„Nesmí se rozjet,“ varoval nás na začátku Dudáš, člen Vojensko-historického klubu Erika Brno. Ale marně, právě to se nakonec stalo. Do pohybu se tak dostaly tři roky práce, se stavbou tanku Praga LT-38 začal Dudáš v roce 2010.
„Pojedeme do Bratislavy sestavovat pancéřový vlak. Bude tam pancéřový vůz, parní lokomotiva a toto má být na plošinovém vagonu,“ prozrazuje Dudáš .
Věrná replika československého lehkého tanku prozatím stála v garáži, do odjezdu zbývají už jen hodiny. Přívěs je připravený, k ruce jsou Dudášovi dva přátelé. Za chvíli se neplánovaně zapojí i redaktor MF DNES. Proti mase kovu bude třeba nasadit všechny síly.
Stěhování a stavba tanku |
Tank ještě nemá vlastní motor, přes práh garáže se tak výhrůžně přehoupne díky dodávce a řetězu, na němž ho auto táhne. Kupředu hrozivě ční kanon a kulomet, kov zlověstně rachotí. Válečný stroj jednoznačně budí respekt. Dojem umocňuje i typický vojenský nátěr Wehrmachtu.
„Když nacistické Německo v roce 1939 obsadilo zbytek Československa, Němci veškerou výrobu zabavili, tanky dál vyráběli a používali je v druhé světové válce,“ vysvětluje Dudáš, jenž své dílo kvůli bratislavské akci přestříkal. Posádku tvoří členové Vojensko-historického klubu Erika Brno.
Masa kovu nabrala rychlost, dodávka ujížděla
Tank při vyjíždění z garáže a Dudášova dvora na mírném kopečku brzdí dřevěné trámky. Sám stavitel sedí za volantem dodávky, další z nadšenců do vojenské techniky kusy dřeva na cestě postupně přehazuje zezadu dopředu, aby měl tank před sebou stále nějakou překážku.
Náhle to ale nestačí. Kovové monstrum nabírá síly, přeskakuje jeden trámek za druhým. „Jeď,“ křičí na Dudáše jeho kamarád. Hrozí, že tank narazí do dodávky před sebou. Muž se snaží tank zastavit, železná obluda ho však nesmlouvavě vláčí za sebou.
Historie tanku vzor 38Velení československé armády rozhodlo na začátku roku 1938 o nahrazení dosavadních tanků LT vzor 35. Prvorepublikové vojáky zaujal prototyp od ČKD, již v červenci 1938 si objednali 150 kusů pod označením LT vzor 38. Při nacistické okupaci Československa ovšem nové tanky armáda ještě ve výzbroji neměla, německý wehrmacht proto převzal jak samotnou výrobu, tak i všechny již rozpracované válečné stroje. Sestavování nejlepšího lehkého tanku své doby pokračovalo až do roku 1942. Celkem jich pro wehrmacht vyjelo z továrny 1 396, dalších 37 užívala slovenská armáda. Zdroj: Vojenský historický ústav |
Přestávám natáčet, dobíhám k tanku, chytám se kovu a společně se pokoušíme o nemožné. Zhruba dva metry široký tank bez ohledu na dva muže vzadu najíždí na Dudášův plot. Pletivo a další trámky jej trochu zbrzdí.
Dodávka před tankem ujíždí, stále jsou však spojeni řetězem. Blížíme se k výjezdu ze dvora. Všem je jasné, že se do brány netrefíme, tank narazí do sloupu. Těsně předtím jej naštěstí zastaví plot. Vše dobře dopadlo.
„Jsou to zážitky,“ prohodí po chvilce s úsměvem osmačtyřicetiletý Dudáš.
Ještě chvíli se s tankem potýká, je třeba ho dostat z plotu a nasměrovat na přívěs. Nahoru stroj táhne kovové lano, kanon teď míří do oblak. Okolo jsou zahrádky a Dudášův domek, dohromady s tankem vytvářejí zvláštní znepokojivou kontrastní scenérii. Konečně je tank nahoře. Je čas podívat se dovnitř.
Útroby jsou strohé, navzdory slunečnému dni potemnělé. Světlo dovnitř proudí jen skrz nejrůznější zaměřovače a úzké průzory. Zlepší se to po otevření poklopů pro řidiče a velitele.
Dudáš vše vyráběl podle původní dokumentace doma v garáži, hodně mu pomohla jeho profese zámečníka. Občas, jak přiznává, sáhl po metodě pokus - omyl. Hotovo ale ještě rozhodně nemá.
„Je to i o penězích. Potřebuji teď sehnat motor a rozhýbat to. Mám chuť tam dát třílitrový motor z dodávky Iveco. Originální tank jezdil zhruba čtyřicet kilometrů v hodině, nám stačí pět až deset,“ přemítá Dudáš.
Váha tanku proto ještě půjde nahoru. Stavitel plánuje, že kompletně hotový bude vážit kolem pěti tun.
Doposud mu tank zabral zhruba tři roky práce. Má i otočnou věž, kanon se hýbe nahoru a dolů. Od roku 2010 si stavitel od LT-38 na chvíli odskočil ke zkonstruování repliky obrněnce Austin z první světové války. (reportáž z jízdy v Austinu čtěte zde).
1. února 2016 |
Stavba tanku je ovšem nesrovnatelně náročnější. „Kdybych měl dostatek financí, Austina postavím za rok bez problémů. A v tomto jsou už tři roky práce,“ srovnává Dudáš.
Velmi pracné byly například pásy. Před stěhováním je z tanku kvůli snížení hmotnosti sundal, jsou naskládané v dodávce.
„Nad pásy jsem zatím strávil tři zimy. Sehnal jsem si jeden originální článek, podle něj jsem udělal další. Výroba jednoho zabere celou sobotu,“ vybavuje si Dudáš.
Na jednu stranu tanku je přitom do pásu potřeba sto článků, jeden zhruba desetimetrový pás už má olomoucký stavitel kompletně hotový.
