Spousta lidí jej označuje za kovboje, což Ladislav Šín z Rýmařova popírá. Přiznává však, že miluje western, protože je krásný. Zejména pak práci s bičem, o níž se začal zajímat už v mládí jako tramp.
„Tehdy jsme zbožňovali Indiana Jonese, Zorro mstitele, Vinnetoua a Divoký západ všeobecně. Bič mě fascinoval, protože jej nikdo neznal, byla to nepoznaná věc,“ uvedl Ladislav Šín, který si první bič vytvořil v šestnácti letech. „Svépomocí. Z náhonu na šicí stroje,“ dodal.
Jakmile přišla sametová revoluce v roce 1989, spousta Šínových kamarádů se vydala na Západ. Ať už za prací, nebo za poznáním.
„Já v té době neměl ani floka, takže jsem zůstal v České republice, ale nechal jsem si vozit literaturu, videokazety a podle nich jsem se zdokonaloval v práci s bičem,“ přiblížil tehdejší období Šín.
Postupně přitom pletl další biče. Některé si nechal přivézt z USA, aby měl nějaký vzor.
Z mistrovství republiky se vypracoval až do Las Vegas
Následně se Ladislav Šín začal účastnit také různých westernových soutěží. Začal neoficiálním mistrovstvím republiky, které udělala v roce 1989 parta trampů v lokalitě Břidličná-Jezírka.
„Byla to vůbec první akce tohoto druhu u nás. Koná se dodnes. Účastnil jsem se od prvních ročníků až do roku 1995 či 1996,“ řekl Šín s tím, že se mu dařilo tuto soutěž také vyhrávat.
A když v roce 2005 zvítězil i na oficiálním mistrovství republiky v Praze, dostal se na mezinárodní soutěže do Německa na tamní mistrovství v Norimberku a Mnichově. I tam dokázal triumfovat.
„Na základě těchto výsledků jsem se dostal do Las Vegas, kam jsem vyrazil jako úplný novic. Nejprve jsem obsadil třetí místo ve stylu a v technice. Další rok jsem získal ocenění za show. Následující dva ročníky se mi povedlo vyhrát celou soutěž,“ zdůraznil.
Stal se tak světovým šampionem, byť se nejedná o oficiální mistrovství světa. „Vítězové této soutěže jsou však takto titulováni,“ podotkl.
Ze sanované skládky vybudoval areál v duchu westernu
Ladislav Šín, kterému ostatní lidé v branži říkají Gin, se různých westernových soutěží nejen účastní, ale sám jednu z nich pořádá. A sice Velkou cenu Indiana, která má status mistrovství Evropy.
„Dříve se jmenovala Velká cena Indiana Jonese, ale nechtěli jsme se bít s autorskými právy,“ vysvětlil důvod zkrácení jejího názvu.
Založil ji v roce 1998 společně s dalšími kamarády. Dříve se konala vždycky v areálu Junácké skály. „Byl sice moc hezký, ale bylo to pro nás nesmírně náročné, protože jsme pokaždé museli všechno budovat a po akci zase bourat, což dohromady zabralo tři týdny,“ řekl.
Proto si v roce 2005 pořídil od města sanovanou skládku v Rýmařově-Janovicích, kterou už jedenáct let proměňuje v areál s divadlem, westernovou školou, vrhačským zázemím, kolbištěm na biče a turistickým kempem.
„Nyní tak máme stabilní zázemí, které se nemusí pokaždé stavět a pak bourat. Konají se zde zmíněné závody, na kterých se soutěží také v dovednostech, jako je vrh nožem, ovládání lasa nebo westernový revolver,“ popsal.
Na letošní léto připravuje unikátní expozici bičů
Od roku 2004 pořádá Ladislav Šín společně se svými kolegy různé akce pod hlavičkou Western Arts Clubu. Mimo soutěží je to například westernová škola, při které se zájemci během jednoho víkendu naučí westernové dovednosti. Ať už práci s bičem, triky s lasem, házení nožem a tomahavkem, nebo práci s westernovým revolverem.
„Jeden víkend je vždycky zaměřený na jednu dovednost. V dnešní době je největší zájem o házení nožem,“ řekl Šín s tím, že na tyto akce si vždycky zve mistry daného oboru. A řada dalších vzešla právě z westernové školy.
„Ovšem pokud se někdo chce dostat na nejlepší úroveň, musí podstoupit ohromnou dřinu. Není to o tom, že by chodil trénovat do tělocvičny, ale musí si na trénink vyhradit svůj volný čas,“ řekl.
Ladislav Šín na letošní léto plánuje westernovou školu obohatit unikátní výstavou bičů z celého světa. A nebude mezi nimi chybět i ten největší v Evropě.
„Měří dvanáct a půl metru. Vyrobil jsem ho pro pelhřimovské muzeum rekordů a dost možná je i nejdelším bičem na světě,“ upozornil.
Celý areál sice Ladislav Šín postupně staví na platformě westernu, ale v žádném případě podle něj nejde o westernové město.
„Do takového ať si lidé zajedou do Boskovic nebo Šiklova mlýna. My se profilujeme na všechny. Člověk k nám klidně může přijít v šusťákách a nikomu to nebude vadit. Stejně tak, když někdo na kytaru zahraje rockovou písničku,“ podotkl.
