Pamětníci říkají, že Foglar byl jedinečný spisovatel, ale taky pěkný skrblík...
Plácli jsme si, protože jsem byl elév a chtěl jsem to dělat za každou cenu. Dohodli jsme se, že mi zaplatí kresby Rychlých šípů jednou, ale když budou další vydání, tak mu všechny peníze, které mi z toho budou chodit, budu dávat.
Týdeník TÉMAVychází v pátek |
Dneska bych si to asi rozmyslel a leckterý výtvarník, který si drží svoji čest, by na to asi nepřistoupil. Jenže mně přišlo božský dělat Rychlé šípy s Foglarem. A protože dalších vydání bylo opravdu hodně, nanosil jsem mu desítky tisíc, což bylo tenkrát dost. Skončilo to až po Foglarově zákazu v sedmdesátých letech.
A po revoluci?
To začaly naše Rychlé šípy vycházet znova v Olympii. A Foglar zase přišel s tím, že všechno, co dostanu od nakladatelství, mu budu dávat. To už jsem mu řekl: Podívejte, dal jsem vám ze svého těch peněz opravdu hodně, nemyslíte, že bych si po těch letech už mohl nechávat, co mi patří? Ale on na to: Tak jsme se přece dohodli.
Čermák na ÓčkuMarko Čermák bude jedním z hostů pořadu Drive v televizi Óčko v neděli 19. června ve 22 hodin. Povídat si s ním bude tatér a hudebník Rafan. |
V nakladatelství mi řekli, že smlouvu musí stejně napsat na mě jako na výtvarníka, a co s těmi penězi udělám, je moje věc. Ale jestli to prý budu dávat Foglarovi, jsem blázen. Tak jsem mu řekl, že jsem mu dal svých honorářů dost a že si další nechám. On ztuhnul a začal, že jsem porušil slovo a že to je nečestné a podobně. Naše vztahy ochladly, ale nic nového už jsme stejně udělat nemohli, protože žádné nové příběhy nepsal a knížek, které jsem mu ilustroval, se to netýkalo.
Proč byl tak na peníze? Neměl rodinu, žil skromně...
Já si to vysvětluju tím, že když je někdo výjimečnej, tak na druhou stranu bývá zase něčím divnej. A to on byl. A tím ho vlastně omlouvám.