Ilustrační foto | foto: Profimedia.cz

Pro i proti. Čeští europoslanci po bouři kolem sekaček změnili své hlasy

  • 464
Čeští europoslanci vynikají ve zpětných opravách svých hlasů. Během dvou dnů si ve Štrasburku „rozmysleli“ už 20 rozhodnutí, víc hlasů vzala zpět jen mnohem početnější delegace Španělska. Nejde přitom jen o chybně stisknutá tlačítka. Zástupci ODS se zpětně přestali hlásit k regulaci sekaček na trávu, která v Česku rozpoutala vášně.

Úterní rozhodnutí Evropského parlamentu, který vedle lodí a lokomotiv schválil emisní limity pro výrobce sekaček na trávu, vyvolalo na českém internetu bouřlivé reakce (o rozhodnutí jsme psali zde). Rozhodla se jich využít ODS. Hned ve středu dopoledne rozeslala médiím tiskovou zprávu o tom, že její europoslanci s novými pravidly nesouhlasí.

Se sekačkou na emise nemusíte

Firmy s emisními limity souhlasí, brání novou směrnici zpravodaj Jiří Pospíšil (více čtěte zde).

„Zástupci průmyslu potvrdili, že jim nová směrnice nezpůsobí žádné potíže, protože tón na trhu v současné době udávají podstatně přísnější normy v Japonsku nebo ve Spojených státech. Přesto jsme návrh směrnice nepodpořili. Zejména v případě sekaček na trávu se celoevropská regulace jeví jako zcela nadbytečná,“ vzkázali Evžen Tošenovský a Jan Zahradil.

Redakce iDNES.cz ovšem ještě v úterý hlasy všech českých europoslanců ověřovala. Proti emisním limitům se v jednacím sále postavil pouze Petr Mach (Svobodní), všichni ostatní zvedli ruku pro návrh. Na první pohled zarážející rozpor má nakonec snadné vysvětlení: Když se sekačky po hlasování staly jedním z nejdiskutovanějších témat v Česku, poslanci hlasy zpětně „opravili“.

Zahradil: Naše hlasy nic nezvrátí, tak jsme je změnili

„Nakonec jsme hlasování změnili, protože nám došlo, že tohle je přesně ta oblast, do které by se Evropská unie neměla pokoušet zasahovat. Je to přesně ten moment, kdy lidé nadávají, že EU řeší prkotiny a nezabývá se důležitými věcmi, jako je ochrana hranic,“ vysvětlil iDNES.cz Jan Zahradil.

Společně s Evženem Tošenovským prý hlas změnili právě poté, co dostali zpětnou vazbu od voličů z Česka. „Změna hlasování nepřinese žádnou změnu celkového výsledku. Tak jsme se rozhodli, že to podporovat nebudeme,“ konstatoval europoslanec. Oprava se na serverech EU projevila ve čtvrtek ráno: Zahradil i Tošenovský se teď úterního hlasování oficiálně zdrželi.

Zpětnou změnu hlasu Evropský parlament umožňuje, každý poslanec o ni může písemně požádat až dva týdny po skončení plenárního zasedání. „Většinou se dělá v případech, kdy to nemění celkový výsledek,“ doplnil Jan Zahradil. Podle oficiální příručky pro poslance se navíc výsledek změnit ani nedá - „oprava“ je vlastně jen zaprotokolované oznámení, že dotyčný hlasoval jinak, než měl v úmyslu.

Stovky hlasů za dvě hodiny. Stačí se zasnít a omyl je na světě

Podle analytiků z belgického serveru Euraffex mají opravy hlasů svůj smysl. Europoslanci totiž někdy absolvují i stovky hlasování v těsném sledu. Během hodiny či dvou navíc střídají různá témata, takže se obvykle řídí seznamem, kde mají předem napsáno, v jakém pořadí chtějí mačkat tlačítka na hlasovacím zařízení.

Pokud se europoslanec na chvíli „zasní“ a zapomene, kde v seznamu skončil, snadno může poplést celou sérii hlasování. Proto existuje možnost, jak alespoň dát zpětně najevo, že se stala chyba. Některým se to stává zřídka, jiným častěji. Pohled iDNES.cz do hlasovacích protokolů za červenec ukázal, že europoslanci z Česka v počtu „reparátů“ vynikají.

Opravy českých hlasů

  1. Jan Zahradil (ODS): 9
  2. Jiří Maštálka (KSČM): 4
  3. Tomáš Zdechovský (KDU-ČSL): 2

Jedna oprava: Dita Charanzová (za ANO), Kateřina Konečná (KSČM), Petr Mach (Svobodní), Pavel Telička (za ANO), Evžen Tošenovský (ODS).

Data z úterního a středečního hlasování.

Štrasburk právě prožívá třetí hlasovací den, k dispozici jsou proto výsledky za úterý a středu. Jedenadvacítka českých europoslanců do středečního večera nahlásila celkem dvacet oprav.

Nejčastěji o ně žádal právě Jan Zahradil, který svůj hlas zpětně korigoval devětkrát.

Statistiku obohatil také Jiří Maštálka z KSČM, který každý den požádal o dvě opravy. Na rozdíl od kolegů z ODS však podle svých slov zpětně neměnil žádný názor. „Je to jen informace do protokolu, že došlo k omylu. Poslanec na to má právo, když náhodou zmáčkne tlačítko, které podle hlasovacího listu nechtěl,“ řekl iDNES.cz europoslanec.

Česko předstihli jen Španělé, mají však dvakrát víc poslanců

Žebříček europoslaneckých oprav ukazuje, že zástupci Česka během červencového zasedání v počtu chybných hlasů vynikají. Více jich během úterý a středy nahlásili jen Španělé, celkem 41. Madrid má však oproti Česku v europarlamentu více než dvojnásobek poslanců.

Italové, kterých je dokonce 73, naopak chybovali jen šestnáctkrát. Jejich třetí místo v absolutním počtu oprav tak kompenzuje velmi nízký počet chyb v přepočtu „na hlavu“. Česká republika se naopak drží velmi vysoko i tam, s průměrem 0,95 opravy na poslance ji patří třetí příčka za Lotyšskem a Slovinskem. Jejich delegace udělaly více chyb, než mají členů.

Podobný názorový obrat jako ODS v případě sekaček ve středu předvedli maďarští europoslanci. Šest zástupců pravicové strany Fidesz premiéra Viktora Orbána nejprve podpořilo soupis priorit Evropské komise pro následující rok, své hlasy pro návrh však později do jednoho stáhli.

Hlasovací „reparáty“ ve Štrasburku (5. a 6. července)
StátOpravyPoslanciPoměr
Španělsko41540,76
Česko20210,95
Itálie16720,18
Francie13740,18
Lotyšsko1381,63
Německo11960,11
Maďarsko11210,52
Slovinsko1181,38
Irsko10110,91
Velká Británie9730,12
Rumunsko9320,28
Švédsko9200,45
Řecko7220,32
Rakousko7180,39
Polsko7510,14
Litva5110,45
Portugalsko4210,19
Malta360,50
Dánsko3130,23
Slovensko2130,15
Finsko2130,15
Belgie2210,10
Bulharsko1170,06
Nizozemsko1260,04
Lucembursko060,00
Kypr060,00
Estonsko060,00
Chorvatsko0110,00
Europarlament2177510,29

Zdroj dat: Hlasovací protokoly Evropského parlamentu (úterý, středa) ve stavu ze 7. července 2016, 9:00. Hlasy se ještě mohou měnit.

Jak vybrat správnou sekačku:

16. května 2014


Eurovolby 2024

Volby do Evropského parlamentu se v Česku uskuteční v pátek 7. a v sobotu 8. června 2024. Čeští voliči budou vybírat 21 poslanců Evropského parlamentu. Voliči v celé Evropské unii budou rozhodovat o obsazení celkem 720 křesel.

Nejlepší videa na Revue