„Svět je mnohem nebezpečnější místo než před pár lety. A NATO reaguje s rychlostí a rozhodností,“ prohlásil generální tajemník Jens Stoltenberg.
Státy osmadvacítky odsouhlasily vyslání čtyř mnohonárodních praporů do Pobaltí a do Polska k odstrašení Ruska před možnou agresí. Každý bude působit na rotační bázi a bude mít až 1 000 vojáků. Kanada povede prapor v Lotyšsku, Německo v Litvě, Británie v Estonsku a Spojené státy v Polsku, oznámil šéf NATO.
„Aliance bude i nadále usilovat o smysluplný a konstruktivní dialog s Ruskem,“ upozornil Stoltenberg s tím, že Moskvu bude o přijatých opatřeních informovat po varšavském summitu 13. července.
„Studená válka je minulostí a měla by zůstat historií. Nechceme novou,“ prohlásil Stoltenberg. „Vše co děláme má pouze obranný charakter, nehledáme konfrontaci.“ Aliance má podle něj právě kvůli vyšší vojenské aktivitě v Evropě zájem dohodnout se s Ruskem na „pravidlech provozu“. Podle jeho slov je třeba zamezit nehodám a nedorozuměním.
Rozhodnutí je vnímáno jako potvrzení jednoty a síly transatlantické vazby. Podle Stoltenberga dává jasně najevo, že útok na jednoho spojence bude chápán jako útok na celou Alianci. Jak podotkl, prakticky všichni spojenci různým způsobem na posílení obrany přispějí.
Posílení přítomnosti na východě o 3 až 4 tisíce vojáků vychází z doporučení analýz vojenských expertů. Jde o „proporční odpověď na ruské akce na Ukrajině a na nelegální anexi Krymu“. Součástí posílení východního křídla NATO bude také větší přítomnost vojáků na jihovýchodě, základem má být vícenárodní brigáda v Rumunsku.
Česká účast není zatím jistá
Zda do praporů přispěje i Česká republika, není zatím podle ministra obrany Martina Stropnického v tuto chvíli jasné. „Zatím nás o to nikdo nepožádal. Byli bychom toho patrně schopni, na druhou stranu si myslím, že jsme velmi aktivní venku a začínáme si už sahat na horní hranici toho, co můžeme,“ citovala Stropnického agentura ČTK.
Fotografie    |
Podle šéfa české diplomacie Lubomíra Zaorálka se v otázce sestavení praporů ještě musí doladit některé záležitosti, například ohledně financování. Zástupci visegrádské čtyřky, tedy ČR, Slovenska, Polska a Maďarska, chtějí během summitu oznámit podrobnosti ohledně vyslání společné jednotky do Pobaltí. Od ledna 2017 by tam postupně měla cvičit s tamními i americkými kolegy česká, slovenská, maďarská a polská rota o síle asi 150 vojáků.
Do Varšavy se k dvoudennímu jednání sjelo 58 oficiálních delegací z členských i partnerských zemí Aliance. Mezi hlavní témata schůzky patří i schválení dalších kroků k posílení kybernetické obrany a protiraketového štítu.
„Rusko je naším velkým sousedem a v okamžiku, kdy začne respektovat mezinárodní právo, budeme moci hovořit o partnerovi přijatelném pro vážný dialog,“ uvedl polský prezident prezident Andrzej Duda.
Lídři zemí Aliance včetně amerického prezidenta Baracka Obamy diskutovali o zlepšení obranných schopností a také o zastavení propadu ve výdajích evropských členů na obranu. Večer čeká prezidenty a premiéry pracovní večeře, při které by měli hovořit o stávajícím bezpečnostním prostředí a o výzvách, které před NATO a aliančními zeměmi stojí.
Americký prezident Obama předeslal, že NATO musí mít především „politickou vůli zajistit plnění konkrétních závazků, aby Aliance mohla čelit výzvám v podobě takzvaného Islámského státu, Rusku nebo odchodu Británie z EU“. Podle svých slov však nepochybuje, že Británie zůstane jedním z nejschopnějších členů Aliance.
Podle Obamy evropské země „jsou a zůstanou nejbližšími spojenci USA“ a bezpečnost Evropy a Ameriky je nedělitelná.
Spojenci „spustili“ protiraketový štít
NATO na summitu deklarovalo, že společný systém protiraketové obrany proti balistickým raketám dosáhl základních operačních schopností. „Jednotlivé systémy protiraketové obrany, americké bojové lodě ve Španělsku, radar v Turecku a antirakety v Rumunsku jsou pod aliančním velením,“ potvrdil Stoltenberg.
Zopakoval, že cílem štítu je ochrana proti hrozbám přicházejícím zvnějšku euroatlantického prostoru. „Systém není hrozbou pro ruské strategické jaderné zbraně a jejich odstrašující schopnosti,“ dodal.
V sobotu mají spojenci potvrdit prodloužení výcvikové mise v Iráku, změny v námořní operaci ve Středomoří nebo vyslání letounů včasné výstrahy AWACS na podporu boje proti Islámskému státu. Aliance má též schválit další pomoc pro Afghánistán a posílení praktické a politické spolupráce s Ukrajinou, Gruzií a Moldavskem.
