Policejní prezident Tomáš Tuhý během tiskové konference, na které byla představena koncepce rozvoje Policie ČR pro následující roky. (8. června 2016) | foto: Yan Renelt, MAFRA

Tuhý je podezřelý z úniku informací, uvedl ÚOOZ. Šlachta volá po výboru

  • 1088
Policejní prezident Tomáš Tuhý je podezřelý z „brutálního“ úniku informací při objasňování hospodářské trestné činnosti. České televizi to řekl vedoucí ostravské expozitury Útvaru pro odhalování organizovaného zločinu Jiří Komárek. Detaily chce sdělit sněmovnímu výboru, o jehož svolání požádal v pondělí svého nadřízeného odcházející šéf útvaru Robert Šlachta.

Komárek České televizi (ČT) řekl, že výbor chce seznámit s důkazy, které podle něj svědčí o tom, že policie se nereorganizuje kvůli zkvalitnění práce, ale aby byl odstaven šéf Útvaru odhalování organizovaného zločinu (ÚOOZ) Robert Šlachta. Nechce se prý obrátit na Generální inspekci bezpečnostních sborů, protože z její strany zaznamenal pokusy o průnik do spisu.

Boj o reformu policie

„Požádám v příštím týdnu, aby mně a mému řediteli bylo umožněno slyšení před bezpečnostním výborem Sněmovny,“ řekl Komárek ČT. Důkazy, které by mohl předložit, jsou podle něj extrémně závažné.

Proniknout do spisu se podle Komárka, který se kvůli reorganizaci policie rozhodl pro odchod z funkce, pokusili funkcionáři GIBS u kauzy s krycím názvem Vidkun (více o kauze Vidkun zde). V jejím rámci ÚOOZ zasahoval loni v říjnu v Olomouckém kraji. V případu jde o ovlivňování některých trestních kauz a úniky informací z trestních spisů. Obviněni v něm byli dva vysoce postavení policisté.

Z práce na případu Vidkun pramení i Komárkovo přesvědčení, že v reorganizaci připravené policejním vedením, kvůli které se v minulých týdnech dostaly do sporu vládní ANO a ČSSD, nejde o kvalitu práce sboru. „Tady jde o něco jiného, disponuji důkazy, o kterých teď nemůžu mluvit, protože stále jsem policista a mám povinnost mlčenlivosti,“ řekl.

Tuhý je podle něj podezřelý z úniku informací v kauze, kde jde o stamiliony. Před týdnem vyslechli žalobci Vrchního státního zastupitelství v Olomouci v souvislosti s chystanou reorganizací dva lidi. Jejich jména nesdělili, ale předtím uvedli, že by jim situaci měli vysvětlit Tuhý a jeho náměstek Zdeněk Laube. Žalobci prověřují, zda za reorganizací není tři roky starý plán na odstranění Šlachty. Tuhý s nařčením nesouhlasí, je to podle něj účelový nátlak (čtěte zde).

O svolání výboru požádal Šlachta nadřízeného

Reorganizace je podle Komárka účelovým zničením ÚOOZ. Jeho šéf Šlachta kvůli záměru, který minulý týden potvrdil svým podpisem ministr vnitra Milan Chovanec (ČSSD), oznámil odchod do civilu. Policii opouští k poslednímu červnu. V pondělí ráno Šlachta potvrdil, že svého nadřízeného požádal o svolání sněmovního výboru. Dle ČT na něm chce poslance seznámit s informacemi o možném propojení policie a kriminálního prostředí.

„Já to beru jako poslední instanci toho, co by moji podřízení měli sdělit a co by mělo být probráno v kontextu i s tou reorganizací, která je v současné době zamýšlena, respektive která se spustila. A bohužel - ať je to, jak je to - tak ta důvěra je pouze v tento orgán,“ řekl ČT k žádosti o svolání sněmovního výboru Šlachta. Ten už dříve uvedl, že ve vedení policie ztratil důvěru, zejména pak v policejního prezidenta Tomáše Tuhého.

„V tuto chvíli bych to nechtěl dále komentovat,“ řekl redakci iDNES.cz Šlachta. Potvrdil, že podle něj by se měl situací zabývat Výbor pro bezpečnost, on sám ho ale dosud neoslovil. „Já jsem to řekl svému nadřízenému,“ uvedl s tím, že další kroky budou zřejmě právě na něm. Šlachtovým nadřízeným je nyní Milan Komárek, bývalý šéf protikorupční policie. Šlachta byl po své rezignaci sesazen z místa ředitele ÚOOZ a Komárek byl pověřen vedením útvaru.

Předseda bezpečnostního výboru Roman Váňa (ČSSD) i tajemník výboru jsou od pondělí služebně v zahraničí, konkrétně v Makedonii. Váňa ČTK sdělil, že o Šlachtově žádosti o svolání výboru nemá informace. Ani další oslovení členové výboru - místopředsedové Richard Dolejš (ČSSD) a Zdeněk Bezecný (TOP 09) nebo členka Jana Černochová (ODS) - o záležitosti nevědí. Bývalá ministryně spravedlnosti a členka výboru Helena Válková (ANO) pro iDNES.cz odhadla, že v případě žádosti o svolání zasedne výbor pravděpodobně ještě v tomto týdnu nebo začátkem toho příštího. Jednání se hodlá účastnit i ministr vnitra Milan Chovanec (více zde).

Reorganizace se dotkne hlavně ÚOOZ

V rámci reorganizace by se měl Šlachtův Útvar odhalování organizovaného zločinu (ÚOOZ) a protikorupční útvar (ÚOKFK) sloučit pod centrální protikorupční jednotku. Jenže zatímco ÚOKFK se změna dotkne jen minimálně, pro ÚOOZ by znamenala rozpuštění. S tím Šlachta nesouhlasí a k poslednímu červnu tak podal svou rezignaci. Šéf ÚOKFK Jaroslav Vild naopak pondělnímu Právu řekl, že projektu na sloučení obou útvarů věří. Podle něj se jejich práce mnohdy překrývala, dva týmy tak pracovaly na stejné kauze.

Změny měly začít platit od 1. července, vyvolaly však ostré spory v koalici. Zatímco hnutí ANO v čele s Andrejem Babišem volalo po jejich úplném zrušení a hrozilo odstoupením od koaliční smlouvy, ministr vnitra Milan Chovanec (ČSSD) nakonec reformu podepsal, ale s měsíčním odkladem. Ten však podle Šlachty nic nemění na jeho rozhodnutí od policie odejít k datu, které avizoval, tedy k 30. červnu 2016.

Oznámenou reorganizací policie a důvody, které k ní vedly, se zabývá Vrchní státní zastupitelství v Olomouci. Hodlá vyslechnout vedení policie. „Nějaké úkony již proběhly, v tuto chvíli to nechci nijak dál konkretizovat,“ řekl iDNES.cz náměstek vrchního státního zástupce v Olomouci Pavel Komár. O Šlachtově úvaze, že by měl věc řešit i výbor pro bezpečnost, prý neví.

Šetření pozadí reorganizace podle něj stále probíhá. „My máme informaci z několika trestních věcí, kde se provádí dozor, a na jejich základě jsme došli k šetření. Nějaké speciální oznámení od plukovníka Šlachty nemáme,“ řekl.

15. června 2016

, ,

Eurovolby 2024

Volby do Evropského parlamentu se v Česku uskuteční v pátek 7. a v sobotu 8. června 2024. Čeští voliči budou vybírat 21 poslanců Evropského parlamentu. Voliči v celé Evropské unii budou rozhodovat o obsazení celkem 720 křesel

Video