pramen: ČSÚ