Účast přes 70 procent je vyšší, než jakou Británie zná z parlamentních voleb. Tam se většinou nevyšplhá nad 65 procent. Tento výsledek lze jen stěží interpretovat jinak než jako vystavení velké nedostatečné současné podobě evropské integrace.
Britská volbaČESKÉ REAKCE: Není to konec světa, říká Sobotka KOMENTÁŘ: Británie řekla zdrcující ne evropské integraci CAMERONE, ODSTUP: Farage slaví LIBRA: Volný pád EXPERTKA: Brexit si vyžádá roky jednání ČEŠI V UK: Kdo chce dělat, nemusí se bát DIPLOMAT: Brexit by se dotkl 100 tisíc Čechů BRITCARSKO: Švýcarsko a Norsko jako model? SCÉNÁŘE: Co by se stalo po brexitu? |
Překonána byla i účast 64 procent z referenda v roce 1975, kdy se dvě třetiny Britů vyslovily pro setrvání v Evropském hospodářském společenství (EHS). Britští euroskeptici čekali na další příležitost čtyřicet let. Za tu dobu se výrazně ideově proměnily jejich řady i samotná Evropská unie.
V sedmdesátých letech byl boj proti britskému zapojení do procesu integrace veden britskou levicí. EHS bylo na tehdejší poměry vnímáno jako příliš „kapitalistické“. Členství v EHS tehdy také mělo výraznější podporu v Anglii než v tradičně levicověji volícím Skotsku. Výsledky současného referenda jsou oproti stavu před 41 lety zcela naruby. Skotové a levicový Londýn výrazně požadovali setrvání v EU. Zbytek Anglie a Wales již ale dále v EU setrvávat nechce.
Nedostatek sebereflexe v Bruselu
Co stálo za tímto výsledkem? Vinu lze hledat zejména v nedostatku sebereflexe současných evropských elit. Den po referendu mají plánovánu společnou schůzku pánové Juncker, Schultz a Tusk. Čeká je těžké rozhodování. Politická kultura by jim v zásadě měla velet, aby nabídli k dispozici své funkce. Mohou se však nadále schovávat za postoj, že zbytek EU nyní potřebuje jasné vedení pro jednání s Británií o podmínkách jejího odchodu z EU.
Zdaleka však nejde jen o představitele Unie. Svědomí by měli zpytovat i představitelé našeho regionu. Zejména pak představitelé Polska, Slovenska a Pobaltských států. Nepovedlo se správně identifikovat, jak moc je hrozba britského odchodu reálná. Britům se ve vztahu k jejich požadavku na omezení volného pohybu osob ustoupilo příliš málo. Po únorovém jednání jsme se tak mohli cítit coby vítězové. To však platilo pouze za podmínky, že by ústupky stačily k setrvání Británie v EU. Ukázalo se, že nestačily.
Odchodem Británie z EU přitom v politické rovině ztratí nejvíce právě náš region. Britové vyvažují rozložení sil v EU. Navíc, bez nich by projekt vnitřního trhu, který je pro nás tím největším ekonomickým přínosem integrace, dost možná nikdy nezačal fungovat.
