Zbytek stupňů vítězů ovšem patřil českým týmům. Druzí skončili ohňostrůjci z Děčína, pro třetí místo si z Prahy přijel Jakub Rozehnal se svým projektem Pyrocat.
„Jsme tady už potřetí,“ řekl astrofyzik a vedoucí Štefánikovy hvězdárny v Praze. Doufal, že po druhém a třetím místě z minulých ročníků se mu podaří zkompletovat sadu medailí. „Nevyšlo to. Uvidíme příště,“ reagoval na výsledky hlasování diváků, kteří úroveň jednotlivých ohňostrojů tradičně posuzovali hlasitostí potlesku.
Jeho ohňostroj byl poctou režiséru Quentinu Tarantinovi a skladateli Ennio Morriconemu.
„Pálili jsme na hudbu z filmů Hodný, zlý a ošklivý, Kill Bill a Hanební pancharti,“ přiblížil Rozehnal svůj příspěvek do soutěže. „Takže by se dalo říct, že to bylo takové neoficiální zahájení karlovarského filmového festivalu,“ doplnil s úsměvem.
Příprava ohňostroje zabrala jeho týmu asi dva týdny, z čehož polovinu věnovali scénáři. Problémem tvůrců ohňostrojů je, že si nemohou v reálu prohlédnout výsledky příprav. Jak to dopadlo, se vlastně dozví až v okamžiku, kdy stisknou knoflík odpalující ohnivé efekty.
„Existují sice počítačové simulátory, ale ty nejsou dokonalé. Pokud má člověk dobrou představivost, moc mu nepomohou,“ vysvětlil Rozehnal.
Největší vyletí až 200 metrů vysoko
Velkou pozornost při přípravě soutěže věnoval Jakub Rozehnal přízemním efektům. „Jak tak koukám, asi jich máme nejvíc ze všech,“ tvrdil v době, kdy společně s Matějem Stoulilem a Jiřím Svobodou připravoval ohňostroj. Do něj ovšem zařadil i ty větší efekty. „Největší dokáže vyletět až 200 metrů vysoko, standardní do 100 až 150 metrů,“ naznačil.
To, že mnohadenní přípravy a celodenní montáž ohňostroje přetavil jen v osmiminutovou show, mu nevadí. „Ohňostroje děláme už jen pro zábavu. Ne, že bychom neměli nějaké stálé klienty například na oslavu Silvestra, ale soutěže upřednostňujeme,“ dodal Rozehnal.
