„Je demokraticky neakceptovatelné, aby bylo Skotsko vyloučeno z Evropské unie proti jeho vůli,“ řekla televizi Sky News skotská první ministryně. Její vláda proto začne připravovat zákony, na jejichž základě by Skoti po dvou letech znovu hlasovali o své nezávislosti. Nové referendum je podle ní vysoce pravděpodobné.
O vystoupení z Evropské unie rozhodli ve čtvrtečním referendu hlavně Angličané a Velšané. Skotští stoupenci brexitu nezvítězili ani v jediném okrsku, 62 procent tamních voličů chtělo v EU zůstat.
Skotská první ministryně Nicola Sturgeonová ve čtvrtek neztrácela optimismus. Britové však rozhodli, že království z EU odejde.
„Skotsko odeslalo silný a jednoznačný hlas pro setrvání v EU. Podporu našeho postavení v Evropě vítám. Volba ujasnila, že skotský lid vidí svou budoucnost v Evropské unii,“ řekla Nicola Sturgeonová ihned po sečtení skotských hlasů.
Na názoru samotných Skotů však v referendu nezáleží, Unii během dvou let opustí celé Spojené království.
Sturgeonová před referendem nevyvracela spekulace o tom, že by v případě odchodu Britů z EU mohla vypsat referendum o nezávislosti. „Skotská vláda by zvažovala všechny možnosti, aby ochránila své vztahy s Evropou a Evropskou unií,“ prohlásila. Poté, co se Britové těsným výsledkem rozhodli pro brexit, svá slova výrazně zostřila.
Podobně jako Sturgeonová hovoří i někdejší lídr skotských nacionalistů Alex Salmond. Podle něj nyní Skotové mají právo na nové referendum o nezávislosti, neboť jsou proti své vůli nuceni opustit Unii.
Salmond v létě 2014 vedl kampaň před neúspěšným referendem, při němž nezávislost Skotska podpořilo 45 procent tamních obyvatel. Mnohé z nich však od hlasu pro odtržení mohlo odradit právě členství v Evropské unii, o které by Skotsko po vyhlášení nezávislosti nejméně na tři roky přišlo.
Nucené opuštění EU spolu s Británii by teď mohlo výsledky výrazně zvrátit. Výsledek referenda podle skotské první ministryně znamená zásadní rozdíl oproti podmínkám, pro které se hlasovalo v roce 2014.
Rétorika skotských politiků však nemusí znamenat, že by se Skotsko v dohledné době opravdu snažilo na druhý pokus získat nezávislost. Vypsání referenda musí dát zelenou britský parlament a není pravděpodobné, že by poslanci v Londýně takový krok schválili.
Londýn nemá právo za nás jednat, zní z Belfastu
Výzva k vypsání referenda o odtržení zazněla i ze Severního Irska. Vzešla od Martina McGuinnesse ze separatistické strany Sinn Féin, který je zástupcem severoirské první ministryně.
„Britská vláda teď nemá žádný demokratický mandát, aby reprezentovala názory Severu v jakýchkoli budoucích jednáních s Evropskou unií,“ prohlásil McGuinness.
Příznivci setrvání v EU neměli v Severním Irsku takovou převahu jako Skoti, přesto jich proti brexitu hlasovalo necelých 56 procent.
„Tento výsledek dramaticky změnil politickou mapu zde na severu Irska a my zvýšíme úsilí v naší věci, abychom vyvolali hlasování o hranici,“ uvedl McGuinnessův spolustraník Declan Kearney. Mnozí obyvatelé Severního Irska se totiž obávají právě budoucnosti otevřených hranic s nezávislou Irskou republikou, která je členem EU.
Brexit může znamenat obnovení hraničních kontrol, ale také tlak na sjednocení celého ostrova pod vlajku republiky. Podle serveru Irish Independent panují také obavy z toho, že by brexit mohl podkopat mír s irskými separatisty. Konflikt mezi britskými protestanty a irskými katolíky, eufemisticky nazývaný The Troubles, zmítal Severním Irskem až do roku 1998 a vyžádal si přes 3 500 obětí.
Španělé se přihlásili o Gibraltar, zatím by chtěli spoluvládu
Zdaleka nejdrtivější podporu mělo setrvání v EU mezi obyvateli Gibraltaru, britského zámořského území na Pyrenejském poloostrově. Zůstat v Unii chtělo 96 procent tamních voličů. Španělský ministr zahraničí José Manuel García-Margallo po vyhlášení výsledků prohlásil, že Madrid nyní bude usilovat o spoluvládu nad územím.
Britská volbaČESKÉ REAKCE: Není to konec světa, říká Sobotka KOMENTÁŘ: Británie řekla zdrcující ne evropské integraci CAMERONE, ODSTUP: Farage slaví LIBRA: Volný pád EXPERTKA: Brexit si vyžádá roky jednání ČEŠI V UK: Kdo chce dělat, nemusí se bát DIPLOMAT: Brexit by se dotkl 100 tisíc Čechů BRITCARSKO: Švýcarsko a Norsko jako model? SCÉNÁŘE: Co by se stalo po brexitu? |
„Je to naprostá změna vyhlídek. Otevírají se nám nové možnosti ohledně Gibraltaru, které jsme tu dlouho neměli,“ uvedl šéf španělské diplomacie. Po přechodném období spoluvlády by Španělé nad Gibraltarem chtěli získat plnou kontrolu, dodal ministr.
Poloostrov na jihu Pyrenejského poloostrova, který na severu sousedí se Španělskem, patří od roku 1713 Británii. Madrid ale dlouhodobě usiluje o jeho připojení. Obyvatelé Gibraltaru, který má v současnosti status britského zámořského území, se ale v minulosti ve třech referendech vyslovili proti spojení se Španělskem.
Mluvčí gibraltarské vlády odmítl v pátek výsledek britského referenda komentovat a odkázal na dřívější vyjádření, v nichž představitelé území uvedli, že spoluvládu naprostá většina obyvatel v lidových hlasováních několikrát odmítla.
Premiér David Cameron oznámil, že skončí ve funkci:
