VIDEO: Můj sen? Skočit dvojité salto vzad, říká elitní český koloběžkář

  • 2
Od šíleností s koloběžkou neodradil jezdce Břetislava Krhuta ani hrozivý pád. Koloběžky přitom zná opravdu dokonale, pracuje totiž zároveň ve firmě, která je vyrábí.

Smáli se mu, že má hračku pro děti. Kluka s koloběžkou nikdo nebral vážně. Kdo ho však uvidí, jak ve velké výšce dělá salto nebo sjíždí prudký kopec, tomu trochu zatrne.

Břetislav Krhut z Rožnova pod Radhoštěm se totiž vypracoval na jednoho z nejlepších freestylových koloběžkářů v zemi. A koloběžky vyplňují skoro všechen jeho čas – je zaměstnán ve firmě, kde se podílí na jejich návrzích a výrobě.

Vztah si k nim našel ve třinácti letech. „Tehdy jsem si rozbil horské kolo a koloběžka byla můj jediný dopravní prostředek. To ostatně platí dodnes,“ směje se šestadvacetiletý chlapík.

Jako chlapec obdivoval jezdce na kolech BMX. Se svou koloběžkou začal jejich finty a triky napodobovat. Jízda na koloběžce neboli scootering přitom tehdy příliš populární nebyla a on se všechno musel učit sám.

„Měl jsem štěstí, že jsem tehdy potkal Martina Nogola, který jako jeden z mála Čechů tento sport ovládal. Naučil mě všechno potřebné a ještě více mě nadchl,“ vypráví Krhut.

Začal poctivě trénovat skoky do vody či do molitanu, k tomu přidal hodiny v posilovně. Překonal období, kdy nemohl jezdit kvůli zlomené noze, a v roce 2009 vybojoval titul mistra Evropy.

Po pádu skoro nemohl chodit

Při skocích s koloběžkou často létá mnoho metrů nad zemí, až se z toho tají dech. Přílišná odvážnost už se mu jednou málem vymstila – když měl těžký pád při exhibici v Rožnově.

„Ten den se mi všechno dařilo a já si na závěr řekl, že zkusím skočit dvojité salto vzad, což ještě nikdo na světě nedokázal. Jenže jsem byl už unavený, špatně jsem se odrazil a přistál jsem na hlavě,“ popisuje.

Když vstal, zjistil, že nemůže hýbat krkem. Jen zázrakem nedošlo k vážnému poranění páteře.

„Měl jsem problémy s obratli a plotýnkami, tři čtvrtě roku jsem skoro nemohl chodit. Ale poctivě jsem rehabilitoval – jak jinak než jízdou na koloběžce,“ říká s úsměvem Krhut.

Přestože po úraze cítil větší respekt, nyní už opět mluví o tom, že svůj vysněný trik znova vyzkouší. Rodina a blízcí ho v tom kupodivu podporují.

„Jen táta mi po každém úraze říká, že mi ty koloběžky rozřeže flexou,“ směje se.

Jeho život se však už netočí jen kolem soutěží a zábavy. Pracuje v opavské firmě, která koloběžky vyrábí a prodává. A podílí se na jejich vývoji a designu.

„Existuje několik druhů koloběžek, některé jsou turistické, jiné městské, ale koloběžky, se kterými se dá pořádně skákat, nejsou. Já jsem si ji musel sám posvařovat. Teď jsem takovou navrhl a brzy by měla jít do výroby,“ říká Krhut.