V divadle se dlouhodobě tradovalo, že jsou tam nefunkční zbraně, které nejsou dlouhodobě evidovány.
„A vždycky, když se na ně mělo sáhnout, vyrojila se historka, že jsou to možná zbraně z pardubického Zámečku, které byly převedeny z Krajského úřadu do divadla bez registrace někdy ve čtyřicátých nebo padesátých letech, kdy mohly sloužit jako rekvizity či výzdoba scény. V období řady posledních let byly uloženy v trezoru. Při zbraňové amnestii v roce 2014 jsme je ohlásili. Myslím, že teď dostávají zbraně své místo,“ řekl ředitel Východočeského divadla Petr Dohnal, který na doporučení Policie České republiky na zbraně upozornil historika muzea Jana Tetřeva.
K němu se v minulosti dostávaly zvěsti, že v divadle jsou zbraně, kterými se popravovalo na pardubickém Zámečku, ale nepřikládal jim nějakou důležitost.
„Smál jsem se tomu, co by v tom divadle dělaly? Věřil jsem tomu asi tak, jako pověstem o tajné chodbě z pardubického zámku na Kunětickou horu,“ řekl historik Východočeského muzea v Pardubicích Jan Tetřev.
Pušky byly ve výzbroji policejního pluku
Když se mu však zbraně dostaly do ruky, změnil názor. Tyto pušky mohly skutečně střílet hrdiny československého odboje v Pardubicích na Zámečku.
„Máme devět zbraní, o kterých tradice říká, že byly používány na Zámečku a k tomu stanovisko kolegů z Historického ústavu Akademie věd, konkrétně Vojtěcha Kyncla, podle něhož tyto zbraně byly skutečně ve výzbroji policejního pluku, jehož prapor sloužil na pardubickém Zámečku. Tímto souborem naši sbírku neskutečným způsobem obohatíme, ne ve finančním slova smyslu, ale co se týče dokumentace historie regionu,“ řekl Jan Tetřev, který bude bádat v archivech, aby potvrdil, nebo vyvrátil použití těchto pušek při popravách.
Zámeček v PardubicíchZámeček je místní název pro vilu, kterou si dal v roce 1885 postavit uprostřed borového lesa na východním okraji Pardubic hrabě Jiří Larisch-Mönnich. Při německé okupaci v roce 1939 se ze Zámečku stal vojenský objekt, ve kterém se usadil prapor záložního policejního pluku Böhmen, tzv. Schutzpolizei, který zde byl do roku 1944. Na místě dnešního památníku bylo u tří dřevěných sloupů během devatenácti dnů popraveno 194 českých občanů převážně z Pardubic a okolí. Jeden den - 24. června 1942 - byl vyhrazen na popravu obyvatel obce Ležáky. Obyvatelé této vesnice včetně dětí byli před popravou vězněni a vyslýcháni v rozsáhlém sklepení Zámečku. Vilu nyní vlastní Československá obec legionářská. |
Devět pušek z celkem 18 zbraní, které divadlo policii odevzdalo, jsou pušky Mauser 1898, takzvaný dlouhý Mauser, což byly zbraně původně z první světové války, později modernizované a zčásti i zkrácené. Policejním útvarům v zázemí však měly postačit tyto delší pušky, protože Němci nepočítali v tomto případě s bojem proti ozbrojenému soupeři, ale s použitím proti civilistům.
Zbraně nejsou schopné střelby, ale nejsou ani znehodnocené podle platných předpisů, proto jsou a budou registrované policií. Staly se součástí sbírek muzea, kde budou ošetřeny v restaurátorských dílnách.
„Je obrovskou zásluhou pracovníků divadla, že tyto zbraně uchovali a uchránili je tak před zničením. Východočeské muzeum počítá s jejich vystavováním při výstavách s tématikou druhé světové války, doplní řadu unikátních sbírkových předmětů s tématikou Zámečku. Budeme je pochopitelně také zapůjčovat,“ řekl ředitel Východočeského muzea v Pardubicích Tomáš Libánek.
