Italské Miláno má novou čtvrť jak ze sci-fi filmů. Zaplatili ji Arabové

  • 58
Jak by mělo vypadat město budoucnosti? Určitě klidné, bez aut, hluku a smogu, na první dojem by nemělo odpuzovat hranatostí, přemírou skla, oceli a betonu. Mělo by být plné zeleně. V Miláně, metropoli italské Lombardie, se to povedlo už nyní.

Projekt pro bydlení, dokonalé místo, kde se dá pracovat, žít a objevovat pulzující moderní duch města, tak jsou prezentovány přednosti nově vzniklé milánské lokality Porta Nuova.

Začalo se stavět v roce 2004 a společnost Quatar Investement Authority investovala do projektu rozsáhlého komplexu v atraktivní lokalitě dvě miliardy eur. Vztahy mezi milánskou radnicí a s arabskými investory jsou tak víc než nadstandardní.

Porta Nuova – moderní bydlení ve výškových domech či nízkých villa domech

Přestože se tu stále ještě buduje, z větší části je areál hotový. Dřívější industriální oblast se k nepoznání proměnila, dalo by se říct, že se povedla smysluplná revitalizace.

Slavná jména pod projekty

Porta Nuova vyrostla v těsné blízkosti železničního nádraží Garibaldi. Není příliš vzdálená ani od druhého nádraží Centrale a historického jádra Milána. Stačí totiž popojet jen pár stanic tramvají či metrem. Pod unikátním projektem jsou podepsány významné zahraniční a domácí architektonické kanceláře, třeba Pelli Architects, Kohn Pendersen Fox, Boeri studio a další.

Důležité je, že tentokrát nejde jen o developerskou kancelářskou a komerční výstavbu. Kromě té zde vznikla řada nadstandardních bytů, obchodů, restaurací, kaváren, barů, pizzerií či knihoven.

Momentálně je ve výstavbě unikátní park pro veřejnost. Jeho plocha bude opravdu velkorysá, 100 000 metrů čtverečních! Město a jeho představitelé v budoucnu počítají s propojením centra dlouhou pěší zónou.

Náměstí s bazénem

Futuristická čtvrť se dotkla nebe a to pomyslně i architektonicky. Takřka dvacet multifunkčních výškových budov z ocele a skla výrazně změnilo milánské panorama. Porta Nuova má tři náměstí vzájemně propojená cestami pro pěší a cyklostezkami. Nepřekáží tu nikde doprava, neřeší se problémy s parkováním. Celkem 4000 parkovacích míst a další zázemí je totiž schovaných pod terénem.

Srdcem čtvrti se stala Piazza Gae Aulenti. Náměstí je pojmenované po významné a nedávno zesnulé architektce a designérce, jejíž tvorbu obdivují v Itálii, ale například i v Barceloně, Tokiu či Paříži.

Dominantu kruhového náměstí představuje mělký bazén o průměru sto metrů, jehož dno je vydlážděné z přírodní štípané břidlice. Ve vodní hladině se krásně zrcadlí nebe a díky zvýšeným chodníkům lze chodit po vodě.

Náměstí pro budoucnost – Piazza Gae Aulenti

Náměstí rámují tři mrakodrapy se skleněnými fasádami postavenými podle projektu amerického architekta Cesára Pelli. Ten je mimo jiné také autorem 218 metrů vysoké a z nich nejvýraznější věže Unicredit, dnes zatím nejvyšší stavby Itálie. Její osmdesátimetrová špička je v novém panoramatu města nepřehlédnutelná.

Kontrast mrakodrapům tvoří nízká, ale díky tvaru jedinečná budova, které se říká Pavillion. Fasádu tvoří částečně sklo, ale především dřevěné obloukové vazníky. Otevřený interiér bez sloupů architekti přizpůsobili pro pořádání konferencí, výstav či různých kulturních akcí.

Co mají společného mrakodrap a les

Součástí Porta Nuova je rezidenční zóna Varesine. Z komerční zóny do ní vedou dvě pěší trasy. I tady představuje centrum náměstí, které je poněkud klidnějšího provedení a také tady se doprava odehrává pod zemí. Tato piazza pro změnu vzdává hold jinému velikánovi, finskému architektovi a designérovi Alvaru Aaltovi.

U tří výškových obytných budov si autoři projektu pohráli s hmotou balkonů a teras, které nechali vystoupit z fasád, jež jsou díky tomu dynamičtější. Nejvyšší z nich dostala zářivé „sluneční“ jméno Solaria, má 37 podlaží a na výšku měří 143 metrů.

Bosco verticale - obyvatelé dvou cenami ověnčených mrakodrapů mají doma zahradu i les.

Zbylé dvě se jmenují také pěkně a vzdušně, Solea a Aria. Kromě bydlení v mrakodrapu je možné si pořídit luxusní bydlení v nižších villa domech obklopených pásmem zeleně.

Na severním konci této zóny je vybudovaný kancelářský, takzvaný diamantový komplex s dominantní Diamantovou věží. Díky jejímu krystalickém tvaru si Miláno přiřadilo do bedekrů další architektonický skvost, který stejně jako celá moderní lokalita stojí za navštívení.

Nicméně nejvíc oceňovaný a příkladně ekologický projekt Porta Nuova dostal název Bosco verticale. Není divu, že přinesl architektonickému studiu Boeri řadu mezinárodních prestižních cen včetně té z roku 2014: Nejkrásnější mrakodrap světa.

Obyvatelé dvou proti sobě postavených věžáků (17 a 24 podlaží, což obnáší 76 a 110 metrů) můžou mluvit o bydlení snů. Na první pohled zaujmou balkony se vzrostlými stromy (některé z nich jsou vysoké devět a více metrů). Vysázených je jich tu přes osm stovek. Na takové velikány se mimochodem při dobré péči čeká na zahradě několik let, než zesílí a vyrostou.

Množství zeleně odpovídá lesu o ploše zhruba 10 000 m2. Stromy a keře přirozeně chrání interiéry i venkovní balkony před sluncem a hlukem, čistí a zvlhčují vzduch, čímž eliminují tradiční nevýhody bydlení ve městě. Příjemným komfortem je použití zavlažovacího systému, jež úsporně využívá filtrovanou odpadní vodu z domácností.

Porta Nuova – potkává se tu stará čtvrť s výstavbou konce 19. století a ultra moderní zástavba.

Obytné domy – věže Solaria a Solea

Majitelé bytů nemusejí vyrážet za sportem, k dispozici mají totiž tělocvičny a bazén. Autoři přemýšleli moderně, „udržitelně“, brali ohled na budoucnost. V budovách vytápěných a chlazených geotermální energií se počítá rovněž s energií z vlastní fotovoltaické elektrárny. Věže obdržely LEED Gold, nejvyšší stupeň energetického certifikátu.